Čechy už nelákají půjčky prostřednictvím kreditních karet. V červenci si půjčili 19,5 miliardy korun, nejméně za posledních sedm let.
Objem i počet úvěrů poskytnutých prostřednictvím kreditních karet v Česku v posledních letech klesají. Letos v červenci si klienti prostřednictvím kreditky vzali půjčky za 19,5 miliardy korun, v červnu to bylo dokonce ještě o zhruba 250 milionů méně. Jsou to nejnižší hodnoty od srpna 2010. Od rekordu v červnu 2015, který činil 29 miliard korun, se tyto půjčky propadly o deset miliard.
Na druhé straně se experti shodují, že klienti kreditní karty více využívají. „Objem a počet transakcí vzrůstají, avšak ne tak rychle jako u debetních karet,“ srovnává regionální manažer platební společnosti Visa pro Česko a Slovensko Marcel Gajdoš. V roce 2012 tak klienti bank provedli téměř 51 milionů transakcí v objemu 54 miliard korun. V loňském roce to bylo již více než 105 milionů transakcí ve výši 85 miliard korun. „Kreditní karty se stávají stále oblíbenějším transakčním nástrojem,“ uvádí Miroslav Lukeš, šéf Mastercard pro Českou republiku, Slovensko a Rakousko.
Mluvčí Moneta Money Bank Jakub Švestka nicméně poukazuje na zjevný trend: „Objem půjček z kreditních karet v posledních letech klesal.“ Obdobně se vyjadřuje Česká spořitelna. Příčin, proč klesá zájem o půjčky prostřednictvím kreditních karet, je několik.
Ekonomika roste, což se odráží na rekordně nízké nezaměstnanosti a svižném růstu platů. Lidé se proto snaží splácet drahé typy úvěrů, mezi něž patří i kreditní karty, kde se roční sazba pohybuje i okolo dvaceti procent. „Objem z úvěrové, tedy úročené části má klesající tendenci, protože roste počet klientů, kteří kreditku splácejí v rámci bezúročného období,“ říká František Bouc z České spořitelny a dodává: „Úvěry z kreditky také negativně ovlivňuje konsolidace úvěrů – kreditní karta je ve všech bankách snadným terčem konsolidace.“
| Při použití debetní karty klient při placení či výběru z bankomatu čerpá vlastní peníze, které má na svém běžném účtu. Neplatí bance žádné úroky (v případě, že nevyužívá kontokorent). Naopak kreditní karta umožňuje klientovi půjčit si od banky na nákup zboží. Pokud ovšem klient nesplatí peníze během bezúročného období, musí počítat s velmi vysokými úroky. |
Obdobným vývojem jako objem těchto půjček prochází i počet kreditních karet. Koncem loňského roku jich Češi podle dat Sdružení pro bankovní karty vlastnili 1,89 milionu, přičemž ještě před pěti lety to bylo 2,27 milionu. „Je to důsledek čištění portfolií, kdy banky rušily neaktivní účty,“ míní Lukeš. Kreditní karty zároveň nejsou pro klienty tak zajímavé jako před pár lety. Důvodem je evropská regulace z roku 2015, jejímž výsledkem je výrazné snížení poplatků z transakce, které platili obchodníci.
Bankám tak klesly příjmy z karetních operací. Výpadek příjmů ale vzápětí pocítili i držitelé kreditek, protože banky omezily výhody pro klienty. „Kreditní karty mají stále benefity, ale už ne takové jako dříve,“ upozorňuje Gajdoš s tím, že se zejména snížila výše cash-backu neboli vrácené částky z výše nákupu na účet klienta.
Zatímco dříve to byla až dvě procenta z nákupu, dnes už tuto výhodu banky buď vůbec nenabízejí, anebo vracejí nejvýše jedno procento z utracené sumy. Současně omezují výši vrácené částky. U řady karet ale zůstalo cestovní pojištění. „Celá řada výhod byla omezena nebo zpoplatněna. Benefity si dnes musejí klienti více zasloužit,“ shrnuje dopad regulace Lukeš.
