Tuzemská ekonomika sice v letošním roce stagnuje, zisky finančních domů se přesto drží na vysoké úrovni. Jen šestice největších bank – Česká spořitelna, ČSOB, Moneta, Komerční banka, Raiffeisenbank a UniCredit Bank – dosáhla za první polovinu letošního roku zisku po zdanění ve výši 37 miliard korun, pouze o 2,5 miliardy méně než loni.
V případě většiny velkých bank došlo k meziročnímu poklesu čistých úrokových výnosů, což souvisí s vyšším úročením vkladů občanů i firem. Česká národní banka již více než rok drží svou klíčovou úrokovou sazbu beze změny, když ji předtím v období od června 2021 do června 2022 postupně zvýšila ve snaze tlumit silné inflační tlaky v ekonomice z téměř nuly až na sedm procent.
„Úrokové výnosy se normalizovaly poté, co zeslábl vítr v zádech z dřívějšího rychlého růstu úrokových sazeb,“ uvedl generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka, když na začátku srpna komentoval výsledky za první pololetí 2023.
Banky ze zvyšování sazeb centrální bankou zpočátku těžily, když jim díky vyšším sazbám u úvěrů pro firmy a domácnosti narůstaly úrokové marže, tedy rozdíl mezi sazbami, kterými úročily vklady, a sazbami, za něž peníze dále půjčovaly. I díky konkurenčním tlakům však i největší bankovní domy úročení vkladů postupně zatraktivnily, což jim úrokový diferenciál snížovalo. Přispěly k tomu také debaty o dani z mimořádných zisků a následně i její zavedení.
„Banky čelí poměrně ostrému konkurenčnímu boji, a proto musely zatraktivnit úročení pro klienty. Tento proces částečně urychlila windfall tax, nelze však říct, že banky zvyšovaly úroky na depozitech čistě s cílem optimalizace zisku,“ okomentoval vývoj Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.
Jako poslední zveřejnila čísla za prvních šest měsíců tohoto roku ČSOB. Její čistý zisk meziročně klesl o šest procent na 9,5 miliardy korun. Čisté úrokové výnosy se snížily dokonce o deset procent.
„V první polovině roku se čistý zisk skupiny ČSOB meziročně mírně snížil zejména v důsledku nižších výnosů, především čistého úrokového výnosu, ale také vyšších nákladů. České domácnosti ani firmy nadále nemají problémy se splácením závazků, podíl nevýkonných úvěrů na celém portfoliu zůstává v pololetí rekordně nízký,“ řekl generální ředitel ČSOB Aleš Blažek.
Podobný byl vývoj u ostatních bank. Komerční bance klesl v prvním pololetí čistý zisk o 2,9 procenta na 8,1 miliardy, České spořitelně o 16 procent na 9,3 miliardy korun, Monetě o 13,7 procenta na 2,5 miliardy korun a Raiffeisenbank o 21 procent na 2,37 miliardy korun.
Proti proudu šla česká a slovenská UniCredit Bank – ta dokázala v prvním pololetí letošního roku navýšit čistý zisk takřka o čtvrtinu na 5,3 miliardy. V jejím případě k lepším číslům přispěla slovenská pobočka. Slovensko je totiž součástí eurozóny a v ní Evropská centrální banka úrokové sazby ještě zvyšuje, což se pozitivně promítá do čistých úrokových výnosů bank.
V případě úrokových marží, a tedy i čistých úrokových výnosů se však situace zdá se začíná obracet. „V posledním kvartálu se podařilo i větším finančním domům propad čistých výroků stabilizovat. V některých případech marže dokonce rostly,“ poznamenal Pfeiler z Cyrrusu. To dokládají například čísla Moneta Money Bank – v porovnání s prvním čtvrtletím se v tom druhém čisté úrokové výnosy zvýšily téměř o sedm procent.
Právě zmíněné šestice největších bank se od letoška týká takzvaná windfall tax neboli válečná daň, kterou schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o dvacet procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, jež stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
Dopad této mimořádné daně na hospodaření bank však bude přinejmenším v letošním roce nejspíš jen omezený. Například Moneta Money Bank po zveřejnění čísel za druhé čtvrtletí a první polovinu roku uvedla, že očekává zanedbatelný či žádný dopad daně z mimořádných zisků. Podobně se vyjádřila například i Komerční banka.
