Fed ponechal úrokovou sazbu beze změny, ekonomika roste, inflace je stále vysoká

Americká centrální banka (Fed) podle očekávání ponechala svoji základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 procenta až 3,75 procenta. Své rozhodnutí odůvodnila tím, že inflace stále zůstává vysoká a ekonomika solidně roste. Banka o svém rozhodnutí informovala v tiskové zprávě. Přitom neznačila, kdy by mohly úrokové sazby opět klesnout.

Pro ponechání úroků se vyslovilo deset z 12 členů měnového výboru. Guvernéři Fedu Christopher Waller, zmiňovaný jako možný nástupce současného šéfa Fedu Jeroma Powella, a Stephen Miran byli pro snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu.

Fed uvedl, že ekonomická aktivita ve Spojených státech nadále roste solidním tempem. Inflace zůstává "poněkud zvýšená" a trh práce podle banky vykazuje známky stabilizace. Přestože Fed připustil, že tvorba nových pracovních míst zůstává slabá, ze svého prohlášení vypustil formulaci o rostoucích rizicích poklesu zaměstnanosti. To naznačuje, že bankéři jsou nyní méně znepokojeni hrozbou rychlého zhoršení situace na trhu práce.

Pomalejší růst zaměstnanosti

Před aktuálním zasedáním představitelé Fedu trh práce převážně hodnotili jako zhruba vyrovnaný, kdy pomalejší růst zaměstnanosti odpovídá slabšímu přílivu nových pracovníků. Ten je podle ekonomů mimo jiné důsledkem přísnější imigrační politiky administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Míra nezaměstnanosti v prosinci klesla na 4,4 procenta.

V prohlášení po svém zasedání ale banka neposkytla žádný náznak, kdy by mohla znovu snížit úrokové sazby. Podle Fedu bude rozsah a načasování dalších úprav měnové politiky záviset na nově příchozích datech a celkovém ekonomickém výhledu.

Rozhodnutí ponechat úrokové sazby beze změny znamená další přerušení cyklu uvolňování měnové politiky Fedu, který začal ke konci vlády prezidenta Joea Bidena a po zhruba devítiměsíční pauze pokračoval i za současného funkčního období Donalda Trumpa. Centrální banka snížila sazby na závěrečných třech zasedáních roku 2025 vždy o čtvrt procentního bodu.

Prosincové snížení sazeb ale odhalilo výraznou názorovou nejednotu uvnitř měnového výboru. Tři z 12 hlasujících členů tehdy hlasovali proti - jeden požadoval hlubší pokles sazeb, zatímco dva se vyslovili proti jakémukoli snížení. Tyto rozdílné postoje přetrvávají i na začátku letošního roku. Část představitelů Fedu je nadále znepokojena tím, že inflace se nevrací k dvouprocentnímu cíli dostatečně rychle, zatímco jiní varují, že bez uvolnění úvěrových podmínek by mohlo dojít k nárůstu nezaměstnanosti.

Debata uvnitř Fedu tak pravděpodobně ovlivní i první kroky nového šéfa centrální banky, jehož jmenování má Trump oznámit v nejbližší době. Powellův nástupce by měl řídit červnové zasedání Fedu ve dnech 16. a 17. června, přičemž investoři očekávají, že do té doby se úrokové sazby měnit nebudou. Trump již několikrát vyzval k okamžitému a výraznému snížení úrokových sazeb, napsala agentura Reuters.