Povinný výdaj státu zatěžující veřejné rozpočty, jehož škrtnutí by bylo jedním z prvních skutečně úsporných kroků vlády Petra Fialy. Tak hodnotí většina analytiků případné omezení nebo zrušení státní podpory stavebního spoření, o němž bude kabinet debatovat zřejmě už v září. Za minulý rok dosáhla státní podpora výše 4,2 miliardy korun.
Někteří odborníci míní, že peníze by se mohly přesměrovat do jiných finančních produktů, například do zvýhodnění penzijního spoření. Proti záměru vlády jsou stavební spořitelny, opozice a koaliční KDU-ČSL.
„Jsme dlouhodobě názoru, že se jedná o nevhodný mandatorní výdaj veřejných rozpočtů," řekl ke státní podpoře stavebního spoření šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Přestože od čtyřmiliardové úspory nelze čekat zásadní snížení dluhové zátěže Česka, jednalo by se podle Hampla o jeden z prvních koncepčních kroků k nápravě strukturální nerovnováhy českých veřejných financí.
Spoření dětem
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda míní, že státní podpora stavebního spoření nafukuje ceny realit a pomáhá spíše bohatším lidem, kteří to za nynější vysoké inflace a energetické krize nepotřebují. „Naopak chudí už spořit nemohou a nižší střední vrstvy zase na vlastní bydlení nedosáhnou. Přitom i ti podporu stavebního spoření ze svých daní platí, třeba v podobě DPH za potraviny,“ připomněl Kovanda.
Dalším faktorem, který hovoří pro zrušení státní podpory stavebního spoření, je klesající obliba tohoto produktu. V posledním předpandemickém roce 2019 přispěl stát lidem necelými čtyřmi miliardami korun, což bylo 0,25 procenta výdajů státního rozpočtu. Naopak za největší popularity tohoto střádání v roce 2005 vydal stát přes 16 miliard, což bylo 1,7 procenta výdajů tehdejšího státního rozpočtu.
Navíc státní podpora stavebního spoření, která činí maximálně dva tisíce korun za rok, ani zdaleka nepokryje současnou více než sedmnáctiprocentní inflaci. Hlavní ekonom Deloitte a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) David Marek míní, že stavební spoření často supluje úspory na penzi, takže by státní podporu přesunul do jiných finančních produktů.
Také další člen NERV sociolog Daniel Prokop soudí, že čtyři miliardy vydávané v posledních letech státem na stavební spoření nejsou příliš zacílené. „Nejsou ani určeny pro zabezpečení na stáří. Velkou část si vezmou banky na velkých poplatcích,“ řekl.
Proti zrušení jsou spořitelny
Proti možnému zrušení státní podpory je Asociace českých stavebních spořitelen. Její tajemník Jiří Šedivý upozornil, že vklady do stavebního spoření slouží jako zdroje pro výhradně účelové úvěry na bydlení a bez státního příspěvku by lidé spořili méně. Spořitelny by tak podle Šedivého nemohly poskytovat tolik úvěrů jako nyní.
„V době, kdy lidé hledají obtížně zdroje pro zvýšení energetické efektivity svého bydlení, sílí administrativní požadavky na kvalitu zateplení budov a kvůli růstu cen klesá dostupnost jakéhokoli typu bydlení, je s podivem, že bychom měli omezovat systém, který dobře funguje,“ argumentuje Šedivý.
Podle údajů asociace nyní splácí úvěr některé z pěti stavebních spořitelen téměř půl milionu Čechů a na tyto úvěry je půjčeno přibližně 92 procent vkladů. „Stavební spořitelny nejsou ve vztahu ke státním financím pouze příjemci, ale jsou i významným plátcem daní,“ uvedl šéf představenstva stavební spořitelny Modrá pyramida Michael Pupala.
Případné zrušení státní podpory kritizuje opozice. „Stavební spoření je poslední kotva, která pomáhá v bydlení, jestli jeho podpora skončí, vidím to jako naprostou katastrofu,“ prohlásila předsedkyně poslanců ANO a exministryně financí Alena Schillerová.
Proti záměru je i vedení lidovců. „Dokud nebudeme mít jiné řešení, nelze podporu stavebního spoření rušit. Obzvlášť v takto těžké době. Změna by se mohla negativně dotknout až 3,2 milionu lidí," uvedl místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík.
