111 let záchranářských Škodovek. Připomeňte si slavné sanitky

Sanitky Škoda

Sanitky Škoda Zdroj: Auto.cz

Sanitky Škoda
Sanitky Škoda
Sanitky Škoda
Sanitky Škoda
Sanitky Škoda
30
Fotogalerie

Historie záchranářských aut z Mladé Boleslavi se začala psát ještě za dob značky Laurin & Klement. Zatím nejnovějším dílem je Kodiaq upravený pro Zdravotnickou záchrannou službu.

Škoda je dlouhodobě nejprodávanější značkou na českém trhu, vedle rodin ji používají také firmy nebo třeba i policie a zdravotníci. Právě v oblasti záchranářských vozidel mladoboleslavské modely působí už 111 let, začalo se tedy s nimi ještě za éry značky Laurin & Klement.

Jestliže v minulosti Škodovky (a Laurinky) sloužily hlavně jako sanitní vozy pro převoz pacientů, dnes kvůli chybějícímu užitkovému autu v nabídce jde hlavně o automobily pro rychlý převoz lékařů a záchranářů.

Vůbec nejstarší vůz tohoto druhu vznikl v Mladé Boleslavi už pěkně dávno, v roce 1906, tedy jen krátce po vzniku vůbec prvního automobilu tehdejší značky Laurin & Klement. A právě na základech tehdejšího modelu Voiturette A vznikla i první sanitka. Ta byla určena pro armádu a zvládla převážet až čtyři raněné, díky dvěma lehátkům ve dvou patrech.

Karosa a ti další

Jen krátce poté Laurin & Klement dodal první automobil i pražským záchranářům, respektive tehdejšímu Pražskému dobrovolnému svazu ochrannému. Automobil zakoupený Pražskou městskou pojišťovnou měl první „ostrý“ zásah 20. ledna 1911, kdy úspěšně zachraňoval číšnici ze Žižkova, která se pokusila spáchat sebevraždu. „Tímto moderním vehiklem, plně vyhovujícím hlavní podmínce první pomoci, rychle a chvatně byla dopravena oběť nešťastné lásky,“ napsaly o zásahu tehdejší Národní listy.

Spíše než samotná automobilka se vozidly pro lékaře zabývaly v první polovině dvacátého století karosárny, které vzaly základ auta a postavily na něm speciální nástavbu. Mezi takové patřil třeba pražský podnik Oldřicha Uhlíka, který nesl později více proslavený název Karosa. V oboru ale působily i karosárny Sodomka z Vysokého Mýta, Petera z Vrchlabí, Šebek a Vyskočil z Prahy či Plachý z Brna.