Americká společnost Curtiss-Wright dostala v šedesátých letech nápad, jak inovovat osobní automobily. Ty se měly vznášet. Zajímavá myšlenka se však absolutně nesetkala s úspěchem.
Létající auta, veřejná doprava na principu magnetických tratí či vozidla bez kol, vznášející se pár centimetrů nad zemí jako (o dost později) vznášedla z Hvězdných válek. Možná trochu překvapivě měli takové představy letečtí a automobiloví inženýři a designéři už na konci 50. let. Hlavně tedy v USA, kde se motorismus čím dál více inspiroval letectvím a tamní průmysl neměl problém investovat hromady peněz do vývoje nových technologií.
Curtiss-Wright Model 2500 Air Car je právě jednou z mála odvážných představ, která se dočkala reálné podoby. Fantastické nákresy a obrázky ukazující dopravu budoucnosti ve vědecko-technických časopisech jako Popular Mechanics byly sice fajn, tato americká firma se však u fantazií nezastavila. Samotný nápad ale zprvu nastartovala armáda.
Americká armáda měla po druhé světové válce zájem vyvíjet nové technologie, jež by využila na bitevních polích v případě dalšího konfliktu. Společnost Curtiss-Wright dříve působila v leteckém průmyslu a vyvíjela obranné systémy, nové zakázce od armády tak samozřejmě neodolala, i když se tehdy měla vydat do vcelku neprobádané oblasti vývoje vojenského vznášedla.
Ačkoliv stál projekt na myšlence vylepšení schopností lehkých obojživelných vozidel pro vojáky a Curtiss-Wright armádě opravdu v roce 1961 dodal dvojici vznášejících se prototypů, myšlenka civilního využití byla pochopitelně ještě silnější. Oba experimentální vozy Modelu 2500 byste možná nazvali zavalitým ekvivalentem Jeepu Willys – tedy s úplným zavřením očí. Vznášedlo bylo totiž opravdovým monstrem. Na délku měřilo 6,4 m, na šířku 2,4 m a na výšku 1,5 m.
Podívejte se na stroj v akci
