Soutěžní speciál Škoda 110 L byl skoro tak skvělý, jako legendární „stovka“

Škoda 110 L

Škoda 110 L Zdroj: auto.cz

Škoda 110 L
Škoda 110 L
Škoda 110 L
Škoda 110 L
Škoda 110 L
39
Fotogalerie

Škoda 110 byla silnější variantou známé „stovky“. Její sportovní evoluce s přídomkem Rallye ale byla něco docela jiného.

Počátkem 70. let vyráběla mladoboleslavská automobilka řadu 100/110. Ačkoliv od ukončení jejich produkce uplynulo přibližně 40 let, stále lze na tato auta občas narazit. Kromě uvedených vozů byla nabídka postupně obohacena o krásné kupé 110 R, které je dnes považováno za jednu z nejperspektivnějších investic. Ovšem i na základě čtyřdveřových verzí Škody 110 vznikaly zajímavé projekty, byť téměř výhradně určené pro případné závody, či coby tréninková auta pro začínající závodní jezdce. První vlaštovkou se stala Škoda 110 L Rallye.

Čím se na první pohled verze Rallye lišila od běžné 110 L? Auto bylo už z továrny opatřeno zpočátku zeleným, později pak žlutým lakem, který doplňovaly černě lakovaná přední a zadní kapota. Přídi dále dominovala světelná rampa se čtveřicí halogenových světlometů. Tu dodala společnost Hella, přičemž dvě ze svítilen sloužili coby dálkové světlo, zbylé dvě plnily roli svítilen do mlhy. Nechyběly také výrazné nápisy „Škoda“ na předních blatnících.

Rallyeová stodesítka L byla nabízena mateřskou továrnou v letech 1970 až 1976. A sice na základě objednávek a požadavků jednotlivých organizací Svazarmu, případně jezdců, vlastnících příslušnou závodní licenci. Výroba probíhala dle detailní technické dokumentace pro takzvanou opakovanou výrobu. 

Světelná rampa či zajímavé barevné ztvárnění karoserie by však stěží při závodech stačily. Proto musela přistoupit na řadu také modifikace techniky. Škoda 110 L Rallye byla homologována pro dvě závodní skupiny (A1 a A2).

Karoserie Rallye se samozřejmě shodovala s výchozí řadou 100/110. Prodělala však některé změny. Tou nejdůležitější bylo zesílení místa pro uložení přední nápravy. Ta se sestávala i nadále z lichoběžníkové konstrukce se svislými čepy, lidově zvanými svisláky. K odpružení výrobce zvolil sportovní tlumiče, které dodávala firma Koni.

Auto se vyvíjelo po boku výchozích modelů Š 100/110, takže samozřejmě přebíralo i jejich průběžné inovace. V roce 1973 tak vůz dostal třeba zapuštěné kliky dveří namísto vystouplých, které se však z dnešního pohledu zdají být vlastně méně moderní. A dále se hrdlo pro plnění paliva v pravém předním blatníku přesunulo o něco výše. Změnila se také přední maska, která dostala novou lištu s asymetricky logem výrobce.

Celý článek si můžete přečíst zde >>>