Předseda představenstva Čepra Jan Duspěva potvrdil dřívější informace e15 o ceně za síť čerpacích stanic Robin Oil. Státem vlastněnou firmu akvizice vyšla na 4,5 miliardy. O ceně věděl i ministr financí Zbyněk Stanjura. Čepro nakoupilo 75 bezinek hlavně z ekonomických důvodů. Podle Duspěvy tím zvyšuje hodnotu společnosti jako celku, očekává dlouhodobé navýšení ekonomické efektivity o zhruba 310 milionů ročně a vidí i další potenciál vzhledem k velikosti a rozložení spojené sítě.
„Byli jsme osloveni na začátku minulého roku s možností odkupu čerpacích stanic Robin Oil,“ řekl šéf Čepra Jan Duspěva na konferenci s tím, že dosavadní vlastník Robin Oilu Jiří Zoubek svou firmu na trhu nabízel dlouhodobě.
Kolik Čepro za Robin Oil zaplatilo a z čeho?
Kupní cenu lze podle vedení Čepra rozdělit na dvě části. Samotné aktivum ohodnocené dle znaleckých posudků a oceňovacích zpráv na 2,4 miliardy korun, což vychází zhruba na 30 milionů za jednu čerpací stanici Robin Oil. Tato cena je zhruba na úrovni šestinásobku ročního hrubého zisku bez daní, úroků a odpisů (EBITDA) za rok 2022 upraveného o jednorázový odpis pohledávky Robin Oilu u Sberbank. Stejný ukazatel vztažený k průměrné upravené EBITDA za roky 2021 až 2023 je mírně nad osminásobkem hrubého zisku. Podle Čepra činí medián hodnoty firem ze srovnatelných burzovně obchodovaných společností jedenáctinásobek EBITDA.
Druhou částí kupní ceny jsou peníze, které měla společnost Robin Oil v okamžiku prodeje na účtech, tedy více než dvě miliardy korun. Tato suma zároveň tvoří půjčku, kterou Robin Oil poskytl Čepru, aby mělo z čeho za benzinky zaplatit. Podle šéfa Čepra Jana Duspěvy státní firma použila k úhradě právě úvěr od Robin Oil, jelikož externí financování by vyšlo dráž. Nadto si přece jen Čepro vzalo ještě úvěr od České spořitelny ve výši půl miliardy. Zbylou část kupní ceny Čepro financovalo z vlastních zdrojů.
Použilo Čepro na nákup Robin Oilu veřejné peníze?
Čepro mělo podle poslední účetní závěrky za rok 2022 na účtech nerozdělený zisk ve výši zhruba 1,3 miliardy korun. To by na financování Robin Oilu z vlastních zdrojů nestačilo. Proto státem vlastněná společnost požádala svého jediného akcionáře, aby změnil své rozhodnutí z poloviny loňského roku a 1,57 miliardy korun, které mělo původně Čepro poslat jako dividendu státu, ponechalo ve společnosti. Rozhodnutí podepsal den před uplynutím lhůty sám ministr financí Zbyněk Stanjura. Duspěva tvrdí, že díky přínosu akvizice bude Čepro v příštích letech schopné dividendu státu navýšit. „Čepro nijak nevyužívá prostředky státního rozpočtu,“ trvá si na svém Duspěva a podobně se vyjadřuje i ministerstvo financí. Jenže „obě tyto nádoby“ jsou spojené, jak je vidět i na změně rozhodnutí o vyplacení loňské dividendy státu. Peníze se snadno mohou přelévat z jedné strany na druhou tak, že v jeden moment patří společnosti Čepro a poté zase státu jako akcionáři.
Státní Čepro koupilo benzinky Robin Oil
Státní podnik Čepro koupil od podnikatele Jiřího Zoubka konkurenční síť čerpacích stanic Robin Oil, od níž získal 75 benzinových pump. Zařadí je do své sítě EuroOil, která tak bude nově mít 285 stanic, což jí řadí na třetí místo v Česku.
Více jsme psali zde:
Umožnila transakce vlastníkovi Robin Oilu Zoubkovi vyhnout se daním?
Tím, že si Čepro vzalo úvěr od Robin Oilu na nákup jeho čerpacích stanic, vyvedlo ze společnosti dvě miliardy korun, které si firma nechávala na běžných a spořicích účtech. Vlastník Robin Oilu Jiří Zoubek tak posléze získal čistý příjem z této sumy díky časovému testu pro prodej firmy. Pokud by si nerozdělený zisk vyplatil z firmy jako dividendu, musel by ho zdanit. Robin Oil dlouhodobě nevyplácela podíly na zisku. „Není také obvyklé, aby společnosti, které jsou předmětem prodeje, před prodejem plně vyplácely volné finanční prostředky formou dividendy,“ hájí i Čepro ve své tiskové zprávě prodávajícího Zoubka s tím, že se nejedná o „spřízněné osoby“, že by si měly vyjít vstříc jinak než pouze obchodními důvody.
„Situace, že ze strany Robin Oil nebyla vyplacena dividenda, není neobvyklá, naopak zapadá do historického modelu této společnosti. Daňové ani jiné zákony přitom nepožadují, aby při prodeji podílu byla cena transakce minimalizována tím způsobem, že dojde ke snížení aktiv prodávané společnosti,“ zastává se dál Čepra Zoubka.
Je akvizice pro stát výhodná?
„Akvizice je výhodná pro Čepro i pro stát. Akciová společnost Čepro odvádí státu dividendy, za posledních deset let to bylo přes osm miliard korun. Pro rozpočet jde tedy o investici s přínosem,“ uvádí Čepro. Podle společnosti je vlastnictví čerpacích stanic státem vždy efektivnější než vztah s čistě komerčními subjekty. Po koupi Robin Oil přitom stát bude vlastnit místo pěti procent celkem sedm procent čerpacích stanic v zemi. Čepro navíc uvedlo, že se mu investice vrátí za osm až deset let.
Odborná i laická veřejnosti ale o výhodnosti této transakce pochybuje. Stát totiž investuje do oboru, který čeká vzhledem k ústupu od spalovacích motorů v příštích letech spíš úpadek. Otázkou zůstává i to, zda vlastnictví čerpacích stanic může posílit soběstačnost či bezpečnost státu. „Vlastnictví čerpacích stanic státem ovládanou společností je vždy efektivnější než vztah s čistě komerčními subjekty,“ tvrdí Čepro.
Komentář Oldřicha Sklenáře
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky. Zabývá se problematikou energetiky a produkce skleníkových plynů.
„To, že stát bude po nákupu Robin Oilu vlastnit přibližně sedm, a nikoliv pět procent veřejných čerpacích stanic jako doposud, na věci mnoho nemění. Z pohledu energetické bezpečnosti státu pochází prakticky veškerá u nás spotřebovaná ropa a ropné produkty ze zahraničí. Domácí těžba na jihu Moravy je schopna pokrýt pouze asi dvě procenta tuzemské poptávky. Platby za dovážený benzin a naftu přitom z velké části stále směřují k Putinovu režimu, který z nich financuje svoje tažení na Ukrajině.“
