Meziroční růst spotřebitelských cen v České republice v březnu zpomalil. V únoru byl 16,7 procenta, zatímco v březnu inflace podle nově zveřejněných dat Českého statistického úřadu dosáhla 15 procent. V meziměsíčním srovnání inflace nepatrně vzrostla o 0,1 procenta. Česká národní banka dlouhodobě označuje za svůj cíl dvouprocentní inflaci. K té se zatím Česko neblíží.
Inflace byla v březnu nejníže od loňského dubna. „Většina tohoto zpomalení je však ovlivněna vývojem loňské vyšší srovnávací základny. Ceny v oddíle doprava dokonce meziročně klesly, a to především díky klesajícím cenám pohonných hmot,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu. Stále vysoká míra inflace byla podle statistiků způsobena především cenami potravin.
Ještě před zveřejněním růstu spotřebitelských cen za březen ministerstvo financí zhoršilo inflační výhled na letošní rok o půl procentního bodu. Odhadovaná průměrná roční inflace je tak nově 10,9 procenta. V příštím roce by se ale růst cen měl blížit inflačnímu cíli ČNB, tedy dvěma procentům. Na počátku roku 2023 očekává ministerstvo financí tříprocentní meziroční inflaci, průměr celého roku 2024 by pak měl být 2,4 procenta.
„Pokud nenastanou nové turbulence v cenách energií, není důvod se domnívat, že by inflace neměla zpomalovat,“ řekl ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic. „V nejbližších měsících sice zůstanou hodnoty dvouciferné, trendy meziměsíční inflace ale potvrzují zvolňování růstu cen,“ dodal Prušvic.
Jak se počítá inflace a co najdete ve spotřebním koši:
„Nová predikce ministerstva financí se na první pohled jeví v souladu s tím, jak se poslední měsíce vyvíjí jak světová, tak tuzemská ekonomika. Proti předešlé predikci je tak mírně optimističtější ohledně vývoje HDP, naopak čeká v letošním roce oproti starším odhadům mírně vyšší inflaci a růst mezd,“ řekl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.
Již dříve označil odhady inflačního vývoje za velmi nejisté. „Budou se odvíjet nejen od vývoje cen komodit na světových trzích, ale i letošní dynamiky mezd či ukotvenosti inflačních očekávání,“ řekl Seidler.
Podle prognóz ČNB byla inflace na vrcholu v lednu, od té doby setrvale klesá a v klesání by měla pokračovat s tím, že v druhé polovině letošního roku by se měla dostat pod desetiprocentní hranici. Celoroční inflace by pak podle ČNB a České bankovní asociace měla dosáhnout 10,8 procenta. Ministerstvo financí ji odhaduje na 10,9 procenta. Dlouhodobý cíl ČNB je dvouprocentní inflace, k němu se ale v letošním roce Česko nepřiblíží. Stejný cíl, tedy dvouprocentní inflaci, má i Evropská centrální banka. S jeho splněním počítá v roce 2024.
Na inflaci reaguje také Mezinárodní měnový fond, který tento týden zhoršil odhad letošního růstu globální ekonomiky. Podle nové prognózy se celosvětový HDP zvýší o 2,8 procenta. V lednu MMF odhadoval jeho růst na 2,9 procenta. MMF ve svém odhadu upozorňuje, že celosvětová inflace sice zpomalila díky zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami, základní cenové tlaky ale přetrvávají.
V řadě ekonomik jsou také napjaté trhy práce a začínají se projevovat vedlejší účinky zvyšování úrokových sazeb. Rostou obavy z nákazy v širším finančním sektoru a do popředí se dostává zranitelnost bankovního sektoru.
Podle MMF zůstává míra zadluženosti vysoká, a přestože ceny komodit včetně potravin a energií se snížily, pokračuje válka na Ukrajině a geopolitické napětí je vysoké. MMF navíc varuje, že válka na Ukrajině ještě může eskalovat, což by způsobilo vyšší růst cen potravin a energií.
Česko nadále patří mezi evropské státy, které s inflací bojují nejvíce. Hůře je na tom ale třeba Maďarsko. Podle maďarského statistického úřadu se sice březnová inflace meziměsíčně snížila o dvě desetiny procentního bodu, stále ale dosahuje 25,2 procenta. Drží se tak poblíž více než dvacetiletého maxima.
Vysoké inflaci ale čelí všechny středoevropské ekonomiky, podle předběžných údajů zůstává třeba v Polsku březnová inflace nad šestnácti procenty. Mohou za to především vysoké ceny potravin, které jsou vysoké i v Česku. I proto navrhl odborový předák Josef Středula vládní regulaci základních cen potravin.
„Česká vláda neudělala nic a výsledek je katastrofální,“ řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů během víkendového vystoupení v CNN Prima News. Zákon o cenách by podle Středuly umožnil stanovit takzvanou úřední cenu, využít usměrňování cen nebo zavést cenové moratorium.
Ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček se v televizním vystoupení proti návrhu ohradil a jako varovný příklad použil právě vysokou inflaci v Maďarsku. „Kdyby se ceny zregulovaly, tak by to pomohlo jen na několik měsíců. Poté by se projevily všechny negativní důsledky regulace. Nejdříve budou chybět dotyčné potraviny, marže na ostatním zboží vyskočí, aby kompenzovaly ty regulované, tvoří se fronty na chybějící zboží, poté ti dodavatelé úplně z trhu odejdou, protože se jim to nevyplatí. Inflace vyskočí. Ve výsledku je všechno ještě dražší. Tak jsme to viděli v Maďarsku,“ řekl Křeček.
O něco přívětivější situace je v USA. Tam růst spotřebitelských cen v březnu meziročně zpomalil na pět procent z únorových šesti. Inflace se snižovala devátý měsíc za sebou a momentálně je na nejnižší hodnotě od května 2021. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve středu zveřejnilo americké ministerstvo práce. Je to výraznější pokles, než analytici očekávali.
Kromě vysokých cen potravin a energií může za rostoucí inflaci i zvyšování mezd a nákladů na práci, růst poptávky po zboží a službách po skončení covidové pandemie i politická nestabilita.
