Ceny potravin vylétly v posledních měsících tak vysoko, že proměnily chování nakupujících. Neustálé hledání slev nebo snad nakupování za hranicemi je ale podle odborového předáka Josefa Středuly dlouhodobě neúnosné. Vláda by měla ceny základních potravin regulovat, a to na základě zákona o cenách, řekl Středula na CNN Prima News. Ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček poukázal na negativní dopad regulace v Maďarsku.
Zákon o cenách podle Středuly umožňuje stanovit úřední cenu, využít takzvaného věcného usměrňování cen nebo zavedení cenového moratoria, případně kombinace více nástrojů, jak je to například u léků nebo vody. „Česká vláda neudělala nic a výsledek je katastrofální,“ řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů. Kvůli drahým vejcím a cukru probíhají podle něj nejdražší Velikonoce pro domácnosti v historii.
Křeček zásah do cen na trhu odmítá, podle něj by měl takový krok dalekosáhlé důsledky. „Kdyby se ceny zregulovaly, tak by to pomohlo jen na několik měsíců. Poté by se projevily všechny negativní důsledky regulace. Nejdříve budou chybět dotyčné potraviny, marže na ostatním zboží vyskočí, aby kompenzovaly ty regulované, tvoří se fronty na chybějící zboží, poté ti dodavatelé úplně z trhu odejdou, protože se jim to nevyplatí. Inflace vyskočí. Ve výsledku je všechno ještě dražší. Tak jsme to viděli v Maďarsku,“ upozornil hlavní ekonom společnosti BH Securities. Již dříve zastropování cen odmítl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Středula rovněž nepovažuje Maďarsko za dobrý příklad, dobře to ovšem podle něj vyřešila Francie, která se domluvila s řetězci, že budou dočasně nabízet základní potraviny za co nejnižší možné ceny. „Francie tak reguluje ceny základních potravin. Ne tím, že by zastropovala ceny jako v Maďarsku, ale tím, že hlídá marže,“ poznamenal.
Už několik měsíců se zemědělci, zpracovatelé potravin a obchodníci dohadují, kdo vlastně za vysoké ceny potravin může. „Zásadní problém je, že tu nemáme dostatečnou konkurenci,“ řekl s odkazem na zemědělce Křeček. Zpracovatelé nesou podle ekonoma vinu nejméně, nejvyšší marže si k potravinám připisují zemědělci a obchodníci, což podle něj ostatně dokazují vysoké zisky dotyčných firem. Zemědělský svaz uvedl, že zemědělcům loni stoupl zisk o 142 procent na 22 miliard korun, zatímco v roce 2021 to bylo 9,1 miliardy korun.
Velký počet malých rakouských zemědělců se podle Křečka musí potýkat na rozdíl od těch českých s vyšší konkurencí, což tlačí ceny dolů a zároveň kvalitu nahoru. V Česku je také problém, že je zde velká koncentrace řetězců, často se stejnými vlastníky. Například Kaufland a Lidl vlastní německá skupina Schwarz, supermarkety Billa a Penny Market zase ovládá německá skupina Rewe.
Nekula podal kvůli vysokému zdražení základních potravin podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. „Úřad provádí zrychlené šetření týkající se konkrétně mouky, másla, mléka, vajec a kuřecího masa, a to v celém vertikálním řetězci od prvovýrobců přes zpracovatele až po maloobchodní prodejce. V této souvislosti už si úřad vyžádal informace od téměř dvou set podnikatelských subjektů, v současné době pak oslovuje profesní a oborová sdružení v zemědělském a potravinářském sektoru,“ uvedl koncem března předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Podle ministra Nekuly začaly vlivem tlaku vlády i veřejnosti ceny vajec i cukru mírně klesat. Křeček nicméně upozornil, že u vajec se dá očekávat další růst. Do roku 2026 se totiž musejí zrušit klecové chovy. Investice do změny chovu či úplný odchod některých chovatelů z trhu mohou vejce opět zdražit.
V Česku se podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy aktuálně prodá přes 60 procent potravin ve slevách. Zastropování cen podle něj není nutné, tvrdí, že supermarkety o to častěji pořádají slevové akce. „Považujeme za vhodnější slevy střídat, aby měli zákazníci bohatší výběr a nedocházelo ke zdražení těch potravin, jejichž ceny nejsou zastropované,“ doplnil.
