Meziroční míra inflace dosáhla říjnu podle údajů Českého statistického úřadu 8,5 procenta. Přerušila tak trend snižování z předchozích osmi měsíců. V září byl růst spotřebitelských 6,9 procenta. Na vyšších úrovních zůstane inflace po zbytek roku, důvodem je loňská nižší srovnávací základna v důsledku vládou zavedeného takzvaného Úsporného tarifu. Meziměsíčně se ceny zvýšily jen o 0,1 procenta. Vývoj inflace je důležitý pro rozhodování bankovní rady ČNB ohledně nastavení úrokových sazeb. Centrální bankéři nyní upřou pozornost k lednu.
„Říjnové zrychlení meziročního růstu cen na 8,5 procenta bylo způsobeno především loňským promítnutím Úsporného tarifu do cen elektřiny. Pokud bychom tento Úsporný tarif do výpočtu nezahrnuli, cenový růst by činil 5,8 procenta,” uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Vláda loni na podzim ve snaze tlumit dopady prudkého nárůstu cen energií v rámci Úsporného tarifu zavedla na poslední tři měsíce roku příspěvek pro domácnosti na úhradu nákladů za energie. Vedle toho také Petr Fiala a jeho kabinet na stejné období, tedy poslední tři měsíce roku, pozastavil platbu poplatku za podporované zdroje energie.
Statistický úřad to následně ve svých výpočetech zohlednil jako pokles cen, přestože šlo o formu subvence. Spotřebitelské ceny díky tomu v loňském říjnu poklesly meziměsíčně o 1,4 procenta. Kvůli této nižší srovnávací základně bude inflace vyšší také v listopadu a v prosinci. V případě těchto dvou měsíců by však údaj o růstu cen měl začínat sedmičkou.
Obavy z toho, jak budou vyšší čísla o inflaci vnímat domácnosti, firmy či odbory, byly jedním z důvodů, proč bankovní rada na svém zatím posledním měnově-politickém zasedání nesnížila úrokové sazby. „Chceme zabránit tomu, aby se inflační očekávání adaptovala na tuto dočasně zvýšenou inflaci,“ řekl k tomu na tiskové konferenci po jednání guvernér Aleš Michl.
V případě odborů panují mezi experty ČNB obavy, že se dočasně vyšší meziroční míra inflace projeví v jejich požadavcích na nárůst mezd v rámci kolektivních vyjednávání. Ta jsou obvykle na programu v závěru roku.
Že jde skutečně o dočasný statistický jev ukazuje, že podle odhadů ČNB by následně měla v lednu klesnout inflace někam ke třem procentům a v dalších měsících se blížit dvouprocentnímu inflačnímu cíli.
V prvním měsíci letošního roku se totiž naopak výrazně zdražovalo, jelikož firmy kvůli začátku roku přeceňovaly své ceníky. Meziměsíčně tehdy vzrostly spotřebitelské ceny hned o šest procent. Působit tak bude naopak vyšší srovnávací základna.
Otázkou však je, jak moc firmy v lednu zdraží. I to je jeden z aspektů, který vnáší nejistotu do rozhodování bankovní rady o nastavení úrokových sazeb.
„Klíčovým okamžikem pro další vývoj inflace bude lednové přeceňování zboží a služeb. To určí, jak rychle se dokáže česká ekonomika vrátit k nízké a stabilní inflaci. Současná kombinace recese a vysoké inflace opravdu není ideální,“ píše v ve svém komentáři David Marek, hlavní ekonom poradenské firmy Deloitte.
Riziko lednového přecenění
Blížící se lednové přecenění bylo i tématem diskuze mezi členy bankovní rady na jednání na začátku listopadu.
„V této souvislosti se členové bankovní rady opakovaně vyjadřovali k možnému výraznějšímu lednovému přecenění. Toto riziko bylo zachyceno ve formě zpracovaného alternativního scénáře, se kterým byla konzistentní stabilita úrokových sazeb do konce prvního čtvrtletí příštího roku,“ uvádí se v zápise z měnově-politického zasedání, které byl zveřejněn v pátek ráno.
Ze zápisu také vyplývá, že pro snížení klíčové úrokové míry o 0,25 procentního bodu hlasovali Jan Frait a Tomáš Holub. Ostatních pět členů, včetně guvernéra Michla, bylo pro ponechání sazeb beze změn. Takzvaná dvoutýdenní repo sazba, hlavní míra ČNB, je tak už od loňského června na sedmi procentech.
Bankovní rada by ještě mohla letos snížit sazby na svém jednání těsně před Vánoci. Je však dost možné, že si počká až na čísla o vývoji cen na začátku nadcházejícího roku.
Člen rady Tomáš Holub ve spojitosti s tím poukázal podle zápisu na to, že „pokud by se v únoru ukázalo, že lednová inflace je již blízko 2 procent a úrokové sazby by byly stále na 7 procent, tak by se následný cyklus snižování úrokových sazeb musel začít realizovat po větších krocích.“
