Česká národní banka prodloužila období neměnných úrokových sazeb. Přestože část ekonomů očekávala, že bankovní rada ČNB vzhledem k pokračujícímu poklesu inflace a špatnému vývoji tuzemské ekonomiky přistoupí ke snížení úrokových sazeb, nakonec se tak nestalo. Základní úroková sazba zůstala na sedmi procentech, na níž je už od loňského června. Pro snížení sazeb hlasovali dva centrální bankéři, zbylých pět se vyjádřilo pro ponechání klíčové míry, takzvané dvoutýdenní repo sazby, beze změny.
Před jednáním se objevovala řada argumentů pro i proti snížení sazeb. V září vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 6,9 procenta a inflace tak pokračovala v poklesu. Prognóza ČNB navíc předpokládá, že inflace zamíří po Novém roce k dvouprocentnímu cíli.
„Setrvává riziko neukotvených inflačních očekávání, které by se mohlo projevit ve výsledcích probíhajících mzdových vyjednávání či ve výraznějším než očekávaném přecenění zboží a služeb na začátku příštího roku,“ řekl na tiskové konferenci po jednání bankovní rady guvernér Aleš Michl a vyjádřil tak obavy z toho, že zaměstnanci a odbory budou chtít kompenzovat růst cen vyšším zvýšením mezd. To by se přes poptávku následně projevilo inflačními tlaky.
Navíc výhled takzvané jádrové inflace zůstává podle Michala nadále zvýšený. „Bankovní rada se proto rozhodla ponechat měnovou politiku na vysoce přísné úrovni,“ zdůvodnil Michl, proč je ČNB ohledně snižování sazeb opatrná. Guvernér také následně uvedl, že pro ponechání sazeb na současné úrovni hovoří i případné delší působení expanzivní rozpočtové politiky státu.
Bankovní rada vzala do úvahy také to, že čísla o vývoji inflace za říjen, která vyjdou příští pátek, ukážou její nárůst, a to kvůli dopadům cen energií. Loni v říjnu totiž šla inflace dolů po opatření vlády, které ve výpočtech statistického úřadu snížilo ceny energií. Kvůli nižší srovnávací základně tak bude říjnová meziroční míra inflace vyšší než v září, nejspíš se vyšplhá nad osm procent.
„Chceme zabránit tomu, aby se inflační očekávání adaptovala na tuto dočasně zvýšenou inflaci,“ uvedl Michl. Uvedl také, že ve směru nižší inflace by naopak mohlo působit výraznější zhoršení hospodářské aktivity v Německu.
Od nastavení úrokových sazeb ČNB se odvíjejí úroky komerčních úvěrů pro podniky a domácnosti. Budoucí snížení klíčové úrokové míry by tak mohlo být mimo jiné impulzem pro bankovní domy, aby zlevnily hypotéky. Na druhou stranu by ovšem bezpochyby kleslo také úročení spořicích účtů či termínovaných vkladů.
Je důležité připomenout, že měnová politika nepůsobí okamžitě, ale projevuje se se zpožděním roku či roku a půl. To je mimo jiné jeden z argumentů, proč by měla bankovní rada již začít úrokové sazby snižovat.
Až ČNB začne snižovat sazby, doplatí na to spořicí účty
Makroekonomický model měnové sekce ČNB doporučuje začít sazby snižovat již v tomto čtvrtletí, bankovní rada však podle ekonomů plní svůj dřívější slib, že bude sazby vyhlazovat, a ponechá je tak na vyšší úrovni déle. To ostatně potvrdil na tiskovce i sám Michl. „Zatím chceme být jestřábi, chceme být co nejdéle přísní,“ prohlásil. Bankovní rada tak chce mít jistotu, že se jí podaří inflaci skutečně zkrotit.
„Mírné uvolnění měnových podmínek zároveň doručila i slabší koruna, což mohl být pro dnešní rozhodnutí o ponechání sazeb také podpůrný argument,“ poznamenal Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Letos se uskuteční ještě jedno měnově-politické zasedání bankovní rady, a to těsně přes Vánoci. Je však dost možné, že si ČNB počká s prvním snížením sazeb až na únor, tedy na dobu, kdy by už měla mít k dispozici údaje o vývoji inflace za leden. Ta totiž bude kvůli změnám v cenících ostře sledovaná.
„Inflace by již v únoru podle naší prognózy měla indikovat návrat meziroční inflace ke dvěma procentům a opatrné bankovní radě dodat dostatek jistoty k tomu, aby začala úrokové sazby snižovat," uvedl ekonom Martin Gürtler z Komerční banky. „Oživení ekonomiky bude podle nás jen pozvolné a sazby ČNB tak budou muset jít v příštím roce poměrně rychle dolů," dodal.
Michl v této souvislosti uvedl, že to zda bankovní rada v prosinci sníží sazby, či je ponechá beze změny, zůstává otevřené. Ve hře jsou podle něj obě varianty, záležet bude i na nových ekonomických datech, která budou zveřejněna v následujících týdnech.
ČNB ve čtvrtek zároveň zveřejnila novou makroekonomickou prognózu. V ní zhoršila výhled české ekonomiky. V letošním roce podle ní hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,4 procenta, příští rok vzroste o 1,2 procenta. V srpnové prognóze přitom ČNB čekala letos růst 0,1 procenta a příští rok 2,3 procenta.
Centrální banka také o půl procentního bodu zhoršila očekávání inflace v příštím roce, která by měla být průměrně 2,6 procenta.
