Rozhodující vliv na výši celkové meziroční hladiny spotřebitelských cen měly i přes zpomalení růstu nadále ceny v oddíle bydlení, voda, energie, paliva a ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
Důvodem meziročního zpomalení růstu cen byl mimo jiné meziměsíční růst cen v loňském listopadu o 0,4 procenta. To se projevilo v cenách potravin a nealkoholických nápojů.
Meziroční růst cen zemního plynu zpomalil na 7,7 procenta ze 13,2 procenta v říjnu. Zpomalení cenového růstu v dopravě způsobily zejména ceny pohonných hmot, které byly meziročně vyšší o 3,1 procenta, zatímco v říjnu zdražily o 7,8 procenta. Podobně zpomalil růst cen lihovin na 0,4 procenta ze čtyř procent v říjnu.
Na meziměsíční zvyšování cen působil především růst cen potravin a nealkoholických nápojů. Její snižování naopak ovlivnil především pokles cen v dopravě, telekomunikacích, rekreací a v kultuře.
Meziměsíční pokles cen v dopravě způsobilo již druhý měsíc pokračující snižování cen pohonných hmot, které v listopadu činilo 3,7 procenta. Ceny alkoholických nápojů klesly o 0,9 procenta, z toho ceny lihovin o 2,7 procenta a vína o 1,2 procenta.
Ceny zboží úhrnem proti listopadu 2011 vzrostly o 2,9 procenta a ceny služeb o 2,6 procenta. V porovnání s letošním říjnem ceny zboží úhrnem klesly o 0,1 procenta a ceny služeb o 0,4 procenta.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v listopadu 3,3 procenta.
Analytici: Pokles inflace potrvá
Inflace by měla i nadále pokračovat v poklesu, a to i přes plánované zvýšení daně z přidané hodnoty od příštího roku. Shodují se na tom analytici. Centrální banka tak podle ekonomů může nadále provádět uvolněnou měnovou politiku, sazby tedy neporostou zřejmě po celý příští rok.
„Klesající trend by měl pokračovat i v dalších měsících, a to i přes zvýšení obou sazeb DPH o procentní body výše. Vliv této změny totiž bude slabší než letošní posun snížené sazby DPH z 10 na 14 procent,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Po celý příští rok by se měla inflace podle něj pohybovat mezi dvěma až třemi procenty. Tato skutečnost dohromady s hlubší recesí, zvyšují podle Marka tlak na centrální banku, aby dále uvolnila měnové podmínky. „Vzhledem k tomu, že úrokové sazby jsou na nule, znamená to sílící tlak na použití devizových intervencí,“ dodal.
I podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory v první polovině roku 2013 bude pokračovat zpomalování růstu cen. „V prvním pololetí očekávám návrat až pod dvě procenta,“ uvedl. Ve druhém pololetí 2013 pak ale podle něj opět přijde růst inflace.
Centrální banka tak může podle analytika Komerční banky Miroslava Frayera i nadále praktikovat velmi uvolněnou měnovou politiku a kompenzovat negativní dopady rozpočtové restrikce na domácí ekonomiku. „Naopak pokud deflační tlaky nadále zesílí, očekáváme, že by se centrální banka pokusila měnovou politiku dále uvolnit přes kurzový kanál. Dnešní data tak jednoznačně mluví ve prospěch slabší koruny,“ uvedl.
Dnešní údaje jsou argumentem pro devizové intervence i podle analytika České spořitelny Martina Lobotky. Nicméně efekt takového kroku na ekonomiku nebude podle něj nijak významný. „Na jedné straně by slabší koruna měla pomoct průmyslu. V prostředí slábnoucí poptávky z eurozóny nemusí ale ani slabší koruna příliš pomoct. Naproti tomu slabší koruna zvedne dovozní ceny, což dále utlumí poptávku domácností. V čistém tak ČNB dle nás příliš nezíská. Nemusí se nám to příliš líbit, ale ČNB nemá příliš možností než stávající situaci vysedět,“ vysvětlil.
