Pozornost investorů je vrtkavá, po nadšení kolem trendů jako cloud, NFT nebo metaverzum si letos hledači nových technologických šampionů oblíbili startupy, které pracují s generativní umělou inteligencí. Nejviditelnější z nich, kalifornský OpenAI, nyní jedná o dalším investičním kole, které by jeho valuaci vyšvihlo nad 100 miliard dolarů. Stala by se z něj tak druhá nejhodnotnější soukromě vlastněná společnost ve Spojených státech. Pozadu ale nezůstavají ani jeho rivalové jako evropský Mistral AI nebo americký Anthropic.
Pokud by se zmíněné vyjednávání opravdu přetavilo v reálné investiční kolo, posunula by se firma vedená Samem Altmanem v žebříčku nejhodnotnějších amerických startupů hned za kosmickou SpaceX Elona Muska, jejíž hodnota se odhaduje na 150 miliard dolarů. Na vyšší metu na celém světě dosáhl dosud jen čínský ByteDance, který je známý zejména jako tvůrce sociální sítě TikTok a který má podle databáze společnosti CBInsights valuaci 225 miliard dolarů.
Altman ale není jediný, kdo chodí po trhu a hledá peníze. V roce 2021 z OpenAI odešla část zaměstnanců a založila startup Anthropic. Ten krátce před Vánocemi od investorů získal 750 milionů dolarů, což firmu ocenilo na více než 18 miliard dolarů. V závěru roku oznámil také francouzský Mistral AI, který vznikl teprve v letošním roce, investiční kolo ve výši 385 milionů eur. Měsíc předtím německý startup Aleph Alpha získal od investorů, mezi nimiž byla také Schwarz-Gruppe, tedy vlastník supermarketů Kaufland a Lidl, půl miliardy dolarů. Je tak zřejmé, že investoři jsou si vědomi, že právě nyní se rozhoduje o tom, ze kterého z hráčů vyroste další „Google nebo Amazon“.
Kdo je OpenAI a co má společného s Microsoftem
Původně neziskovou společnost, která měla zajistit bezpečný vývoj umělé inteligence, založili v roce 2015 podnikatelé Elon Musk a Sam Altman, který ji dosud řídí. Proslavila se zejména poté, co na konci roku 2022 zpřístupnila veřejnosti nástroj ChatGPT, který je schopný vést konverzaci téměř na lidské úrovni a vytvářet podle zadání například tabulky a další obsah. OpenAI také vyvinula generátor DALL-E, který dokáže vytvářet obrázky na základě textového příkazu. V současné době je hlavním partnerem OpenAI společnost Microsoft, která se zavázala do vývojáře AI nástrojů investovat 13 miliard dolarů.
Potvrzují to i údaje z databáze Dealroom, podle níž obor generativní umělé inteligence dokázal od investorů celosvětově získat největší prostředky, konkrétně přes 20 miliard dolarů, rok předtím to byly přitom pouze tři miliardy dolarů. Většina odvětví se přitom musela spokojit s výrazně menším přísunem peněz než v předešlých letech. Nutno dodat, že roky 2021 a 2022 byly obecně pro startupy dobou zaslíbenou, investoři do nich poslali 1,3 bilionu dolarů.
Velcí hráči mají trh pod kontrolou
Ačkoliv má OpenAI velký náskok před ostatními, zatím není zcela jisté, že právě z něj bude nakonec hegemon oboru. Co ale naopak jisté je, že vítězi budou velké technologické firmy ze Spojených států, tedy zejména Google, Amazon a Microsoft.
Ačkoliv tyto společnosti kromě Googlu nejsou přímými účastníky závodu o ovládnutí oboru, škodné rozhodně nebudou. Microsoft po listopadových otřesech v OpenAI posílil svůj vliv ve společnosti, Amazon a Google zase investovaly do konkurenčního Anthropiku. Zmíněné firmy jsou zároveň významnými poskytovateli cloudových služeb, tedy výpočetního výkonu, který je pro fungování generativní umělé inteligence klíčový.
„Pro společnosti, které doufají, že vytvoří základní modely, existuje jen málo alternativ ke spolupráci se společnostmi Microsoft, Google nebo Amazon,“ napsaly v komentáři pro magazín MIT Technology Review Amba Kaková a Sarah Myersová Westová z organizace AI Now Institute a prezidentka společnosti Signal Meredith Whittakerová. „Koncentrovaná moc není problémem jen pro trhy. Spoléhání na několik nezodpovědných firemních subjektů v oblasti základní infrastruktury je problémem pro demokracii, kulturu a pro individuální a kolektivní jednání,“ popisují a vyzývají ve svém textu k většímu tlaku vlád. Autorky textu argumentují mnohočetnými problémy velkých technologických firem, jako je například nakládání se soukromím jejich uživatelů.
Poptávka překonává možnosti trhu
Daniela Amodeiová, spoluzakladatelka startupu Anthropic, si myslí, že i přes úspěch některých firem vyvíjejících nástroje pro generativní umělé inteligence je na trhu prostor pro další hráče.
„Z byznysového hlediska je to opravdu neobvyklá doba, protože poptávka po velkých jazykových modelech je obrovská a opravdu větší, než je schopno odvětví v současné době zajistit,“ tvrdí Amodeiová. „Prostor je prostě velmi široký a je zde opravdu poměrně velké místo pro mnoho různých uživatelů a typů uživatelů, kteří mohou tyto systémy využívat,“ uvedla při oznámení prosincové investice.
Na plošné regulaci umělé inteligence se prozatím shodli politici a úředníci v Evropské unii, krátce před vánočními svátky po dlouhém jednání schválili legislativu známou jako AI Act. „Jsem přesvědčená o tom, že AI musíme regulovat globálně a že je daleko lepší, když ta pravidla udává demokratický svět než svět, který chce pomocí AI docílit absolutní kontroly nad společností. Proto jsme první,“ reagovala pro e15 eurokomisařka Věra Jourová, která se na legislativě podílela. Motivace regulovat AI nejen v EU, ale i v ostatních částech svět pochází z obav o další směřování této technologie.
