Brexit znamenal pro studenty z Evropské unie významné navýšení školného ve Velké Británii a ztrátu možnosti získat studentskou bezúročnou půjčku. Pokud rodina nemá silné finanční zázemí, českým studentům nezbývá než shánět prostředky na studium skrze nadace či oslovování filantropů. Nejnovějším trendem je crowdfunding. Žádosti o stipendia na britských školách často nejsou úspěšné navzdory přijetí ke studiu. Zavedení bezúročných studentských půjček ani jiný podpůrný systém se v Česku nechystá. Nadace podporující studenty v zahraničí pak mají omezený rozpočet.
Pro zahraniční studenty bývá školné v Anglii až dvakrát vyšší než pro Brity. Před brexitem spadali studenti z Evropské unie přicházející na britské univerzity do domácího tarifu školného a mohli žádat o bezúročnou státní půjčku s dlouholetou splatností, která jim mohla být v případě dlouhodobě nízkého výdělku prominuta. Dnes však hradí vyšší částky a možnost žádat o tuto půjčku ztratili.
Proč jsou ceny britského školného tak vysoké?
Školné na bakalářské studium je pro zahraniční studenty na nejžádanějších britských univerzitách jako Oxford a Cambridge přibližně mezi 29 a 64 tisíci liber na rok (mezi 802 000 až 1 770 000 korun). Školné pro domácí britské studenty oproti tomu činí 9250 liber na rok (256 000 korun). Stipendia jednotlivých univerzit cílí převážně na vyšší úrovně studia a obyčejně nepokryjí celou výši školného a životní náklady.
Tereza Nekvasilová tento rok odmaturovala na Keplerově gymnáziu, má za sebou ale i několik let na zahraničních lyceích nebo půlroční stáž na Úřadu vlády během českého předsednictví v Radě EU. Aktivně se zajímá o systémy vzdělávání a tento rok byla vybrána mezi 40 lidí na bakalářský obor Education (vzdělávání) na Cambridge. Po studiu by se chtěla vrátit do Česka a podílet se na systémové změně domácího vzdělávání. Rodina prostředky na financování celého studia nemá a po brexitu není možnost získat bezúročnou půjčku v Británii, takže hledala možnosti ve stipendiích a grantech. Nejblíže byla ve výběrovém řízení Bakala Foundation, kde se dostala mezi posledních 20 ze 164 studentů ucházejících se o podporu, mezi vítězných devět se ale nevešla.
„Samozřejmě jsem to zkusila i v jiných nadacích, ale to je velmi kompetitivní prostředí. Bohužel ani jedna přihláška nevyšla, i když jsem postoupila do úzkého výběru a sháněla v mnoha organizacích. Jako poslední možnost zkouším crowdfunding na platformě Donio na základě rady slečny, která takto prostředky na studium v Anglii získala, podařilo se jí to ale před brexitem, kdy bylo školné mnohem nižší,” vypráví Tereza.
Dle jejích slov je možné, že letos kvůli financím do Británie nevyjede, ale pokud by se to podařilo, plánuje vytvořit blog, který by pomohl ostatním Čechům zorientovat se například v administrativě a možnostech financování studií. Jednotného českého systému, který by ji mohl alespoň částečně finančně podpořit, by si vážila a mrzí ji, že v současnosti neexistuje.
Tobiáš Unger také maturoval na Keplerově gymnáziu v Praze. Možnost studia v zahraničí viděl jako výzvu a dostupnou příležitost. Byl přijat na tři britské univerzity a nakonec si vybral obor Mathematics and Statistics (matematika a statistika) na University of Warwick. Počítal s tím, že bude muset shánět podporu u nadací a hlavní volbou pro něj byla Bakala Foundation a Kellner Family Foundation. O podporu žádal i na univerzitách, kam podával přihlášku.
„Moje rodina by nebyla schopná dát mi dost ani na výdaje za jídlo. Ty částky za školné jsou pro mě nepředstavitelné,“ uvádí Tobiáš Unger, který se chystá ke studiu na University of Warwick, kam byl přijat. Řešení se mu podařilo najít díky kombinaci tří stipendií - Bakala Foundation, Kellner Family Foundation a Warwick Undergraduate Global Excellence Scholarship, které se společně složí na školné, ubytování i na rozumnou částku na další výdaje. „Už zařizuji jen administrativu nutnou k tomu, abych mohl koncem září nastoupit. Původně jsem na vycestování nelpěl, ale když zbývalo poslední stipendium, už by mi bylo líto jen tak zahodit to ostatní, takže jsem se připravoval na všechno, i crowdfunding a oslovování filantropů.“
Důvodem vysoké ceny školného je zejména nízké financování vyššího vzdělávání v Británii a ztráta evropských grantů, kterou Británie pocítila po brexitu. Veřejné finance podle emeritního profesora Stanfordské univerzity Michaela W. Kirsta nepokryjí plně platy zaměstnanců a vybavení, které univerzity udržují nejkvalitnější a nejmodernější na světě; k tomu navyšují svou cenu i ve snaze udržet si svou prestiž. Finance získávají tedy z velké části právě ze školného. Za minulý rok bylo v Británii studentů ze zahraničí téměř 580 tisíc (z toho přes 120 tisíc z EU, což je o 21 procent méně než v roce 2020–2021); zahraniční studenti činili 21 procent vysokoškolských studentů.
Češi ve Velké Británii
Podle britské agentury HESA brexit zásadně neovlivnil počet mladých Čechů vyjíždějících za vyšším vzděláním do Velké Británie, mnoho z nich si to však kvůli nákladům a malým šancím na získání finanční podpory přihlášku rozmyslí, zůstanou v Česku, nebo se hlásí na univerzity v zemích, kde školné není. Brexit pro ně jen zúžil možnosti získání finančních prostředků na studium a vytáhl na povrch otázku, zda by bylo možné této skupině nabídnout pomoc ze strany státu. V současnosti ale existují v Česku stipendia jen pro státní zaměstnance, ne však pro studenty.
Většina Čechů se v současné situaci snaží ucházet o stipendia u svých vybraných vzdělávacích institucí, o přízeň nadací (které jsou svou podporou často oborově či jinak specificky zaměřené) a filantropů. Poslední možností bývá snaha o získání veřejné podpory formou crowdfundingu; k obyčejným půjčkám se studenti při potřebných obnosech nechtějí zavazovat kvůli výši úroků.
„Nakonec mám kombinaci tří stipendií, Bakala Foundation, Kellner Family Foundation a Warwick Undergraduate Global Excellence Scholarship, které se společně složí na školné, ubytování i na rozumnou částku na další výdaje. Už zařizuji jen administrativu nutnou k tomu, abych mohl koncem září nastoupit. Původně jsem na vycestování nelpěl, ale když zbývalo poslední stipendium, už by mi bylo líto jen tak zahodit to ostatní, takže jsem se připravoval na všechno, i crowdfunding a oslovování filantropů.“
Jsou studentské půjčky možným řešením?
Studentská půjčka, která by ufinancovala drahé školné na prestižních zahraničních univerzitách, by se podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka neobešla bez státní podpory. „Samotné banky musejí půjčovat obezřetně, protože půjčují peníze střadatelů. Pokud by ale existovala státní garance, která by zafungovala v případě, že by student nebyl schopen studium dokončit čili půjčku splatit, a která by v tomto případě půjčku zaplatila, dokážu si představit, že by bylo financování takových studií prakticky proveditelné,“ míní Gapko.
„Další možností jsou, podobně jako je tomu třeba v USA, půjčky poskytnuté přímo státními institucemi s jasně definovanými parametry, účelem a úrokovou sazbou,“ uzavírá Gapko.
