Jsou seriálové adaptace knih zlatý důl, nebo banánová slupka?
Knižní trilogie Problém tří těles čínského spisovatele Liou Cchʼ-sina má všechno, co by si (nejen) fanoušek imaginativních sci-fi příběhů mohl přát – začíná historickým exkurzem do totalitní Číny v době kulturní revoluce, po několika desítkách stran se přesune do současnosti vykolíkované virtuální realitou, náboženskými kulty a nejnovějšími vědeckými objevy, a jakmile se přes nezbytný první kontakt s mimozemskou civilizací dostane do budoucnosti, nastolí čtenáři filozofické otázky samotného přežití lidské civilizace.
Ve druhé a třetí knize se rozšíří do celé Sluneční soustavy a dál: zásadní vesmírná bitva se odehrává za hranicemi myslitelných světů. Příběh přitom posouvají nejen živoucí postavy plné vnitřních rozporů, ale především přelomové poznatky ze současné fyziky a etická dilemata, se kterými je třeba se popasovat. A nakonec dojde i na ohýbání času a prostoru.
Není divu, že si knižní trilogii, již Liou Cchʼ-sin vydal v letech 2007 až 2010 a která o deset let později vyšla i v českém překladu v nakladatelství Host, vybral streamovací gigant Netflix jako svoji vlajkovou loď pro rok 2024. Osmidílná televizní série měla být hlavní zbraní Netflixu v neustávajícím boji streamovacích platforem o diváky a Netflix na ni vsadil všechno. Ambice přitom byly nemalé – Netlix se netajil tím, že Problém tří těles pro něj měl být podobným hitem, jakým byla pro konkurenční HBO Max Hra o trůny. Tenhle duel získal na peprnosti samotnou volbou filmařů: Problém tří těles ze stránek knih na televizní obrazovky přesunula autorská dvojice David Benioff a D. B. Weiss, která se proslavila, ano, právě masivně úspěšnou adaptací fantasy ságy Hra o trůny.
Tenhle vabank ale moc nevyšel. Na vlivném serveru Metacritic, který shromažďuje mediální i divácké reakce, se Problém tří těles může pyšnit pouze mírně nadprůměrným hodnocením kritiků 70/100. Samotní diváci jsou pak ještě skeptičtější – seriál je ohodnocený pouze 6,1 bodu z možných deseti, přičemž lidé označují sérii za „nudnou“, „nekonzistentní“ a „pomalou“ a stěžují si, že se špatně napsanými postavami nemůžou sympatizovat a že vizuální efekty jsou v porovnání s konkurencí zastaralé. Mnozí pak ještě dodávají, že na další série (první sezona pokrývá pouze první a malou část druhé knihy) už se dívat nebudou.
Zatím však není jisté, jestli další sezony vůbec vzniknou. Problém tří těles patří k nejdražším seriálům všech dob, jedna epizoda vyšla na dvacet milionů dolarů, a tak je třeba pečlivě zvažovat, zda se další díly vyplatí. Seriál sice díky masivní marketingové kampani zaznamenal v prvním týdnu jedenáct milionů zhlédnutí, nestačilo to ale ani na první místo v rámci Netflixu (to patřilo pět let staré komedii Gentlemani režiséra Guye Ritchieho, která se na platformě objevila ve stejném čase). Problém tří těles měl nakonec v prvním týdnu podobná divácká čísla jako seriál 1899 nebo Resident Evil – a obě tyto série později Netflix pro divácký neúspěch zrušil.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
