Deník E15 přináší ve spolupráci s fondem J&T Arch Investments 1. díl ankety s výraznými osobnostmi tuzemského byznysu, které odpovídají na otázku, na čem může Česko založit svůj rozvoj v příštích dvou až třech desetiletích, aby prosperovalo.
Anketní otázka: Na čem může Česko založit svůj rozvoj v dalších dvaceti až třiceti letech, aby prosperovalo?
- Martin Schmid
- Mikuláš Splítek
- Jan Juchelka
- Jiří Kůs
- Pavel Janeček
- Jan Drahota
- Jiří Hlavenka
- Jan Lát
- Tomáš Jízdný
- Kateřina Zychová
- Zbyněk Frolík
- Radek Špicar
- Daniel Gladiš
- Petr Šimčák
- Andrea Bartoňová
- Jana Brodani
- Dominik Stroukal
- Petr Novague
- Pavel Řehák
- Tomáš Ditrych
- Václav Staněk
- Arnošt Barna
Martin Schmid
Spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti EquiLibre Technologies
Česko má velmi dobré univerzitní vzdělání včetně několika výzkumných týmů, které opravdu hrají první ligu. To není samozřejmost, ale možnost u nás udržet a budovat vyšší přidanou hodnotu. Navíc se do Česka stěhuje hodně lidí ze zahraničí kvůli studiu a ti pak zůstávají – to je velká výhoda. Díky tomu máme zdroj šikovných, vzdělaných a motivovaných lidí a to je super. Tohle si musíme udržet a za každou cenu podporovat. Druhý díl skládačky je, aby se lidé nebáli zkoušet vytvořit něco svého a nového, tedy startupy. Pro ně je obecně střední Evropa příznivé místo s velkým potenciálem do budoucna.
Mikuláš Splítek
Portfolio manažer fondů Erste Asset Managementu
Na rovnováze. Máme totiž od všeho trochu. Němci vládnou myšlenkami, ale emocionálně ustřelují, například zavřou jaderné elektrárny či neomezí migraci. Francouzi jsou opak, skvěle cítí, ale nedoceňují rozum, proto mají například přebujelý státní aparát. Britové a Američané disponují výbornou intuicí, což žene inovaci, ale „nevšimnou si“, že přetechnizovali a přefinancializovali své fungování. Italové či Španělé by tohle nikdy nedopustili, lépe vnímají, ale nedokážou hledět daleko do budoucnosti, například se zadluží nebo dopustí exodus mladých.
Češi a menší státy obecně jsou méně vyhranění. Nemohou se tak úzce specializovat, ale mohou propojovat a kombinovat. Dopravně, obchodně, kulturně, politicky, jako to třeba dělají Belgie, Rakousko či Švédsko. K tomu je ovšem potřeba ještě jeden předpoklad – značná morální integrita. Jedině s ní mohou ostatní námi navrhované řešení, obchod, kompromis či třeba jen zlehčení situace ve formě vtipu přijmout.
Jan Juchelka
Generální ředitel Komerční banky
Česko má jedinečnou šanci využít stávající situace ke zvýšení své konkurenceschopnosti. Právě teď se rozhoduje o tom, zda Česko bude mít schopnost odejít ze skupiny zemí, které si konkurují převážně levnou pracovní silou, mezi země, které si konkurují vyrobenou přidanou hodnotou. Cesta vede přes vytvoření atraktivního investičního a podnikatelského prostředí, strategické nastavení cílů, investice do výzkumu a vývoje, rozvoje školství a vybudování silného institucionálního zázemí, například silné Public Banky.
Jiří Kůs
Spoluzakladatel firmy nanoSPACE a předseda Asociace nanotechnologického průmyslu
Svět 21. století si představuji jako decentralizovaný a zároveň v síti propojený ekosystém. Digitalizace a pokročilé materiálové technologie, kam patří nanotechnologie, umožní člověku velkou lokální nezávislost. Někdy se mluví o dematerializaci výroby, po síti se přenášejí pouze digitální obrazy věcí a jejich výroba je personalizovaná a lokální, využívající třeba 3D tiskárny nebo holografický 3D nanotisk.
Promění se skladba průmyslu i klíčových odvětví, současně se promění charakter lidské práce. Nebude se těžit uhlí, ale data, zásadními tématy budou kybernetická bezpečnost, míra digitální svobody, ekologie a udržitelnost. Klíčová průmyslová odvětví v České republice by mohla být například digitální herní průmysl, nanotechnologie, biotechnologie, průmysl spojený s kosmickým výzkumem a technologie zaměřené na kybernetickou bezpečnost.
Pavel Janeček
Bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské
Česká republika musí navázat na to, co se vytvořilo za poslední dvě stovky let. To znamená na stávající průmyslovou základnu, které ovšem stát musí zajistit odpovídající podmínky. Mám na mysli především dostupnost cenově přijatelné energie a kvalitní pracovní sílu. Vzhledem ke stále častějším komplikacím globální ekonomiky, které se projevují například zpřetrhanými dodavatelskými řetězci, lze soudit, že může dojít k jistému přehodnocení a zpětné regionalizaci výroby.
Zachování výroby v České republice by se tak mohlo ukázat jako jedna z hlavních komparativních výhod této země pro nejbližší období 20 až 30 let. Zásadní roli v tomto scénáři musí sehrát stát, který musí podpořit podnikaní, a to nejen formou dotací, ale především daňovými i jinými zákony včetně jejich předvídatelnosti. Pouze takovéto podmínky povedou k výrobě s vyšší přidanou, popřípadě vyšší užitnou hodnotou.
Jan Drahota
Výkonný ředitel a předseda představenstva Colt CZ Group
Česká republika má nepochybně obrovský potenciál k dalšímu rozvoji a růstu. Naší společnou ambicí by mělo být místo mezi deseti nejvyspělejšími zeměmi světa. Nepatříme mezi státy s největším počtem obyvatel ani nejsme zemí s bohatými zásobami nerostných surovin. Nicméně jsme zemí ve středu Evropy a součástí jednoho z největších a nejsilnějších ekonomických celků světa.
Jsem přesvědčen o tom, že náš budoucí úspěch by měl být založen na iniciativě a aktivitě jednotlivců a firem, nikoli na silném a všemohoucím státu. „Méně státu“ by znamenalo více svobody a osobní zodpovědnosti – výrazné zjednodušení regulace podnikatelského prostředí, liberalizace trhu práce a zjednodušení daní je podle mého názoru receptem na úspěch. Po roce 1989 jsme byli svědky toho, že je privát vždy chytřejší a rychlejší než erár, a nevidím důvod, proč by to dnes mělo být jinak.
Jiří Hlavenka
Podnikatel a investor v oblasti IT
Zcela jednoznačně na produktech a službách znalostní ekonomiky, ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou vyžadující vysoké odborné i tvůrčí kompetence. Není to vlastně žádná věda: stačí se podívat na země na západ od nás, jako jsou Německo, Nizozemsko, Švýcarsko nebo Dánsko. Druhým nezbytným faktorem je existence silných firem s domácím kapitálem a vlastníky. Tímto směrem se sice posouváme, ale velmi pomalu a váhavě, bez podpory ze strany státu – opět viz zmiňované země, kde toto stát „žene vpřed“ velmi masivně a výsledky jsou evidentní.
Je též potřeba si stanovit segmenty, ve kterých máme největší šanci toho dosáhnout, a ty podporovat cíleně. Stát naší velikosti nemůže být špičkový ve všem, ani Německo takové není, ale může mít několik oblastí, kde už dnes patří mezi alespoň širší špičku, uvědomit si to a usilovat o excelenci v daném oboru: počínaje vzděláváním, podporou výzkumu a vývoje, technologií transferu, podporou startupů a kapitálovými zdroji ve fázích růstu firem.
Jan Lát
Místopředseda představenstva společnosti Beneš a Lát
Využít technologické znalosti a schopnosti v kombinaci s Green Dealem a stavět budoucnost na lokální produkci s nízkým dopadem na planetu a okolí.
Tomáš Jízdný
Investor a podnikatel ve vzdělávání, zakladatel portálu Education.cz
Pomoci automobilovému průmyslu prostřednictvím například pobídek pro Volkswagen, ČEZ a další společnosti na výrobu baterií, ale hlavně se zaměřit na transformaci ekonomiky. Musíme se zbavovat nálepky montovny Evropy. Spíše se musíme zaměřit na zvyšování kvalifikace zaměstnanců a diverzifikaci znalostí. Toho můžeme dosáhnout, když budeme investovat do vzdělání a inovací.
Kateřina Zychová
Výkonná ředitelka investiční skupiny Verdi Capital Group
Česká republika se bude muset soustředit na posun ke znalostní ekonomice s vyšší přidanou hodnotou. Ačkoli se o tom mluví již mnoho let, situace se prakticky nezměnila. Měly by se zvýšit výdaje na výzkum a vývoj, investice do infrastruktury a celkového zlepšení podnikatelského prostředí. Jako klíčové vidím také přijetí eura. Snížení transakčních nákladů díky jednotné měně může v naší malé proexportní zemi nastartovat hospodářský růst do dalších let.
Zbyněk Frolík
Zakladatel a jednatel společnosti Linet
Ačkoli jsem původem průmyslník, musím varovat, že se už Česko nemůže do dalších desítek let rozvíjet na bázi průmyslu. Sledujeme to už nyní a populační křivky to jen potvrzují: chybí disponibilní pracovní síla a technologická inteligence.
Smysl má určitě rozvoj technologií, které lze rychle a velmi efektivně uplatnit na celosvětovém trhu. To znamená, že musíme rozvíjet obory, jež nemají obvyklé bariéry. Jednoduše řečeno to, co můžete prodat přes internet celému světu, je cesta vpřed. Místo výroby není pro zákazníky tak důležité, a nadto ani neztrácíte podstatnou část marže kvůli prostředníkům prodeje. Toto je jednoznačně věc, na kterou musíme sázet a podporovat ji. Tedy výrobu softwaru a smart technologií.
A vidím ještě jeden silný trend: lokalizaci či, chcete-li, opak dosavadní globalizace. Když dnes přiletí pověstná černá labuť, je to tragédie. Kdo by to byl řekl, že světem obchodu otřese loď blokující Suezský průplav? Proto je u nás prostor pro výrobu věcí kolem chytrých energií, produktů k elektronizaci a automatizaci. Nemůžeme se evidentně spolehnout, že čipy vyrábí jen Čína, léky Indie a podobně.
Mimochodem není to nic, co by ostatní netušili. Hodnotím přihlášky do soutěže Podnikatel roku a aktuální ročník vypadá fenomenálně. Jsem až překvapený, jaký špičkový potenciál máme k dispozici. Ti lidé chápou, že nestačí poskytovat službu, ale že k tomu mají používat skutečně chytré technologie, které jim dávají výraznou přidanou hodnotu.
Radek Špicar
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, ekonom
Potřebujeme druhou ekonomickou transformaci, abychom se vymanili z pasti „levné ekonomiky“. Za posledních třicet let jsme se naučili skvěle vyrábět, většinou pro někoho jiného. Teď musíme začít vyvíjet a prodávat vlastní finální výrobky s vysokou přidanou hodnotou a vlastní značkou.
Daniel Gladiš
Zakladatel a manažer Vltava Fundu
Nejlepší by bylo radikálně snížit roli státu v ekonomice, odbourávat byrokracii a rušit zbytečná omezení pro podnikání. Bohužel k tomu nemáme ani politiky, ani voliče ochotné je opakovaně volit.
Petr Šimčák
Ředitel investic Amundi Asset Managementu
Nezbytnou podmínkou prosperity je co nejdříve dát do pořádku státní finance a eliminovat strukturální deficit dříve, než nás k tomu za drahé peníze donutí trh. Pod tím se skrývá i penzijní reforma a snižování byrokracie a neefektivity státu. Pevně věřím, že se už nikdy nedočkáme nulových nebo i záporných úrokových sazeb. Dále identifikovat megatrend, kde jsme současně unikátní a kde máme tradici i znalosti a můžeme mít vysokou přidanou hodnotu. Například baterie, jádro, chemie, biomedicína. S tím souvisí i výrazná podpora VŠ technického vzdělávání. Stát by se pak mohl angažovat nejen jako tvůrce prostředí pro podnikatele, ale i jako spoluinvestor. Při správném designu by navíc i český střadatel nemusel na penzi spořit jen do státních dluhopisů či přes fondy do zahraničních akcií, ale mohl by investovat i do lokálních firem, a to nejen těch několika na burze.
Andrea Bartoňová
Předsedkyně představenstva v Espira Investments
Česko je malá země, a proto je a bude závislá na vnějším světě. Nejenom z pohledu dovozu toho, co tady nemáme, ale hlavně z pohledu toho, kdo si to, co se tady vytvoří, bude kupovat. Firma, která prodává deseti milionům lidí, z dlouhodobého hlediska obtížněji vyhraje v konkurenci s firmou, která prodává sto milionům lidí.
Klíčové budou investice do vzdělávání lidí a podpora podnikání. Co by také bylo velmi užitečné, kdyby se politici přenastavili na dlouhodobější pohled a při rozhodování se spoléhali na odborníky. Využití digitalizace by mohlo stát udělat štíhlejší a efektivnější. A nejcennější aktivum – lidé v této zemi – by se mohli soustředit nikoli na byrokracii, ale na vytváření hodnoty, ideálně v tom, v čem jsou dobří a co je baví.
Jana Brodani
Výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh
Vzdělání, efektivita a sektory s vyšší přidanou hodnotou nás mohou posouvat rychlejším tempem kupředu. Z pohledu kapitálového trhu si pod efektivitou lze představit stabilní právní a daňové prostředí, kdy více času může být věnováno rozvojovým aktivitám, nikoli implementaci neustálých změn, ať už přicházejí z Evropy, nebo jsou lokálního charakteru.
Dominik Stroukal
Ekonom Metropolitní univerzity Praha
Nemusíme vymýšlet kolo, recept dobře známe. Prosperita stojí a padá na dělbě práce, ať už domácí, či mezinárodní, to je první strana Bohatství národů od Adama Smithe před skoro 250 lety. Je to jednoduchý recept, který se ale bohužel dlouho vaří a leccos se při něm může připálit či zkysnout. Kvalitní, a hlavně různorodé vzdělání už od toho předškolního. Otevřené hranice lidem i zboží. Flexibilní trh práce. Stabilní kapitálový trh. Předvídatelné právní a daňové prostředí. Není potřeba hledat něco zázračně nového, toto je recept na prosperitu odjakživa.
Petr Novague
Oceňovaný designér a zakladatel studia Novague Design
Cestu vidím pouze ve změně cílů výrobních firem, musely by opustit subdodavatelskou DNA a začít vyvíjet vlastní finální produkty. Znamená to vyčlenit v rozpočtu nemalá procenta na vývoj, a především na design. Současné podnikatelské prostředí v Česku vnímá tyto pojmy pouze jako součást marketingu.
Pavel Řehák
Partner v investiční skupině VIGO Investments a zakladatel Direct family
Madeleine Albrightová kdysi řekla, že aby demokracie byla stabilní, musí dodávat lidem a přinášet jim benefit. Tedy musí fungovat efektivně, přinášet jednoduché služby, dobré školství. Protože když tohle nebude fungovat, může se mávat hodnotami a demokracií, jak budeme chtít, ale lidé nakonec půjdou jinam. Alfa a omega je tedy pro mne hodnotově ukotvená demokracie, která dodává reálně hmatatelně pro lidi, která prostřednictvím efektivního státu buduje špičkový vzdělávací systém, digitalizuje a inovuje. Pravda ale je, že se Česká republika musí hodně zlepšit, aby tou cestou mohla jít.
Tomáš Ditrych
Partner v advokátní kanceláři Mavericks
Jedním z klíčů k dlouhodobému úspěchu České republiky bude podle mého mínění podpora inovací a nových technologií. Naše země má sice historicky silné postavení v průmyslu a v technických oborech, avšak tempo nových poznatků je překotné a nebude lehké udržet krok se světovou špičkou. Pokud však stát bude podporovat české talenty ve vědě, průmyslu a v podnikání obecně, nemám o prosperitu České republiky v dalších letech obavy. Ruku v ruce by s tím však měla jít i reforma vzdělávání a větší důraz na propojení vědy a praxe.
Václav Staněk
Zakladatel společnosti Vasky
Česko může založit svůj rozvoj na rozvoji průmyslu 4.0, digitalizaci, vzdělávání a na kvalitní infrastruktuře. Dalším důležitým krokem by mohlo být zaměření na inovace a výzkum. Věřím právě v důležitost vzdělání a motivaci jedinců. I přes posun společnosti jako celku jsou to vždy jedinci, kteří dané odvětví posunou kupředu.
Arnošt Barna
generální ředitel Kia Czech
V devadesátých letech minulého století jsme ve společenské euforii očekávali, že ekonomika samostatné České republiky dožene nejvyspělejší evropské země do dvaceti let, tedy v dnešní době bychom měli být z hlediska HDP na úrovni Německa či Rakouska, samozřejmě v přepočtu na hlavu. Přestože se nám podařilo úspěšně transformovat ekonomiku a významně zlepšit životní úroveň obyvatel ve srovnání s jižním křídlem EU, zatím jsme země na západ od našich hranic rozhodně nedohnali.
I v dalších letech budeme stavět na diverzifikované ekonomice s vysokým podílem průmyslu, úzkém propojení s dodavateli a odběrateli v rámci EU. Našimi silnými stránkami jsou a budou kvalifikovaná pracovní síla, pracovitost a kreativita lidí, kvalitní vysoké školství, čisté životní prostředí, hustá železniční a silniční síť s rostoucím počtem dálnic, stabilní energetická přenosová soustava. Myslím si ale, že k zajištění rozvoje v době již probíhající deglobalizace a dekarbonizace bude ještě důležitější než dřív sledovat nové trendy a nabízet řešení. K tomu bude nutné rozvíjet znalostní ekonomiku, tedy investovat do středního a vysokého školství směrem k technickému vzdělávání, které transformující se ekonomika potřebuje. Vláda by měla selektivně podporovat rozvíjející se obory včetně výzkumu a vývoje, stimulovat tvůrčí potenciál v této zemi. V rámci prohlubování teoretických vědomostí a zavádění nových přístupů je stěžejní spolupráce v rámci EU a využití účasti našich špičkových vědců v mezinárodních výzkumných týmech. K prosperitě země je ale nutné i zeštíhlení a zefektivnění státního aparátu, digitalizace, zjednodušení daňových předpisů a zrychlení schvalovacích procesů s cílem skutečně podporovat soukromé podnikání. Stát by tedy měl méně zasahovat do oblasti tržní ekonomiky, usilovat o snížení státního dluhu a daňové zátěže podniků i obyvatel.
