V uplynulém roce se během pracovních videokonferencí nadávalo nejvíc v dějinách nových komunikačních technologií, zjistili výzkumníci z mezinárodní platformy Sentieo. Používání nadávek v průběhu dvou let vzrostlo o 60 procent a od roku 2018 dokonce o 80 procent, uvádí studie, která zkoumala databázi transkripcí firemní komunikace devíti tisíc společností. Mezi zaznamenané schůzky patřila čtvrtletní setkání, setkání akcionářů nebo investorů. Nejvíc podle závěrů studie nadávali manažeři.
Jako možný důvod označila studie postupné mizení formálních forem komunikace a chování na pracovišti a nástup snahy o autenticitu i v pracovním životě, která předpokládá i liberálnější přístup zaměstnanců k výrazovým prostředkům. „I když se někomu mohou zdát nadávky na pracovišti jako nemístné, mohou být známkou vyšší autenticity v týmu. Pokud si je dovolíme doma nebo mezi přáteli, ale ne v práci, může se jednat o projev profesionality, ale stejně tak o projev neautentického vystupování,“ komentuje pracovní psycholog ze vzdělávacího projektu Motivation Labs Vojtěch Očenášek.
Efektivní tým nadává a vtipkuje
Autenticita v práci má podle vědců přímou souvislost s produktivitou. Další výzkum, který v loňském roce provedla newyorská vzdělávací společnost ignite80, zjistil, že členové vysoce efektivních týmů si navzájem nadávají častěji než jejich kolegové v málo výkonných týmech. Zatímco nadávky používá 40 procent vysoce výkonných týmů, jen necelá třetina neproduktivních týmů se uchyluje k vulgarismům.
Během pracovní doby členové efektivních týmů mnohem častěji vtipkují a diskutují o nepracovních záležitostech, používají smajlíky, klábosí a chodí na kávu nebo drinky, vyplývá z výzkumu. Zkrátka se chovají spíše jako přátelé než jako spolupracovníci. „Autenticita je důležitým předpokladem k čitelnosti a důvěře v týmu, což může mít efekt taky na výslednou efektivitu – dochází tak k vytváření pevnějších vazeb a sounáležitosti, která je z pohledu motivace důležitým prvkem pro pracovní well-being a výkonu,“ konstatuje psycholog.
Zanadávat si před vedoucím osvobozuje
Důležitou roli hraje v navozování atmosféry autenticity postavení manažerů, které v mnoha případech zamezuje tomu, aby mohli zaměstnanci s pocitem bezpečí komunikovat své frustrace a negativní emoce i před vedením. „Zaměstnanci, kteří si mohou před svým nadřízeným klidně i zanadávat, a to beze strachu, že jej urazí nebo naruší bezdůvodnou formálnost firemního prostředí, mají rozhodně lepší podmínky k tomu, aby v práci byli sami sebou a necítili se pod kontrolou shora. A v takovém klimatu pracovně prospíváme lépe než tam, kde jsme svazováni formálními pravidly,“ podotýká.
Pozitivní roli vulgarismů v životě pracovních týmů naznačuje i řada dalších studií. Jedna mezinárodní studie ukázala, že lidé, kteří používají vulgární výrazy, jsou považováni za upřímnější a přesvědčivější. Sprostá slova mohou navíc otevřít dveře do nového pracovního kolektivu.
Ve výzkumu z roku 2007 se nechal britský výzkumník zaměstnat jako poštovní kurýr. Nejprve ho jako nováčka kolegové vůbec nebrali, ale potom co jednomu z nich sprostě vynadal, ho přijali do svého kmene bez výhrad.
