Korejci mlží. Nejdřív chtěli české firmy v Dukovanech, teď o ně nestojí, říká šéf svazu průmyslu
Vláda i ČEZ od začátku ujišťují, že chtějí při dostavbě Dukovan co nejvíce zapojit české firmy, avšak konkrétní dohody s korejskou KHNP dosud nejsou na stole. Podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje korejská strana o užší spolupráci alespoň v tuto chvíli nestojí a smluvní garance jsou až na jedinou výjimku v nedohlednu. „Za nás jako za svaz průmyslu v tuto chvíli zkrátka nejsou splněné podmínky pro to, aby mohla být podepsaná smlouva. Raději bych počkal několik měsíců a tlačil bych za každou cenu na to, aby české podniky dostaly zakázky,“ říká Rafaj.
Několik let se v souvislosti s dostavbou Dukovan mluví o 60procentním zastoupení českých firem. Přestože už v dnešních dnech měla být smlouva s korejským dodavatelem podepsána, smluvně zajištěné jsou podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka pouze zakázky v hodnotě kolem deseti procent projektu. Jak to?
Je to zcela odlišným kulturním nastavením české a korejské strany. Ve skutečnosti dnes KHNP zapojení českých firem neřeší, je naopak překvapená, že na ni vůbec vyvíjíme nějaký tlak. Výsledkem je, že se obecnými proklamacemi ze situace snaží vybruslit a vstřícný krok vidíme jen jeden. Za poslední dobu se podařilo posunout jenom v oblasti dodávky turbíny, případně strojovny. Tu dodá česká firma Škoda Doosan Power, ale jen díky tomu, že má korejskou matku a patří do partnerské skupiny KHNP. Přesto se ani zdaleka neblížíme hranici 30 procent, které český průmysl před podpisem smlouvy vyžaduje.
Není chyba na české straně? Pokud si pamatuji správně, vláda i ČEZ celou dobu veřejně prohlašovaly, že větší zapojení českého průmyslu není pro rozhodnutí o dodavateli klíčové.
To je pravda. Tato vyjádření z loňského podzimu byla za mě strategicky chybná. Současná vláda udělala v jaderné energetice spoustu dobrého, ale tímto českému průmyslu zrovna nepomohla. Na podzim loňského roku podle mě zcela vypadla z role, ze své do té doby ještě celkem dobré vyjednávací pozice. Začala mluvit o tom, že české firmy musejí zvítězit ve výběrových soutěžích a podobně, což nahrává korejské straně, ne té české. Ale zase musím říct, že nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček dělá opravdu maximum, abychom vytvořili správný tlak.
Nebylo náhodou hlavním cílem vlády dostat finální cenu níž i v případě, že zastoupení českých firem bude slabší?
Dobře, může být. Ale korejská KHNP podala nabídku, která obsahovala jednak celkovou kalkulaci a jednak prohlášení, že je připravena zapojit české firmy až ze 65 procent. České firmy vyjmenovala a předem oslovila, aby zjistila, jaké ceny mohou nabídnout. To znamená, že dopředu moc dobře věděla, s jakými cenami může u českých podniků počítat. Takže: Buď českou stranu uváděla v omyl, nebo si to špatně vypočetla, jinak nechápu, proč by s českými podniky nemohla podepsat závazné smlouvy o smlouvách budoucích. V každém případě to považuji za neférové jednání.
A ještě dodám jednu věc. Já neříkám, že české firmy mají dodávat za jakoukoliv cenu. Vyšší cena dukovanské elektrárny zákonitě znamená vyšší cenu elektřiny. Ale když se podívám, jak postupují sebevědomé státy v Evropě, jak si chrání svůj průmysl, je to úplně jiná písnička. Nikdy by se do takto defenzivní role nedostaly. Musíme si dupnout. Korejská strana má zkrátka přijít, že v této a této položce potřebuje od české strany dodávku v takové cenové úrovni, a může se začít vyjednávat. Ale k ničemu podobnému nedochází. Korejci se snaží otázku zapojení českého průmyslu vysedět až do podpisu smlouvy.
VIDEO: Jak si sestavit portfolio aneb investujeme do akcií a ETF
Vy jste byl podle mých informací přítomen některým vyjednáváním. Jak ty možné varianty čtete vy? Jakým směrem chce KHNP projekt posouvat?
Předně musím říct, že jsem nebyl u vyjednávání mezi investorem, tedy skupinou ČEZ, a KHNP, ale pouze na dílčích setkáních mezi českým průmyslem a KHNP. I tak si jsem jistý, že KHNP dnes ví, jaké jsou cenové úrovně českých podniků. KHNP také ví, do jaké míry je zavázaná svým korejským nebo jiným partnerům. Proto nerozumím tomu, proč mlží a neříká jasně, jak chce postavit svůj dodavatelský řetězec v Česku. Jsem z toho nervózní, protože si dokážu představit, že její dosavadní dodavatelský řetězec může být z mnoha směrů vyladěný do té míry, že bude těžké se do něj dostat.
Takže byste si spíš vsadil na to, že český průmysl si požadovaný podíl na zakázce nezajistí?
Já si nechci sázet. Já chci udělat vše pro to, aby to tak nedopadlo. Ale podívejte se na další korejské investory v Česku. Hyundai je jedna z mála automobilek v Evropě, která má zcela uzavřený dodavatelský řetězec. To není kritika jejich byznysu, kdybych byl manažer Hyundai, nedělám to jinak, tento model přináší řadu benefitů. Ale chci tím ilustrovat, jak to může skončit, když si to necháme líbit. Současný ministr průmyslu Vlček však dělá vše pro to, abychom tento scénář odvrátili, za což jsem mu vděčný.
Otázkou je, co má nyní za karty, když už je dodavatel vybraný…
Nemusíme podepsat smlouvu.
Vybrat jiného dodavatele by dnes ale bylo mimořádně složité a celý tendr by se mohl dostat do slepé uličky. Nemyslíte?
Dobře, tak jinak. Já si samozřejmě přeji, aby výstavba začala co nejdřív. Ale když nebudou garance pro český průmysl, nic bych nepodepisoval. Raději bych počkal několik měsíců a tlačil bych za každou cenu na to, aby české podniky dostaly zakázky. Z jediného důvodu – případný multiplikační efekt ze zapojení českých firem by byl pro tuzemskou ekonomiku výrazně větší. A jde také o bezpečnost nového jaderného bloku a udržení know-how.
Dnes má zajištěnou zakázku pouze plzeňská Škoda Doosan. Dodat má minimálně turbínu, ale ve hře je, že by měla na starosti dodání celé strojovny. Podle odborných odhadů by jen tato část Česku zajistila zhruba deset procent zakázky, a pokud by zařízení a systémy pro strojovnu byly české, může to být až k dvaceti procentům. Souhlasíte?
Takto by to mohlo být, ale jen pokud by ve strojovně byly české skutečně veškeré systémy kontroly řízení, strojní technologie, elektro a podobně. To ale bohužel není jisté. Nechci být škarohlíd, spolupráce českého Doosanu s českými firmami dává smysl, je tu už vybudovaný přirozený řetězec, ale žádné garance zatím neexistují. A když korejská matka Doosanu řekne ne a bude chtít jiné partnery, plzeňská Škoda se bude muset podřídit.
Jaký je tedy podle vás nejpravděpodobnější scénář?
Stále tu je ještě šance využít bezpečnostní klauzuli. Díky ní může objednatel, tedy ČEZ, částečně do výběru subdodavatelů zasáhnout. Samozřejmě tím nejde zajistit 60 procent zakázky, ale i tak to může být užitečná páka.
Dále tu je ještě možnost, jak se z této situace elegantně dostat i pro KHNP – když veřejně prohlásí, že česká firma nabízí dodávku zařízení o sto procent dráž než její konkurent. Pak je jasné, že to nedává smysl. Ale nic takového jsem nezaznamenal. Naopak bez toho, že by probíhalo jakékoliv jednání, dostáváme čím dál více náznaků, že KHNP o užší spolupráci alespoň v tuto chvíli nestojí. Naposledy se k nám dostala informace, že korejský dodavatel KHNP chce postavit ubytovnu pro dělníky, která naprosto neodpovídá českým předpisům, a těžko si představit, že by tam byli čeští dělníci ubytováni.
Pojďme zpátky k jádru věci. Jaké prodražení za účelem preference českých dodavatelů podle vás dává smysl?
To neumím říct, to musí vzejít z výpočtů multiplikačních efektů. Dokážu si představit, že pokud bude nějaká položka kvůli českému dodavateli o něco málo dražší, může to být ve finále pro českou ekonomiku přínos. Dříve jsme dávali investiční pobídky komukoliv, kdo byl v Česku ochoten rozjet byznys jen kvůli tomu, že zajistil pracovní pozici bez ohledu na to, jak byla placená. Dnes nastává jiná otázka – jakou pobídku jsme ochotni dát českému jadernému průmyslu, případně jak mu zajistit zapojení.
Nicméně já zastupuji průmyslové firmy a pro ně je momentálně největší překážkou rozvoje vysoká cena elektřiny. Je proto jasné, že já za zdražení jaderného bloku rozhodně plédovat nebudu. Žádný bianco šek na stoprocentní marži českým jaderným firmám dávat nechci. Jsem ale přesvědčený, že se české firmy do projektu mohou zapojit mnohem víc, aniž by se celková cena výrazně zvýšila. Není to totiž jen o výrobě, ale i o servisu velkých zařízení. Doprava mnohatunového zařízení přes celý svět bude také mnohem dražší, než když se doveze pár desítek nebo stovek kilometrů daleko. O uhlíkové stopě ani nemluvím.
Jan Rafaj
Vystudoval práva, kariéru začínal ve Válcovnách plechu Frýdek-Místek. Řadu let byl členem představenstva Nové huti Ostrava, později Mittal Steel. Nyní je ředitelem realitní firmy Heimstaden Czech, která je součástí nadnárodní skupiny Heimstaden Bostad. Společnost v Moravskoslezském kraji vlastní více než čtyřicet tisíc nájemních bytů po důlní firmě OKD a je tak největším poskytovatelem nájemního bydlení v Česku. Ve vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR působí 14 let.
Když se podíváme na konkrétní významné firmy, jejichž zapojení dává největší smysl – třeba na Škodu JS nebo Metrostav, mají aspoň ony věrohodnější přísliby?
Obě firmy dávají velký smysl. Škoda JS má dobré postavení i díky tomu, že je dceřinou firmou ČEZ, Metrostav je zase největší stavební firmou v zemi. I přesto Metrostav dostává odpovědi takové, že se má přihlásit do tendru, který se bude konat někdy v roce 2027 nebo 2028. Jsou to přitom tito čeští lídři, kteří jsou pro pozitivní efekt na českou ekonomiku nejdůležitější. Ve svém oboru totiž mají vlastní český dodavatelský řetězec, takže se pozitivní impulz do české ekonomiky přelévá mnohem rychleji, než kdyby KHNP zapojila menší firmu pro drobnou dodávku.
Naším zájmem proto je, aby tito lídři, kterých jsou v Česku vyšší jednotky, podepsali smlouvy o smlouvách budoucích. Jenže zatímco česká strana to iniciuje, ta korejská nejedná.
O jaké firmy jde?
Stoprocentně víme, že KHNP nekomunikuje nebo nikterak nepokročila například u firem ZAT, OSC, I&C Energo nebo NUVIA. Jsem nicméně přesvědčený, že u ostatních je to podobné.
Takže korejská strana věří, že tlak vydrží do podpisu smlouvy a pak už jim nikdo nebude moci nic říct?
Podle mě to tak je. Jedinou pákou by pak zůstala už jen zmíněná bezpečnostní doložka.
Jak do toho všeho zapadá dohoda mezi KHNP s americkým Westinghousem?
To nevím a troufám si říct, že to ví momentálně jenom pár lidí ve Spojených státech a v Koreji. V každém případě si nemyslím, že by český tendr v této dohodě hrál nějak významnou roli. Spekuluje se, že se KHNP stahuje z Evropy, jestli to je pravda, těžko říct, ale nevidím důvod, aby v takovém případě Westinghouse bazíroval na dodávkách do českých Dukovan.
Šlo asi o to, kdo byl v rámci vyjednávání v silnější pozici. A podle všeho to vypadá, že to byli Američané.
Já toto vyhodnotit neumím, nemám ty patřičné informace. Já se soustředím na zapojení českých firem a v tomto ohledu jsem od Korejců očekával značně odlišný přístup.
Zmínil jste, že česká strana teď na Korejce může tlačit tím, že nepodepíše dodavatelskou smlouvu. Nemůže to dopadnout tak, že tu budeme sedět v roce 2026 a tématem rozhovoru bude, proč smlouva ještě není podepsaná?
Otevřeně jako právník říkám, že pokud mají být garance hodnotné, zaberou od nynějška minimálně půl roku. A to se přitom vyjednávat ještě ani nezačalo. Půl roku je samozřejmě dlouhá doba, ale za mě by to projektu nijak zásadně neuškodilo. Větší škoda by vznikla, kdyby bylo české zapojení marginální. Proto musí korejská strana jasně vědět, že my v tom neustoupíme, musí to deklarovat česká vláda. A tím se celá tato nejasnost vyřeší. Za nás jako za svaz průmyslu v tuto chvíli zkrátka nejsou splněné podmínky pro to, aby mohla být podepsaná smlouva. Mimochodem americká strana sice stáhla stížnost vůči výběrovému řízení, ale francouzská EDF, tedy druhý neúspěšný uchazeč, nikoliv. Naopak prohlašuje, že pokud KHNP nezapojí český průmysl, jak deklarovala, bude mít další argument pro zpochybnění tendru.
