Dlouhé období nízkých až nulových úrokových sazeb po finanční krizi v letech 2008 a 2009 nafouklo ceny aktiv, včetně nemovitostí nebo bitcoinu. Finanční systém je díky tomu zranitelnější. Na konferenci Shifts23, kterou v úterý pořádal deník e15, to řekl filozof, investor a matematik Nassim Nicholas Taleb. Hlavního hosta Shifts23 proslavily bestsellery Černá labuť, Zrádná nahodilost nebo Antifragilita a ve svém vystoupení se věnoval také pandemii covidu či kryptoměnám.
„Nízké sazby jsou krátkodobé řešení, ne permanentní,“ prohlásil Taleb. Připomenul tak, že americká centrální banka Fed i Evropská centrální banka ještě řadu let po konci finanční krize držely sazby velmi nízko. Podle Taleba to byla chyba, která v předchozích deseti letech vedla k tvorbě bublin a udržovala při životě řadu ztrátových firem.
„Lidé se dříve zaměřovali na generování cash flow. Ne ale v době nízkých sazeb, kdy řada firem vyrostla na levných penězích,“ řekl Taleb. To vedlo k tomu, že majitelé nezakládali startupy, aby vytvářely zisk, ale proto, aby je dříve či později mohli prodat dál.
Velkým problém pak Taleb vidí v dopadu dlouhé éry levných peněz na nemovitostní trh. Také zde byli investoři i lidé nakupující byty, domy nebo kanceláře po finanční krizi i později v období pandemie covidu zvyklí, že si mohou půjčovat peníze od bank za rekordně nízké úroky. „S trhem bydlení bude problém,“ je přesvědčen Taleb.
Vývoj mu ostatně dává už nyní za pravdu. Například Fed od loňského jara v reakci na silné inflační tlaky zvýšil svou klíčovou úrokovou míru z úrovní poblíž nuly až nad pět procent. Dražší financování utlumilo poptávku po nemovitostech a v různých regionech USA ceny domů, kanceláří či komerčních nemovitostí klesají.
Za zmínku stojí, že průměrná sazba u nových hypoték fixovaných na 30 let se dostala až na 7,57 procenta. Je tak nejvyšší od počátku tisíciletí. Domácnosti v USA přitom byly dlouhé roky zvyklé na sazby pod čtyřmi, někdy dokonce třemi procenty.
Dlouhé období nízkých sazeb, a tedy levných peněz podle Taleba značně přispělo také k rozmachu kryptoměn, zejména bitcoinu. Zatímco třeba před deseti a více lety stál bitcoin jednotky nebo nanejvýš desítky dolarů, v následujících deseti letech jeho cena vzrostla i na více než 60 tisíc. Taleb se domnívá, že přínos kryptoměn není vůbec pozitivní, přestože v nich řada lidí vidí budoucnost financí.
„Je to technologie, která teprve hledá své využití,“ myslí si Taleb. A naráží mimo jiné na skutečnost, že vzhledem k zájmu spekulantů a kolísání hodnoty nelze bitcoin příliš využívat jako platidlo či měnu, což byl původní záměr jeho tvůrců.
Přínos bitcoinu nevidí Taleb ani v tom, že by měl mít roli uchovatele hodnoty nebo bezpečného přístavu pro období nestability. Právě taková úloha je po tisíciletí přisuzována drahým kovům, zejména pak zlatu. „Když zahrabete zlato na zahradě, bude to stále zlato i za tisíce let. Ale když o bitcoin přestanou mít zájem těžaři, ztratí na hodnotě. Je to zranitelné aktivum,“ podotkl.
I přes vzestup bitcoinu a dalších kryptoměn tak Taleb vidí dál budoucnost v národních měnách, tedy například v americkém dolaru, euru či švýcarském franku. „Budoucnost má konkurence mezi fiat měnami, ne mezi kryptem a fiatem,“ prohlásil. Svět kryptoměn stojí podle Taleba na tom, že jednotlivé digitální měny kupují noví a noví kupci. „Až skončí přísun hlupáků, ceny zkolabují.“
Taleb se samozřejmě dotkl i své teorie černých labutí, které podle něj představují nečekané a výrazné události, jež mění společnost, ať už je to vynález internetu, nebo 11. září. „Lidé se mě často ptají, jestli byl covid černá labuť,“ řekl Taleb a hned také odpověděl: covid černou labutí není, protože se díky globalizaci dala jeho pandemie předvídat.
A odkud by mohla přiletět příští černá labuť? Taleb se vyhnul přímé odpovědi a poznamenal, že vše závisí jen na perspektivě. „Díkůvzdání je černou labutí pro krocana, ne však pro řezníka. A 11. září bylo překvapivé pro lidi ve věžích, ale ne pro teroristy.“
