Na proplácení nákladů na home office zatím firmy příliš nemyslí

Náklady na práci z domu má hradit zaměstnavatel, tvrdí institut NIBUD

Náklady na práci z domu má hradit zaměstnavatel, tvrdí institut NIBUD Zdroj: Reuters

Jak se v Česku rozšířila práce z domu
Ilustrační snímek
3
Fotogalerie

Vláda tento týden nařídila firmám využívat co nejvíce a tam, kde je to možné, home office. To s sebou ale nese řadu náležitostí, které musejí společnosti se svými zaměstnanci dořešit. Jednou z nejviditelnějších je, zda a jaký mají zaměstnanci nárok na propláceních nákladů na práci doma. Běžné to zatím není.

„Naši klienti, poučeni o výši případné pokuty, tyto situace řeší. Ale obecně se spíše domnívám, že se na to příliš nemyslí, nebo spíše nechce myslet,“ uvádí Jakub Oliva, specialista na pracovní právo v advokátní kanceláři Arrows.

„Vzhledem k tomu, že momentální nastavení pro home office je vždy dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, zkušenosti jsou různé. Někteří klienti si potrpí na přesném výpočtu veškerých nákladů, jiní uplatňování nákladů v dohodách vůbec neřeší,“ dodává i advokát Lukáš Regec z advokátní kanceláře BDO Legal.

Úprava home office v zákoníku práce je hodně skoupá, nicméně povinnost zaměstnavatele platit náklady z něj vyplývá. „Zaměstnavatel je povinen hradit náklady, které zaměstnanci prokazatelně vzniknou při výkonu práce, ať už zaměstnanec práci vykonává na pracovišti zaměstnavatele, nebo pracuje například z domova,“ potvrzuje Michaela Buchtová z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. Uvedené náklady přitom nemohou být zahrnuty ve mzdě.

V praxi jde například o to, když zaměstnanec používá vlastní vybavení, jako je notebook, mobilní telefon. Přispívat by ale měla firma i na zvýšenou spotřebu energií, zejména elektřiny a vody.

Pokud by zaměstnavatel náklady zaměstnancům neproplácel, může jít podle Jakuba Olivy o přestupek. „Za něj podle zákona o inspekci práce hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše dvě stě tisíc korun,“ dodává.

Telefon, židle nebo nic

Příklady z praxe z několika namátkou oslovených velkých společností ukazují, že proplácení nákladů paušálem standardem zatím není. Například ČSOB podle svého mluvčího Patrika Madleho náklady na práci z domu „v tuto chvíli“ neproplácí. „V případě nevyhovujících podmínek pro práci z domova má zaměstnanec možnost pracovat z pracoviště, v prostorech, kde může být izolovaný od ostatních kolegů, tak abychom dodrželi hygienická opatření,“ uvádí mluvčí banky.

„Zaměstnancům hradíme mobilní připojení k internetu do výše deseti GB. V případě vyčerpání dat je možné navýšení,“ popisuje Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny, kde v současné době pracuje z domova zhruba polovina z jejích deseti tisíc zaměstnanců. Na otázku, proč nepřispívají i na „domácí“ Wi-Fi, dodává: „Hradíme mobilní data, řada zaměstnanců je využívá spíše než domácí síť, která je obvykle zatížena dětmi či druhým rodičem pracujícím z domova.“

V největším českém e-shopu Alza využívá určitou formu home office většina pracovníků z kanceláří. „Naši zaměstnanci mají plnou svobodu rozhodnout se, odkud chtějí pracovat. Důležité pro nás je, aby každý zaměstnanec měl takové podmínky, ve kterých se mu pracuje co nejlépe,“ uvádí personální ředitel Alzy Marek Premus s tím, že proplacení jednotlivých vícenákladů posuzují individuálně.

Více podpory svým zaměstnancům poskytuje Vodafone, který omezil kapacitu centrály v pražských Stodůlkách na maximálně 25 procent. Mluvčí Zuzana Holá uvádí, že zaměstnanci dostávají zdarma chytrý telefon s neomezeným tarifem,  notebooky a od letoška i druhou SIM kartu s neomezenými daty. „Nabízíme i pevné internetové připojení za výhodnou zaměstnaneckou cenu. Zaměstnanci si mohou domů zapůjčit také monitory a připravili jsme pro ně i slevy na židle a další nábytek,“ dodává Holá.

Jeden z největších dodavatelů do obchodních řetězců Nestlé proplácí podle mluvčího Roberta Kičiny zaměstnancům pracujícím z domova fixní denní částku. Doma pracuje až třicet procent jeho zaměstnanců.

Nezbytná dohoda

Právníci se shodují v tom, že nejlepší pro obě strany je, když společnost se zaměstnancem uzavře dohodu, kde jsou podmínky home office jasně specifikované.

„V praxi bývá vyúčtování bez dobré dohody mezi oběma stranami poměrně komplikované, velmi často sporné, což plyne z faktu, že zaměstnanci mnohdy mají neúměrná očekávání,“ uvádí partner advokátní kanceláře Moore Legal Jan Kubica. Proto podle něj firmám doporučují, aby poskytly zaměstnancům na home office potřebné vybavení, tedy firemní počítač, telefon, případně datové karty. U ostatních nákladů na energie či internet radí firmám dohodnout si na základě kvalifikovaného odhadu paušál.

Luděk Mazuch, právní specialista Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, dodává ještě jeden možný pohled. „Záleží na konkrétní situaci a nastavených parametrech. Někdy takřka žádné náklady nevznikají a velmi často berou zaměstnanci možnost práce z domova jako bonus, takže náklady neřeší,“ uvádí. A poukazuje tím na fakt, že za normálních časů patří možnost práce z domu alespoň jeden den v týdnu k žádaným benefitům.

Kromě proplácení nákladů právníci doporučují, aby dohody o home office obsahovaly i podmínky způsobu zadávání, odevzdávání a kontroly práce a podmínky bezpečnosti práce. I úraz doma na home office se totiž bere jako pracovní.