Je to, jako kdyby někdo zhasnul světlo v místnosti a vy se ocitáte ve tmě. Najednou nevidíte do vzdálenějších rohů. Jediné, na co se můžete reálně spolehnout, je váš sluch. Zní to jako začátek nějakého thrilleru, ale setkává se s tím, v průběhu každé covidové vlny, většina z nás. Celé týmy, oddělení a firmy najednou začnou fungovat v režimu vzdálené spolupráce.
Když se komunikace odehrává ve fyzickém prostoru, svými slovy sdělujeme necelou desetinu významu. Převážnou většinu informací, které určují, jak obsah komunikace pochopíme, pochází z kontextu - z tónu hlasu, z řeči těla a situace. V Japonsku se říká "číst z atmosféry", v Česku zase s oblibou "čteme mezi řádky".
Online prostředí ale stojí na zákonitostech, které vnímání atmosféry ani "čtení mezi řádky" přirozeně neumožňuje. Pokud chceme být úspěšní mluvčí, nezbyde, než se na specifika virtuální komunikace adaptovat. Jak?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
