Aktivita na českém trhu fúzí a akvizic zůstává letos navzdory hospodářské recesi vysoká, ve srovnání s rekordním rokem 2019 ale bude transakcí o zhruba polovinu méně. Podle partnera české pobočky poradenské společnosti KPMG Igora Mesenského, který řídí oddělení fúzí a akvizic v regionu střední Evropy, je důvodem hlavně dění v první polovině roku, kdy trh kvůli nejistotě ohledně budoucího vývoje na čas téměř úplně zamrzl. Mesenský to uvedl v prvním díle speciální série PFI Talks. Interview si můžete pustit ve formě videozáznamu či podcastu.
„V březnu a dubnu se řada jednání přerušila, protože kupující v takových situacích okamžitě upravují svoje cenové nabídky. Měli jsme několik transakcí, které byly v závěrečné fázi, a nakonec se neuskutečnily,“ popisuje situaci Mesenský v rámci rozhovorů organizovaných platformou Prague Finance Institute při ekonomickém výzkumném pracovišti CERGE-EI.
Ceny beze změn
Část prodávajících a kupujících se sice po několika týdnech či měsících k jednacímu stolu vrátila a některé transakce se tak podařilo dokončit už v létě, o jiných obchodech se ale ještě jedná. „V období mezi březnem a červnem bylo omezeno cestování, což transakce zpomalilo,“ říká Mesenský s tím, že pro transakce spojené s prodejem celých firem je důležité, aby si potenciální investor mohl podnik, do něhož hodlá vložit peníze, osobně prohlédnout.
Videorozhovor lze spustit zde
Zatímco na rychlost dojednávání fúzí či akvizic měla situace kolem covidu nepříznivý vliv, s konečnými cenami transakcí nakonec příliš nepohnula. „Tato krize má jiný charakter, než měla finanční krize před deseti lety. Nejde o krizi likvidity. Na trhu je stále poměrně hodně peněz, jež čekají na zainvestování a konkurence mezi kupujícími je velká,“ uvádí Mesenský a dodává, že v minulosti tradiční zahraniční kapitál stále častěji nahrazují lokální investoři.
Peníze z rodinného byznysu
Mezi kupujícími se nyní častěji, než bylo zvykem v minulosti, objevují specializované společnosti spravující prostředky movitých českých rodin. Tyto takzvané family office obvykle zřizují úspěšní domácí podnikatelé, kteří v minulosti vybudovali vlastní byznys a následně jej prodali. „Family officů různé velikosti tady funguje asi 60. Některé kupují pravidelně, jiné jsou na začátku a rozhlížejí se. Dohromady ale tvoří významnou konkurenci i pro standardní private equity fondy nebo strategické investory,“ vysvětluje Mesenský.
Ačkoli by se mohlo zdát, že si investoři budou moci v důsledku hospodářské krize na trhu vybírat i z firem, které jejich majitelé musejí prodat kvůli sílícím finančním potížím, nic takového se zatím na trhu neděje. „Posledních deset či patnáct let platí, že až 90 procent prodávajících v Česku je motivováno vyřešením záležitosti nástupnictví. Zpravidla jde o úspěšné české podnikatele, kteří založili firmu na začátku devadesátých let a nyní nemají nikoho, komu by ji předali. Nejinak tomu je i letos,“ popisuje vedoucí oddělení fúzí a akvizic v poradenské společnosti KPMG.
Díl je dostupný také v podcastu
Zakladatelé firem podle něj často kromě prodejní ceny kladou velký důraz na to, jakou perspektivu společnosti a jejím zaměstnancům nový majitel přinese a zda bude schopen ji dobře řídit. „Prodávající obvykle chtějí dál žít, kde působí jimi založená společnost,“ říká a dodává, že cítí zodpovědnost za další osud lidí, které byli zvyklí dlouhá léta ve firmě a v jejím okolí vídat.
Perspektivní obory
Přestože byla řada oborů krizí silně zasažena, existuje podle Mesenského mnoho firem, kterým se naopak i nadále daří. Kromě často zmiňovaného IT a e-commerce jde například i o stavebnictví. „V tuto chvíli máme tři prodejní mandáty na společnosti, které vyrábějí stavební hmoty a stavební materiály. A pro všechny tři tyto firmy je letošní rok nejlepší v historii. Samozřejmě, že stavebnictví reaguje na krizi se zpožděním, ale když se podíváte na počet vydaných stavebních povolení, tak to zatím na zpomalení nevypadá,“ říká Mesenský.
Další vývoj na trhu bude kromě rychlosti vývoje a distribuce účinné vakcíny záležet zejména na tom, jak dlouho zůstanou v platnosti vládní opatření na podporu ekonomiky. „Krize nás posunula o tři roky dozadu. Za jeden rok se tudíž nedostaneme zpátky. Návrat k normálu bude trvat možná dva nebo tři roky, i když by se hospodářský růst měl dostavit už v roce 2021,“ odhaduje.
Situaci by však mohlo komplikovat rychlé tempo zadlužování Česka. Deficit v řádu stamiliard pro rok 2020 lze pochopit, schodky plánované na příští roky jsou ale neudržitelné. „Pokud má deficit státního rozpočtu na příští rok dosáhnout po započtení zrušení superhrubé mzdy 400 miliard korun, tak to je podle mě číslo, které si Česká republika nezaslouží,“ uzavírá partner KPMG.
Igor Mesenský (52) Absolvent VŠE v Praze, obor management a účetnictví. Po studiu zahájil profesionální dráhu v Živnostenské bance. Byznys poradenství v oboru nákupů a prodejů firem se věnuje od roku 1994, kdy nastoupil do Creditanstalt Investment Bank a poté ve společnostech Expandia Finance a EY. V roce 2010 přešel do konzultantské společnosti TPA Horwath. Do KPMG nastoupil v roce 2018, kdy KPMG převzala celý jím vedený tým akvizičních poradců TPA. Mezi jeho zájmy patří motocykly, ragby a lyžování. |
Autor Leoš Rousek je zakladatelem a majitelem společnosti Investorio zaměřené především na poradenství v oblasti vztahů s investory a médii. Mezi její klienty patří významné finanční společnosti, například mezinárodní divize skupiny Home Credit, INVESTIKA, investiční společnost a MONETA Money Bank.
