Nekácíme pralesy, budou muset reportovat české firmy
- Evropa chce přimět vybrané firmy k prokazování, že jejich produkty – od masa přes kávu až po papírové obaly – nejsou spojeny s globálním odlesňováním.
- Společnosti musí zavést systém due diligence, investovat do IT a nést právní odpovědnost za původ surovin.
- Nařízení začne platit pro velké firmy už letos.
Tuzemské firmy se musejí připravit na to, že „přestanou odlesňovat svět“. Byť to zní poněkud nadneseně, zhruba 30 procent celosvětového odlesňování za poslední dvě desetiletí souviselo s mezinárodním obchodem. Evropa to chce napravit, a ještě letos tak budou velké firmy z vybraných oborů muset prokazovat, že nepřispívají ke kácení lesů. Nařízení mělo platit už od prosince, odloženo ale bylo kvůli protestům proti dopadům, které by na firmy mělo. Ilustrovat je lze třeba následovně:
Thimm je rodinná německá firma z dolnosaského Northeimu s jedenácti pobočkami po Evropě, mimo jiné i v Česku. Specializuje se na obaly. Šéf české pobočky Martin Hejl upozorňuje, že z firem, jako je ta jejich, se nově stávají správci dat o původu surovin, kteří musejí změnit nákupní politiku, vybudovat systém due diligence, investovat do IT a procesů, nést právní odpovědnost za pravdivost dat a být schopni tyto informace poskytovat zákazníkům i úřadům. Právě to systém „náležité péče“ obsažený v deforestačním nařízení EUDR vyžaduje.
„Zavedení systému péče pro všechny výrobní závody v Německu, Francii, Česku, Polsku a Rumunsku odhaduji na částku několika milionů eur jednorázově. Následně provoz systému odhaduji do jednotek milionů eur ročně. Vyvolá to nepřímé zdražení surovin a procesů. Finančně to není likvidační, ale jde o trvalý nový nákladový blok, který musí firma promítnout buď do cen, nebo do vnitřní efektivity,“ říká. Hodnocení nařízení jako takového se ale vyhnul. Firma jej bere jako fakt, chápe jej a splní jej.
Další byrokratická zátěž?
Vedle obalového byznysu se na systém schopný doložit neodlesňování musejí připravit i producenti komodit, například hovězího masa a některých potravin. Tady už je například koncern Agrofert v hodnocení přímější. „Jedná se bohužel o další byrokratickou zátěž, jejíž zavádění stále provází nejasnosti,“ vzkázalo vedení firmy prostřednictvím mluvčího Pavla Heřmanského.
Poukazuje na to, že původně se počítalo s účinností nařízení ke konci roku 2024, následně ke konci roku 2025 a aktuálně se závěrem roku 2026, u malých a mikropodniků s polovinou roku 2027. „Odklad účinnosti a avizované zjednodušení povinností firmám dávají více času na implementaci a snižují dopady na další články dodavatelského řetězce,“ komentuje dále Heřmanský.
V Agrofertu už kvůli nařízení probíhají školení a nastavování interních procesů. Podobně se chystá i IKEA. „Společně s našimi dodavateli jsme již přijali řadu konkrétních opatření a investovali významné prostředky, abychom splnili požadavky vyplývající z platné legislativy,“ popisuje její mluvčí Nicol Richterová.
Firma, podobně jako Agrofert, v současnosti čeká na výsledek přezkumu zjednodušení ze strany Evropské komise, který se očekává v dubnu 2026. Do té doby je podle zástupců obou firem obtížné zhodnotit, kolik peněz je bude přizpůsobení se novým pravidlům finálně stát.
Komise má do daného termínu zhodnotit administrativní zátěž zejména pro malé a mikropodniky – ty by měly mít povinnosti jednodušší a v návrhu je vytvořit pro ně jednoduchý formulář. Povinnosti by také nemusela nově plnit každá firma v řetězci, ale až ta, která zboží uvádí poprvé na trh EU. Některé nízkorizikové zboží by pak bylo z nařízení vyňato zcela.
Že by za současných podmínek bylo naplnění požadavků složité, říkají i akademici, byť cíle jsou podle nich v pořádku. „Argument, že Česká republika nehraje roli v odlesňování, protože její lesní pokryv se v posledních desetiletích mírně zvýšil, zakrývá skutečnou roli země v globálním odlesňování prostřednictvím mezinárodního obchodu,“ uvedl Nicolás Blampied, který působí na Masarykově univerzitě a v institutu SYRI.
Podílel se mimo jiné na studii, podle níž pandemie covidu-19 přispěla k nárůstu míry odlesňování a spotřeby lesních produktů v několika evropských ekonomikách. Citovala také údaje, podle nichž zhruba 30 procent celosvětového odlesňování za poslední dvě desetiletí souviselo s mezinárodním obchodem, což znamená, že k odlesnění došlo v jedné zemi, ale výsledné produkty byly spotřebovány v jiné.
Nařízení EUDR je dosud poměrně široké a obousměrné – týká se uvádění zboží na trh EU i vývozu z EU. Klade nové požadavky na společnosti exportující například dřevo, kaučuk, skot, kakao, kávu, sóju a palmu olejnou nebo produkty, které vznikly za jejich použití, jako jsou pneumatiky, nábytek, čokoláda, kůže, trubky, pásy či buničina. Mezi komodity ovlivněné nařízením patří také papír, a tedy i knihy, noviny, letáky nebo papírové obaly.
