Nevyčerpaná dovolená: osobní selhání, nebo znamení nezdravé firemní kultury? | E15.cz

Nevyčerpaná dovolená: osobní selhání, nebo znamení nezdravé firemní kultury?

Kristina Veinbender

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Letní prázdniny se blíží. O to častěji musí personální oddělení firem svým zaměstnancům připomínat pečlivější plánování volna. Přesto skoro půlka českých zaměstnanců bude koncem roku řešit problém s nevyčerpanou dovolenou. Třicet šest procent lidí si dovolenou vybrat nestihne a další téměř desetina to musí nuceně dohánět na konci roku, vyplývá za statistik Barometru zaměstnanců společnosti Up Česká republika. Mezi hlavní důvody patří podle psychologa Dalibora Špoka špatná firemní kultura a neschopnost si nastavit hranice práce.

Nejčastějším důvodem, proč si Češi nedokážou vybrat dovolenou v plné míře, je pracovní přetíženost, ukazuje průzkum. Necelých 36 procent má pocit, že si dovolenou nestíhají užít kvůli tomu, že mají moc práce. Ne vždy ale ten pocit musí odpovídat skutečnosti, varuje psycholog. „U zaměstnanců, kteří vykonávají duševní práci, například manažerů, se setkávám s nesprávným pocitem, že si odpočinek mohou dopřát až v okamžiku, kdy mají v práci hotovo. Jenže duševní práce nemá pevné hranice, proto si je musíme určit sami,“ vysvětluje.

Tento postoj se podle psychologa často vyskytuje u lidí, kteří se na něj obracejí s problémem vyhoření nebo stresu z práce. A zatímco u některých jedinců jde o příčinu, u jiných o důsledek. „U někoho může problém s čerpáním dovolené vzniknout z důvodu workoholismu nebo nesprávné motivace, u jiných z důvodů nesprávných představ o tom, že se práce dá skutečně dodělat,“ upřesňuje.

Důležitým krokem k nápravě je podle psychologa uvědomit si, že duševní práce nemá žádný konec, tedy nejde jednoduše dokončit. Její konec si máme stanovit sami. O určité formě workoholismu vypovídá i skutečnost, že dvanáct procent respondentů zmíněného průzkumu uvádí, že je raději v práci než na dovolené a dalších deset, že nemá jak dovolenou trávit.

Další významný důvod, který nevyčerpanou dovolenou způsobuje, je nastavení firemní kultury a benefitu zaměstnanců. Necelá čtvrtina českých pracovníku uvádí, že vybrání plné dovolené jim neumožňuje zaměstnavatel. Dalších patnáct procent zmiňuje finanční hledisko.

To částečně potvrzuje i zkušenost Špoka. „Domnívám se, že u většiny zaměstnanců velkou roli hraje ekonomický kalkul. Nevybírají si dovolenou, protože si chtějí nechat dostatečnou zásobu pro případ nemoci nebo potřeby vyřídit si nějaké administrativní věci,“ vysvětluje psycholog a dodává, že často jde o zaměstnance ve firmách, které svým lidem nenabízejí možnost sick days. „Skutečnost, že dny dovolené suplují sick days, je znamením nekvalitní firemní kultury,“ konstatuje odborník.

Práce o víkendech, během dovolené nebo v noci je podle psychologa varovným signálem jak pro dotyčného, tak pro jeho kolegy a celou firmu. „To, že někdo odpovídá na mail o víkendu v noci, svědčí o jeho neschopnosti zorganizovat pracovní čas a je otázkou, jakým způsobem se to promítá do kvality práce během pracovní doby,“ říká Špok.

Dobrou zprávou ovšem je klesající popularita workoholismu, zejména u mladých lidí. „Zatímco před třiceti lety bylo normální pracovat více než deset hodin denně, dnešní mladí lidé si nechtějí užívat život až v důchodu, proto se zasazují o kvalitnější rovnováhu práce a osobního života,“ líčí psycholog.

Zmenšování počtu odpracovaných hodin má i své zdravotní opodstatnění. „Práce před 30 lety měla kvůli nerozvinutosti technologií pomalejší a rovnoměrnější tempo. To, co lidé dělali deset až dvanáct hodin, dnes stihneme za šest,“ vysvětluje. Vyšší produktivita má ale za následek i vyšší vyčerpanost po práci. „Domnívám se, že institut dovolené čeká velká proměna. Nebude tolik soustředěna do konkrétních časových úseků a bude víc odpovídat novým podmínkám práce na dálku,“ uzavírá.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery