Ze současných pěti milionů ekonomicky aktivních osob bude do roku 2030 milion pracujících vykonávat profese, u kterých hrozí zánik významného množství pozic. Zhruba 330 tisíc zaměstnanců přijde proto o práci a bude se muset přeškolit na jiné povolání. Razantně se zvýší i požadavky na alespoň základní digitální dovednosti. Do roku 2030 naroste podíl pozic, které vyžadují digitální dovednosti, ze současných 54 procent na 90 procent. Vyplývá to ze studie Budoucnost českého pracovního trhu, kterou představily poradenská společnost Boston Consulting Group a nezisková organizace Aspen Institute Central Europe.
Mezi nejohroženější pozice do roku 2030 budou patřit pomocní pracovníci ve výrobě, dopravě či ve skladování, prodavači nebo úředníci v logistice či specialisté v oblasti financí. O práci by měla přijít i téměř polovina specialistů v oblasti práva a příbuzných oblastech, pracovníků v oblasti uměleckých a tradičních řemesel či zhruba třetina kadeřníků či kosmetiků.
Do konce dekády by mělo podstatně přibýt lékařů. Jejich aktuální nedostatek vrcholí právě v letošním roce. Vlivem demografie – například snížením počtu lékařů odcházejících do důchodu ze zhruba dvou tisíc ročně na sedm set v následujících letech či díky nedávnému zvýšení kapacit lékařských oborů až na více než 2500 absolventů ročně – bude do zdravotnictví přicházet výrazně více lékařů, než bude odcházet. A to i přesto že vlivem stárnutí populace počítá model s vyšší poptávkou než dnes.
Podle autorů studie to však neznamená, že lékaři budou nezaměstnaní nebo že by se museli výrazně přeškolovat. Lze očekávat, že se sníží množství přesčasů a zkvalitní se péče. Navíc dlouhodobější výhled ukazuje, že od roku 2034 bude počet lékařů na trhu opět klesat.
Bez včasného zásahu mohou očekávané změny zpomalit růst ekonomiky a životní úrovně. „Celkem se může jednat o více než 1,2 procentního bodu ročně. To při současném trendu vývoje HDP znamená, že v roce 2030 by výkon ekonomiky byl nižší až o 600 miliard korun oproti situaci, kdy s těmito změnami dokážeme držet krok.
„V tomto nejméně příznivém scénáři by kumulativní ztráta HDP mezi roky 2023 a 2030 celkově narostla až na 2,2 bilionu korun, což by zároveň znamenalo o zhruba 700 miliard méně pro veřejné rozpočty,“ komentuje situaci Jiří Švejcar z Boston Consulting Group. Stát bude muset podle něj vynaložit 300 až 400 milionů ročně na přeškolení lidí tak, aby předešel dopadům na ekonomiku.
„Dotčení zaměstnanci obvykle nejsou mentálně připraveni na změnu kariéry. Státní systémy jsou zase nastaveny tak, že reagují až na příliv lidí, kteří už o práci přišli, a pomáhají jim, až když je vlastně pozdě. Nyní však již s předstihem víme, kteří zaměstnanci budou ohroženi, a díky tomu se můžeme posunout od řešení aktuální nezaměstnanosti k aktivnímu zvyšování budoucí zaměstnatelnosti,“ říká Milan Vašina z Aspen Institute CE.
Česko stále zaostává v jazykových znalostech, především ve stále více potřebné angličtině. Obecně se v Česku zaměstnanci vzdělávají méně, než je zvykem ve vyspělejších zemích. Může za to i nedostatečná legislativa, která neumožňuje například až dvouleté studijní volno jako třeba ve Finsku.
Autoři studie vedle rekvalifikací doporučují i posílit příliv pracovníků ze zahraničí, kterých je v Česku stejně jako v dalších středoevropských zemích méně než na západě Evropy. Vláda by se také měla snažit o zvýšení počtu pracujících nad 50 let a vyšší zapojení lidí během rodičovské dovolené.
Na druhé straně však vznikne asi 520 tisíc nových pracovních míst. Příkladem jsou řemeslníci, kvalifikovaní pracovníci ve stavebnictví, kuchaři, číšníci nebo třeba analytici a softwaroví vývojáři. „Struktura pracovního trhu se změní směrem k IT pozicím,“ doplňuje Švejcar.
