Cesta k inovativním lékům. Roky čekání může zkrátit novela zákona o úhradách

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ČTK/Vondrouš Roman

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
4
Fotogalerie

Dostat se k inovativním biologickým lékům například na rakovinu trvá v Česku měsíce i roky. Moderní léčebné přípravky, které často stojí miliony, totiž nebývají hrazené ze zdravotního pojištění a pacientům nezbývá než si zažádat o výjimečné proplacení léčby a čekat. Ministerstvo zdravotnictví chystá novelu zákona, která má proces zrychlit. Schvalování inovativních léků pro lidi s vážnými nebo vzácnými onemocněními by tak mělo být efektivnější.

Výjimečné proplacení léčby pojišťovnou nyní umožňuje ze zákona paragraf 16. Ten stanovuje, že pojišťovna musí výjimečně uhradit pacientovi mimořádnou léčbu, pokud se jedná o jedinou možnou cestu. Do žádostí přes paragraf 16 by ideálně měly spadat jen žádosti o léky, které jsou příliš drahé a nemohou tak získat standardní úhradu od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). V praxi to však příliš nefunguje.

Spadají sem často léky, které čekají na rozhodnutí SÚKL, zda jim bude poskytnuta úhrada. U třetiny léčiv zase jejich výrobci o úhradu ani nepožádali a spoléhají se na výjimku ze zákona. „Novela má v oblasti standardních úhrad motivovat, aby širší spektrum léčiv žádalo o běžnou úhradu a výrobci neobcházeli tento model rovnou skrz žádosti o paragraf 16,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Dle ní má paragraf být zachován jen jako poslední naděje pro skutečně výjimečné případy. Novela má také řešit dlouhá správní řízení na SÚKL, který místo zákonných 165 dní rozhoduje několikanásobně déle. Podle ministerstva je to především zbytečnou agendou, kterou musí ústav ze zákona vykonávat.

Právník Ondřej Dostál, který je specialistou na zdravotnické právo, však míní, že připravovaná novela není dostatečně ambiciózní a neřeší stávající problémy. „Naopak se v zákoně zakotvuje několik dalších věcí, které nejsou úplně dobře,“ vysvětluje.

Po lékařích se například chce, aby pacienty povinně zastupovali v žádosti o mimořádnou úhradu přes paragraf 16. „Napsat dobře žádost tak, aby prošla, to vyžaduje některé schopnosti, které doktor nemá,“ řekl Dostál. „To je stejné, jako kdyby po mně jako po právníkovi někdo chtěl, abych zadarmo operoval lidi a odpovídal za to,“ dodal. Odvolacím orgánem má být nově komise složená ze členů ministerstva a pojišťovny. Podle Dostála ale není jasně definována odpovědnost členů komise za jejich rozhodnutí, systém navíc může být netransparentní. Dostál proto vidí řešení v dodržování lhůt ze strany SÚKL.

Made with Visme Infographic Maker

Mluvčí ústavu Barbora Peterová však kritiku zdlouhavého řízení odmítá, podle ní záleží na kvalitě žádostí, zda splňují všechny zákonné požadavky. „Uvědomujeme si, že současná legislativa již nemusí dostatečně odrážet všechny situace, které přicházejí. Zejména nové, inovativní léky nebývají schopny dodržet veškeré podmínky dané v zákoně,“ řekla Peterová.

Počet žádostí přes paragraf 16 přitom v posledních letech stoupá a rostou celkové náklady. Z analýzy, kterou má deník E15 k dispozici, vyplývá, že u určité skupiny inovativních léků mají pacienti větší šanci na schválení spíše u menších pojišťoven.

Made with Visme Infographic Maker

Z analýzy vyplývá, že ze strany Všeobecné zdravotní pojišťovny dochází k přímé i nepřímé diskriminaci. „Pojištěncům VZP bylo v roce 2018 schváleno pouze 35 procent žádostí,“ píše ve studii analytik Petr Řeháček, který se zaměřuje na podporu pacientů žádajících o výjimečnou úhradu. Klienti se podle něj zároveň bojí žádat o vzácné léky, protože mají strach z odmítnutí a z příliš dlouhého čekání na výsledek. Vycházel přitom z loňských dat a porovnával přístup zdravotních pojišťoven k proplácení osmi medializovaných inovativních léků.

VZP se podle slov mluvčího Oldřicha Tichého snaží svým přístupem ušetřit peníze v systému zdravotního pojištění a kritiku platformy odmítá. Upozorňuje, že VZP ročně schválí zhruba 90 procent všech žádostí přes paragraf 16. U jednoho z analyzovaných léků, přípravku Lartuvo, se navíc podle něj ukázalo, že není efektivní. „Je tedy evidentní, že VZP v daném případě svým zodpovědným přístupem ušetřila systému veřejného zdravotního pojištění desítky milionů korun,“ uvedl Tichý.

Právník Dostál upozorňuje, že by pojištěnci měli mít stejná práva bez ohledu na to, u jaké jsou pojišťovny. Proto nechápe, proč VZP jedná při schvalování léků jinak než ostatní. „VZP sice skutečně schvaluje 90 procent žádostí, když ale tento podíl očistíte třeba o deset nejčetnějších léků, tak se vám procento úplně změní. Těch skutečně vzácných léků, kterým se analýza věnuje, schvaluje VZP hrozně málo,“ řekl Dostál.

Pro pacienty jsou nejasné postupy ve schvalování zátěží navíc, říká ředitelka pacientské organizace Onko Unie Petra Adámková. „Když se od lékaře dozvíte, že je pro vás tenhle lék jediný možný, a zjistíte, že není hrazený, je to velmi náročné psychicky i administrativně,“ řekla Adámková.

Pacienti musejí projít kolečkem žádostí a případných odvolání, během těchto měsíců jsou pak často nuceni si drahý lék hradit sami a doufat ve zpětné proplacení. „Pacienti mají lepší zkušenosti s menšími pojišťovnami. Často dochází i k přechodu z jedné pojišťovny do druhé,“ říká Adámková.