Čtyřicet měst ještě nečistí vodu evropsky
Požadavky obsažené v evropské směrnici se Česká republika zavázala plnit už od roku 2011. Dobré úmysly politiků ovšem nebyla města schopna ani při nejlepší vůli splnit, proto se s tichou tolerancí unie začalo hovořit o roce 2013, i když oficiálně stále platí původní termín.
Jak tom jsme dnes?
„Stav čištění odpadních vod v členských státech je Evropskou komisí pravidelně sledován na úrovni jednotlivých aglomerací nad dva tisíce ekvivalentních obyvatel. Každý druhý rok členské státy zpracují pro komisi velmi podrobný reporting plnění směrnice. Na vyhodnocení posledního reportingu jsme byli uvedeni mezi zeměmi, které dosáhly v této oblasti významný pokrok,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík. Předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR František Barák dokáže být o něco konkrétnější. Zhruba čtyři desítky měst ještě požadavky neplní, v celkovém součtu ale 85 procent čistíren u aglomerací nad deset tisíc obyvatel už požadavky splňuje, což je podle něho pro Brusel dostačující. Není zde ovšem započítána Praha.
Metropole je podle výroční zprávy České inspekce životního prostředí jednoznačně největším znečišťovatelem nedodržujícím požadavky na čistotu odpadních vod obsažené v evropské směrnici. Podle zjištění inspekce vypouští do řeky téměř dvojnásobné množství dusíky než by měla. „Pouze devět států Unie má svá hlavní města vybavena čistírnou odpadních vod vyhovující požadavkům směrnice. Prozatím komise nezahájila s ČR infringementové řízení na neplnění požadavků směrnice,“ podotýká Vitík.
Rekonstruovat musí Praha i malé obce
Prahabyla připravena zahájit rekonstrukci odpadních vod, loni v březnu se ovšem definitivně potvrdilo, že nezíská šestimiliardovou evropskou dotaci. Do problémů se dostala i další města, která počítala s unijní dotací, ale nakonec na ní nedosáhla. Nejčastější překážkou byly dlouhodobé smlouvy s provozovateli vodohospodářské infrastruktury. Takovým městem je například Slaný, které nezískalo podobně jako Praha dotaci kvůli provozní smlouvě s firmou z koncernu Veolia. Zajistit 170 milionů korun ze svého rozpočtu je pro radnici, která ročně hospodaří s 300 miliony korun a které platí provozovatel vodohospodářských sítí pouze čtyřmilionové nájemné ročně, téměř nemožné. V srpnu město předložilo žádost znovu v poslední výzvě, ve které bylo možné usilovat o prostředky z Operačního programu Životní prostředí. Jeho první osa byla zaměřena na budování vodohospodářské infrastruktury s celkovou alokací na oblast čištění odpadních vod zhruba 1,5 miliardy eur na programové období 2007 až 2013.
Na rekonstrukce čistíren proudily v minulých letech na dotacích desítky miliard, někteří majitelé sítí se ale nakonec po jednom neúspěchu dobrovolně rozhodli přestavovat čističky bez unijních peněz. Například Hradec Králové. Podmínky dotace by jej totiž nutily k většímu než nezbytnému rozsahu rekonstrukce, složité administraci vyžadující nejrůznější poradenské a právní služby a nakonec by mohly vést i k nejistotě, zda tvrdým podmínkám dotace město dostojí a nebude muset peníze vracet. Na aktuálním případu Třeboně, jejíž už hotová čistírna nesplnila dodatečné požadavky unie, se ukazuje, že takové nebezpečí není jen teoretické.
Unijní směrnice dopadne v příštích letech i na menší obce. Všechny aglomerace o velikosti dva až deset tisíc ekvivalentních obyvatel by měly mít vyřešeno čištění odpadních vod do konce roku 2015.
