Jaroslav Havel: Dokud budu vydělávat, budu peníze investovat

Jaroslav Havel

Jaroslav Havel Zdroj: Anna Vackova

Kancelář Havel, Holásek & Partners je už roky jedničkou tuzemského advokátního trhu. Pracuje pro české a slovenské miliardáře, každoročně se podílí na bezpočtu fúzí a akvizic. „Největší příležitosti v České republice vidíme v tradičně silných oblastech strojírenství a výroby,“ říká řídící partner kanceláře Jaroslav Havel, který se v posledních měsících mění rovněž na investora.

Před časem jste řekl, že letošní rok bude pro advokátní byznys těžký. Co se děje?

Každý další rok byl zatím obecně těžší. Dozrává generace právníků, která v druhé polovině devadesátých a následujících let vyšla ze škol. Konkurence roste, trh je hodně tvrdý. Sazby nerostou, spíše klesají. Na druhou stranu se děje hodně středních transakcí. Takže advokátům se relativně daří, ale za cenu většího pracovního nasazení. Pro nás bude velmi důležité udržet pozice a koncentraci na klíčové oblasti.

Držet pozice znamená mít stále víc než pětinu trhu top desítky kanceláří?

Máme poměrně slušný odstup od konkurence. Avšak uvědomujeme si, že to v rámci Evropy není úplně typické postavení. Budeme rádi, když si ho udržíme, ale nemyslím si, že bychom se měli ostatním zásadním způsobem ještě více vzdálit. Naše postavení je výsledkem tvrdé práce minulých let. Ale také faktem, že některým kancelářím, které byly na špičce, trochu došel dech.

Kam až porostete?

V naší tržní síle už není možné růst nad deset procent. Počítáme nadále s meziročním růstem mezi pěti až deseti procenty. Loni jsme přidali zhruba sedm. Udělali jsme velké úspory v nákladech. Rozloučili jsme se s některými seniorními kolegy, kteří po letech práce už nebyli úplně koncentrovaní, a viděli jsme, že v managementu dlouhodobě neobstojí. Takže jsme tím vytvořili relativně velké úspory a prostor pro mladé lidi. Spíše bychom tedy byli rádi, aby nám rostl zisk a vůbec firma rostla organicky.

Rozloučili jsme se s některými seniorními kolegy, kteří už nebyli úplně koncentrovaní. Vytvořili jsme tím relativně velké úspory a prostor pro mladé lidi

Na jaké úrovni jsou v advokacii ziskové marže?

U nás v regionu střední a východní Evropy je to různé. V britské či americké advokacii se to ale vždy bralo tak, že zisk by měl být jedna třetina tržeb, ovšem včetně odměn za práci partnerů. V Německu a Rakousku to bylo více, tam byl ale také větší podíl equity partnerů.

Vy jste na tom se ziskovostí jak?

Myslím, že s přibývajícími partnery se budeme pomalu blížit těm třiatřiceti procentům. V tržbách jsme loni včetně inkasní agentury Cash Collectors vyrostli na zhruba 750 milionů korun.

Všichni teď žehrají na nedostatek lidí. Platí to i pro advokáty?

Počet advokátů sice narůstá, ale neznamená to, že tím přímo úměrně narůstá i jejich kvalita. Špičkových lidí není nikdy dost a v Česku a na Slovensku jsou bohužel seniorní lidé mimořádně málo nakloněni přestupům z jedné kanceláře do jiné. Na našem malém trhu nemáte mnoho opravdu zajímavých šancí, a pokud se vám přechod nepovede, tak už druhou příležitost nemusíte dostat. Trh dnes navíc příliš neroste, takže převažuje sázka na jistotu před ochotou riskovat. Získávat opravdu špičkové, nejlepší lidi v oboru je pro nás proto stále výzvou a naprostou prioritou, protože úspěch advokátní kanceláře je založen především na vynikajících právnících.

Kam kancelář Havel, Holásek & Partners směřuje?

Chceme být vnímáni jako firma, která je nejen ekonomicky nejsilnější a největší, ale i nejinovativnější a nejchytřejší.

Co znamená, když mluví advokát o inovacích?

Musíme být schopni předvídat, co se bude dít v následujícím roce až pěti letech v oblasti poskytování právních služeb i z hlediska legislativy. Jsme schopni klienty zastupovat už v legislativním procesu a máme špičkovou vzdělávací Akademii. Sledujeme a aplikujeme také trendy v oblasti řízení firmy nebo marketingu. Tedy ne až po vydání zákonů, ale již při jejich tvorbě. Musíme rovněž umět předvídat sociální, politické a ekonomické trendy.

V jakém smyslu?

Snažíme se předvídat trendy v chování velkých společností a nejbohatších Čechů a reagovat na to z hlediska jejich právních a daňových potřeb. Jde o to, jaké transakce se budou dít, která odvětví půjdou dopředu, jak se budou přeskupovat. Musíme odhadnout, jaká bude klientela, a to i z hlediska jazyků. Musíme se rovněž rozhodnout, na jaké straně ekonomických trendů chceme být. Zda chceme zastupovat místní podnikatele nebo zahraniční investory či v některých případech i veřejný sektor.

Jaroslav HavelJaroslav Havel|Anna Vackova

Trendem je nástup čínských investorů. Budete pro ně pracovat?

Na jejich expanzi sem nijak zásadně participovat nebudeme. Již z důvodu naší extrémní stability a provázanosti s místní ekonomikou. Jakožto největší kancelář na trhu nás živí typicky německé korporace, rakouské a středoevropské banky a pojišťovny, globální technologické firmy a čeští a slovenští velkopodnikatelé. Na jejich straně jsme. Zaměřujeme se tedy spíše na posílení vztahů se sousedními zeměmi. Rozhodně však asijskými klienty nepohrdáme.

Mluvil jste o tom, že se snažíte předvídat společenské dění a přeskupování majetků. Co se tedy bude dít a jak se budou přeskupovat majetky?

Věříme, že v Česku a na Slovensku zůstane v dlouhodobém horizontu převážná část nemovitostního majetku v místních rukou. Doplňovat je budou investice například rakouských nebo německých fondů a pojišťoven, v budoucnu případně i Poláků. V těchto skupinách vidíme své klienty. Realitní klienty a s nimi související stavební firmy považujeme za velmi důležité. Dalším aspektem bude, že české a zčásti i slovenské firmy půjdou určitě hodně do zahraničí. Na tom bychom také rádi participovali. Rovněž vnímáme, že tu jsou silné banky, které výborně prošly krizí.

V jakých sektorech očekáváte největší přeskupování sil?

Největší příležitosti v České republice vidíme v tradičně silných oblastech strojírenství a výroby. Celosvětově jsou tyto sféry vnímány velmi dobře, takže určitě bude zájem ze světa. Nastává tu také fenomén mezigenerační výměny. Podnikatelé v těchto oborech jsou většinou starší. Přechod na další generaci nebývá jednoduchý, určitě tam bude velké přeskupování kapitálu. Dalším faktorem jsou vazby na země bývalého Sovětského svazu. Na ně navázané firmy musí hledat nové trhy, často jim chybějí jazykové znalosti. To povede rovněž k velkým změnám.

Navíc z hlediska transakcí jsou tyto obory dobře financovatelné. Banky chtějí financovat něco, kde jsou velká aktiva a stabilní cash flow. A továrny se na rozdíl od jiných oborů dobře zastavují. Hodně se toho bude dít kolem technologií a start-upů. Z druhé strany budou ovšem zajímavé rovněž právně zaostalé sektory typu zdravotnictví a sociálních služeb. Zdravotnictví je na dobré úrovni, ale současně trpí špatným řízením. Je tam sice hodně peněz, zdroje je však třeba realokovat a nechat vstoupit soukromý kapitál.

Pustil jste se rovněž do investic mimo právní branži. Proč?

Není tajemstvím, že za roky práce v advokacii jsem vydělal nějaký kapitál. Za to si můžete nakoupit velké domy a jachty, svěřit peníze bankám a fondům, kde máte ale v současné době minimální zhodnocení, nebo podpořit úspěšné české a slovenské podnikatele. Tuto třetí cestu jsem zvolil. Nemám výraznou osobní spotřebu a přijde mi to mnohem zábavnější. Navíc pokud léta radím klientům, tak tím ukážu také osobní odvahu, že tomu, co radím, rovněž věřím.

Podle čeho si investice vybíráte?

Je to všechno obchod s kvalitními výrobky a službami zaměřenými na bonitní klientelu. Investuji do firem, u nichž si dokážu představit, že bych je mohl vést, kdybych nebyl v advokacii. Jde o privátní transakce, skoro žádné z nich nejsou v tendru.

Na expanzi čínských investorů zásadně participovat nebudeme. Sázíme na posílení vztahů se sousedními zeměmi. Rozhodně však asijskými klienty nepohrdáme

Jakou máte strategii?

Cílem je investovat do firem, které by měly dál růst a logicky aplikovat všechny standardní metody fungování, tedy zlepšovat obchod a marketing, konsolidovat trh a směřovat k pozici lídra na trhu, pokud na ní dosud nejsou.

Aktivním investorem být z povahy věci nemohu, protože od rána do večera pracuji v advokátní kanceláři. Současně ale nechci být ani minoritním investorem. Ideální situace je tedy padesát na padesát se stávajícími majiteli, kdy oni něco vybudovali a já bych jim chtěl pomoci dostat se na další úroveň podnikání. Zkušenosti z řízení velké advokátní kanceláře jsou snadno přenositelné i do jiných oborů.

Bude na konci nějaká jednotná konsolidovaná struktura?

Investujeme do firem a oborů, které mají individuálně smysl samy o sobě. Cíl je jednoduchý. Mít padesát procent s partnerem, kterého považujeme za natolik dobrého, aby se stal lídrem trhu. Pokud se vytvoří synergie s dalšími mými investicemi, bude to ideální stav.

Jsou pro vás investice dlouhodobou záležitostí?

Dokud budu vydělávat, budu peníze investovat. Do oborů, které mě baví a něco na světě zlepšují. Investuji do českých a slovenských firem, což dále posiluje naše hospodářství. Považuji za dobré a legitimní vracet vydělaný kapitál zpět do zdejší ekonomiky.

Jaroslav Havel (42)
Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Před založením vlastní advokátní kanceláře v roce 2001 s někdejším partnerem Janem Holáskem pracoval pro mezinárodní hráče v advokacii. Ve společnosti Havel, Holásek & Partners aktuálně pracuje téměř dvě stě lidí. V roce 2015 začal Havel investovat do firem zaměřených na prodej zboží a služeb pro nejmovitější klientelu.