Každý desátý zubař je z Ukrajiny. Teď budou muset projít zkouškou v češtině

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ctk

Zubní lékaři, kteří vystudovali mimo Evropskou unii, budou muset pro práci v Česku skládat zkoušky jedině v češtině. Navíc na každého zubního lékaře, který se připravuje na zkoušky, bude muset dohlížet vlastní školitel. Vychází to z novely zákona, která bude platit od 1. července. „Dosud mohlo být u jednoho školitele více školených,“ vysvětluje prezident České stomatologické komory Pavel Chrz.

Komora žádala, ale neprosadila ještě větší zpřísnění, a to že by zubaři z ciziny měli na aprobační zkoušky jen tři pokusy. To proto, že někteří se podle komory snaží aprobační zkoušce vyhnout.

Cizinců ze zemí mimo EU přichází do tuzemských zubařských ordinací stále víc. V roce 2010 přibylo České stomatologické komoře 29 členů ze zemí mimo EU, loni přes sto. Z osmi tisíc zubařů je dnes deset procent z Ukrajiny. Potřebnou zkoušku má ale méně než polovina z nich. Uchazeči o aprobační zkoušku jsou z 95 procent původem z Ruska a Ukrajiny.

Oleg Ridčenko je spolumajitelem tří pražských zubních klinik, kde zaměstnává několik zubařů, kteří vystudovali na Ukrajině. „Zatím není úplně jasné, jak se u nás změny odrazí. Bude to ale komplikovanější,“ říká Ridčenko.

Podle ředitele Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Antonína Maliny změny prospějí pacientům. „Absolvent aprobační zkoušky by měl být na takové jazykové i odborné úrovni, aby se alespoň částečně vyrovnal absolventovi medicíny v České republice,“ říká Malina. Připouští, že zkoušení v češtině může činit uchazečům potíže.

„Písemnými zkouškami ze stomatologie a české legislativy většina lékařů projde. To znamená, že jsou odborně připravení a rozumějí místním podmínkám,“ říká Ridchenko. Problém dělají následné ústní zkoušky před komisí, které se musejí celé opakovat, i když zkoušený neuspěje v jediné ze šesti specializací. U nich v poslední době propadne kolem 80 až 85 procent zkoušených.

Podle stomatologické komory není v Česku v souhrnu zubních lékařů málo, jsou jen regionálně nerovnoměrně rozmístění.