Kolik ušetřily datové schránky? Vnitro to neví
Nad dalším IT projektem státní správy se vznáší otazníky. Navzdory miliardovým investicím není ministerstvo vnitra schopno doložit, kolik ušetřilo za zavedení datových schránek. Přitom právě úspory byly hlavním důvodem, proč stát prosadil jejich vznik. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad
Zavedení a provoz systému stály od roku 2009 až do letoška dohromady 2,9 miliardy korun a například loni jedna zpráva vyšla stát v průměru na více než 17 korun. Podle studie proveditelnosti k projektu datových schránek měl stát jejich pomocí ušetřit půl miliardu ročně. „Ministerstvo vnitra ale nepředložilo kontrolorům žádné doklady, podle kterých by mohli spočítat, jestli vůbec a případně k jakým úsporám došlo. Stejně tak ministerstvo nedoložilo, jestli zavedení schránek naplnilo i další cíle projektu, tedy zkrácení řízení u orgánů veřejné moci a zefektivnění jejich práce,“ stojí v závěrech NKÚ.
Rezort se brání argumentem, že datové schránky komunikaci ve veřejné správě nejen zrychlily, ale i zlevnily. Letos odešlou uživatelé kolem 50 milionů datových zpráv, což při paušálu 500 milionů korun znamená cenu za jednu zprávu deset korun, tvrdí úřad s tím, že cena doporučeného dopisu, jehož roli datová zpráva supluje, je 29 korun.
Na systému vydělává pošta
Datové schránky dodala a spravuje Česká pošta. Té stát v letech 2009 až 2013 podle kontrolorů zaplatil bezmála tři miliardy korun. Pošta přitom na provoz systému využívá služeb dodavatele, kterému v těchto letech zaplatila o 600 milionů korun méně.
Jen letos, kdy stát za datové schránky poště poprvé platí paušálně, je rozdíl 85 milionů. „V roce 2013 Česká pošta zaplatí dodavateli 415 milionů, přičemž ze státního rozpočtu jí bude na provoz systému vyplacena paušální odměna 500 milionů,“ uvedl člen Kolegia NKÚ Zdeněk Brandt, který kontrolu řídil.
U České pošty kontroloři žádné pochybení neshledali, upozornil mluvčí Ivo Mravinac. Podle něj pošta postupuje v souladu se zákonem.
NKÚ: Ať stát neplatí za soukromníky
Podle Brandta by se mohly náklady státu snížit, kdyby by přestal platit za zprávy posílané soukromými subjekty. „Pokud by došlo ke změně zákona a stát přestal platit za datové zprávy soukromých subjektů, jako jsou notáři či exekutoři, otevřel by se prostor k vyjednání výhodnější výše roční paušální platby České poště. A to v řádu desítek až stovek milionů korun,“ dodal Brandt.
Mezi lety 2008 až 2012 zaplatilo ministerstvo vnitra za datové transakce takzvaných orgánů veřejné moci, mezi které patří i notáři a soudní exekutoři, víc než 623 milionů korun. Jen v roce 2012 přitom datová pošta notářů a exekutorů představovala 17 milionů z celkem 45 milionů transakcí, píše se ve zprávě NKÚ.
Kontroloři rovněž upozornili na to, že v případě liberalizace poštovního trhu nebo privatizace České pošty hrozí, že stát bude mít ztížené podmínky pro výběr nového dodavatele. Ministerstvo vnitra má s poštou smlouvu do prosince 2017, zatím nenakoupilo licence k softwaru a databázím systému datových schránek. Těch zatím funguje přes půl milionu.
Česká pošta, datové schránky
Za samotný provoz systému datových schránek stát České poště v letech 2009 až 2012 podle NKÚ zaplatil 2,4 miliardy korun. Pošta přitom na provoz systému využívá služeb dodavatele, kterému v těchto letech zaplatila 1,9 miliardy korun. Rozdíl mezi platbami od státu a náklady, které České poště fakturuje její dodavatel, přetrvává také v letošním roce, kdy stát za datové schránky poprvé platí paušálně.
Problémy s IT řešila i doprava a rezort práce
Ministerstvo vnitra není jediný úřad, který se potýká s informačními systémy a technologiemi. Například rezort dopravy řešil celé loňské léto problémy s novým Centrálním registrem vozidel, který krátce po spuštění začal kolabovat. O svůj post se obával i tehdejší ministr Pavel Dobeš (LIDEM). Za správu nefunkčního systému platilo ministerstvo firmě ATS-Telcom 13 milionů korun měsíčně, za tři roky měla inkasovat 470 milionů. Obsluhu registru nakonec dostaly od letošního dubna na starost ICZ a Telefónica. „Zakázku na IT služby rozdělujeme na menší logické celky. Výsledkem bude celkově nižší cena,“ vysvětlil mluvčí rezortu Tomáš Neřold. Potíže provázely i Centrální databázi řidičů. Stěžovatelé chtěli od státu odškodnění dohromady 2,3 milionu.
Také ministerstvu práce a sociálních věcí na zavedení systému pro výplatu dávek prodělalo. NKÚ nedávno zjistil, že stál skoro pětkrát víc, než byla jeho původně avizovaná cena. Úřad za nový systém zaplatil celkem dvě miliardy korun, přičemž podle smlouvy to mělo být 435 milionů. „Cena byla vyšší, protože se zvýšil objem prací, které jsme od dodavatele chtěli. Výsledek byl ale výrazně nižší než cena předchozího dodavatele,“ vysvětlil exministr práce Jaromír Drábek (TOP 09). Kontroloři navíc upozornili na to, že systém fungoval jen díky nasazení zaměstnanců Úřadu práce. Těm po zavedení novinky desetkrát vzrostl počet přesčasových hodin.
