Lidé chtějí vědět, co jedí. Začínají opouštět supermarkety
„Trend nakupování jde ve prospěch diskontních a drobných prodejen,“ uvedl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Velké obchodní řetězce hlásí pokles tržeb a zákazníky se snaží nalákat zpět na inovované privátní značky.
Za zvýšeným zájem o původu potravin stojí podle inspekce opakované skandály s polskými potravinami. Podle výzkumu lze označit čtvrtinu spotřebitelů za informované, aktivně si informace o potravinách vyhledávají, zajímá je jejich složení či původ. „Zpravidla jde o lidi s vyšším socioekonomickým statusem mezi 25 a 54 lety. Jsou ochotni si za kvalitnější potraviny i připlatit, čtou si informace na obalech a orientují se v problematice,“ vysvětlil Kopřiva.
Na opačném pólu stojí skupina lidí mezi 18 a 24 lety a lidé starší než 65 let, jsou to více spotřebitelé s nižším socioekonomickým statusem. SZPI považuje tuto skupinu za rizikovou ve vztahu k potravinám, jejich kvalitě a bezpečnosti.
„Orientují se jednoznačně podle ceny, vyhledávají zboží v akci. Vědomě rezignují na kvalitu potravin a často i na bezpečnost. Třetina spotřebitelů někdy kupuje potraviny, o jejichž kvalitě a bezpečnosti není přesvědčená. Důvodem je neinformovanost a tíživá ekonomická situace,“ řekl Kopřiva. Z toho vyplývá i snaha inspekce častěji kontrolovat potraviny, které patří do nižších cenových kategorií.
SZPI sice zdůrazňuje, že je kontrolním orgánem, snaží se však působit i na poli osvěty. V červenci 2012 proto spustila portál Potraviny na pranýři, kde jsou informace nejen o zjištěných závadných potravinách, ale i údaje, které pomáhají spotřebitelům v orientaci na trhu.
