Velké obchodní řetězce dosud vycházely z koronavirové krize většinou nedotčeny, v tom smyslu, že mohly být stále otevřené. Poslední opatření ale zasáhla i je. Nepotravinářské zboží, ať už jde o papírenské potřeby, hračky či oblečení, se z regálů přesunulo převážně do skladů. Jejich místo zaujmuly potraviny nebo domácí potřeby. I tak jde ale pro řetězce, v závislosti na jejich formátu, o významné ztráty jak na tržbách, tak na zisku.
„Pokud budou restrikce v prodeji zboží platné delší dobu, tak se to zásadně promítne do obratu, ale i profitu obchodních řetězců. Na nepotravinářském zboží jsou vysoké marže, mnohem vyšší než na potravinách,“ uvádí Radim Pařík, někdejší dlouholetý manažer firem skupiny Schwarz. Doplňuje přitom, že velké obchody si na nepotravinářském zboží velmi často kompenzují slevové akce a prodeje za nákupní cenu, které dělají, aby na ně nalákaly zákazníky.
Konkrétní dopad bude záležet nejen na délce po Vánocích zavedeného omezení prodeje nepotravinářského zboží, ale i na formátu daného obchodníka.
Od pohledu největší výběr zboží, které nepatří do kategorie potravin, má Globus, jehož hypermarkety také patří rozlohou k těm největším. Zatímco obchodní řetězce jako Tesco či Albert v posledních letech cíleně rozměry svých největších hypermarketů osekávaly, a s tím i podíl nepotravinářského zboží, Globus zůstal dále plnohodnotným hypermarketem.
„Jelikož jsme hypermarket s nejširší nabídkou napříč sortimentem, dělá nepotravinářské zboží signifikantní podíl. Do sortimentu, který vláda zakázala prodávat, spadají desítky tisíc položek, které běžně prodáváme,“ uvádí mluvčí řetězce Globus Luftia Volfová. Zboží v regálech zapečetili a označili páskami, do skladů se jim kvůli množství nevejde. Elektronika, hračky či oblečení ale tak rychle nezastará.
„Část zboží, zejména tematické, jako to určené pro silvestrovské oslavy, budeme nuceni vrátit dodavatelům, protože se v lednu stane prakticky neprodejným,“ dodává Volfová.
Škodné nebudou jen hypermarkety
Podle Radima Paříka se ale nedá říci, že by na omezení prodeje nepotravinářského zboží tratily jen velké hypermarkety typu Globus. „Penny, Kaufland, Lidl i ostatní mají významný podíl ‚non-foodu‘ na svých prodejích. Ten může dělat i 25 procent,“ doplňuje číslo, které samotní obchodníci zveřejňovat nechtějí. Ztráta z nemožnosti toto zboží prodávat bude obrovská, dodává bývalý šéf německého řetězce.
Proti omezení prodeje nepotravin v řetězcích, ale i v menších prodejnách, byl i Svaz obchodu a cestovního ruchu. Podle jeho prezidenta Tomáše Prouzy ale tvoří non-food jen minimální procento tržeb hypermarketů.
„Vládní zákaz ale vytváří spoustu zlé krve – lidé nechápou, jak přispěje k vyřešení krize to, že si nesmí koupit pastelky pro děti nebo nové oblečení pro rychle rostoucí kojence,“ uvádí Prouza.
Faktem ale je, že podobná opatření nejsou v zahraničí nijak neobvyklá. A svým způsobem zrovnoprávňují malé obchody, dříve zavřené, s těmi velkými, které díky potravinám prodávat mohly po celou dobu.
U řetězců diskontního typu jako je Lidl, Kaufland či Penny jde zejména o akční nabídku většinou týden co týden obměňovaného zboží. Ať už ložního prádla jako měl tento týden naplánován Lidl, anebo vrtaček či zimního oblečení na hory.
„Valná většina nepotravinářského zboží je sezonní, je naplánována rok či dva dopředu a vy už je potom příští rok prodávat nemůžete. Nejsou aktuální, jsou moderní, lepší věci, technologie. A držet na skladě by je bylo strašně drahé,“ popisuje problém s tímto zbožím buď na skladě anebo na cestě Radim Pařík.
Červené pásky a sklad
Prakticky přistoupily k zákazu jednotlivé řetězce rozdílně a podle svých kapacitních možností.
Například v Lidlu není dnes takřka poznat, že by kdy nějaké „zakázané“ zboží prodával. V každém z prodejen přitom tvořilo akční zboží vždy minimálně dva dlouhé regály. Dnes jsou vyplněné převážně potravinami a věcmi, které prodávat lze, jako třeba domácí potřeby.
„Nepotravinářské zboží, kterého se zákaz prodeje týká, jsme přemístili do skladů. Na prodejní ploše jsou místo těchto artiklů umístěny vybrané potraviny,“ potvrzuje mluvčí Lidlu Tomáš Myler.
Podobně podle svého vyjádření postupovala i Billa, kde je ale podíl nepotravinářského sortimentu menší. „Od neděle 27. prosince je dotčený sortiment na našich prodejnách označen páskou, v některých menších prodejnách ho stahujeme úplně a místo něj zákazníkům nabízíme potraviny a nápoje,“ uvádí i mluvčí Penny Marketů Tomáš Kubík.
Radim Pařík k tomu dodává, že zaplnění místa potravinami má své ekonomické i vizuální důvody. „Když zalepíte koše s těmi nepotravinářskými věcmi a regály, tak to obchod hyzdí, kazí to atmosféru a lidi rádi nakupují v hezkém prostředí,“ dodává kromě kompenzace ztrát obratu další důvod.
Výhoda e-shopu
Lidl má jako jediný z řetězců možnost prodat akční zboží, jež je nyní zakázané, skrze svůj e-shop. Ten je zaměřený právě jen na nepotravinářské zboží. Mluvčí Tomáš Myler potvrzuje, že zájem o on-line nákupy významně vzrostl už před koncem roku.
Většina dalších řetězců tento prodejní kanál nemá. Kaufland prodává malý výsek sortimentu přes on-line prodejce Košík, ale opět jde jen o jídlo. Nicméně například britské Tesco viditelně svou nabídku na on-line rozšiřuje. Donedávna prodávalo takto pouze potraviny, nyní už jsou na webu i kategorie jako oblečení. Zatím ale obsahují jen velmi omezený sortiment, jako je spodní prádlo.
