Obrazů se prodalo méně, trh táhne klasická moderna. Kdy narazí na strop?

Obrat českých sálových aukcí dosáhl 1,01 miliardy korun a odhadem dalších 200 milionů korun utratili sběratelé a investoři v internetových aukcích, které jsou kvůli protiepidemickým opatřením na vzestupu. Podle Ročenky Art+, která mapuje vývoj na trhu s uměním, je to nejslabší výsledek za uplynulých pět let. Do nabídky sálových aukcí se loni dostalo 14,5 tisíce uměleckých děl a starožitností, o třetinu méně než v roce 2016.

Naopak do rekordní výše vystoupala částka potřebná ke koupi deseti nejdražších obrazů, a to na souhrnných 340 milionů korun. Za milionové částky se prodalo 151 obrazů a dalších uměleckých děl a hned dvakrát se loni přepisovala první příčka žebříčku nejdražších děl.

V říjnu trhl rekord raný obraz Toyen Piková dáma, za který budoucí majitel nabídl 78,65 milionu korun. Na konci listopadu se v aukci prodalo dílo Františka Kupky Divertimento za 90,24 milionu korun.

Trh s uměním hlásí propad o 22 procent. Nepomohly ani on-line prodeje

Obchod a služby

Čísla za loňský rok ukazují, že zatímco ceny nejdražších děl dále rostou, ostatní položky stagnují, či dokonce klesají. „I když roste zájem o poválečné a současné umění, stále platí, že celkový obrat je z podstatné části tažen prodeji několika málo autorů klasické moderny. Na pět nejprodávanějších – Františka Kupku, Toyen, Jana Zrzavého, Emila Fillu a Josefa Šímu – připadá téměř čtyřicet procent loňského obratu,“ uvádí Ročenka Art+.

Předválečné umění on-line

Galeristé si začínají klást otázku, kam ještě hodnota nejdražších děl může stoupat. Vzrůstající počet opakovaných prodejů naznačuje, že top díla, která by byla na trhu nová, jsou čím dál vzácnější. „I v moderně se stále setkáváme se špičkovými věcmi, to už v zahraničí není běžné. Bojím se ale, že také u nás to končí,“ říká galerista Martin Kodl.

Index Art+, který stejnojmenný portál vypočítává na základě obratu, výše cenových nárůstů a hodnoty neprodaných položek, loni dosáhl necelého tisíce bodů, což znamenalo pokles o třicet procent. „Z hlediska stability trhu jsou čísla varující, neboť vysoké ceny několika málo nejdražších děl fakticky maskují mnohem výraznější propad. Nebýt dvou nejdražších obrazů, byl by meziroční pokles Indexu Art+ ještě o polovinu hlubší, a to minus 45 procent,“ konstatuje Ročenka Art+.

Naději na alespoň částečné rozhýbání trhu dávají on-line dražby. „Internetové aukce se staly vyhledávaným nástrojem především pro předválečné umění. Může to působit paradoxně, ale ukázalo se, že internet je vhodnější pro dražbu olejomalby od Kubišty nebo Slavíčka než pro koláže od Hoffmeistera či strukturální grafiku od Boudníka,“ popisuje Albert Trnka ze společnosti European Arts.

Mezi mladými vítězí Koťátková

Dalším ukazatelem, který slouží pro lepší orientaci investorů a sběratelů současného umění, je J&T Banka Art Index. Banka a portál Art+ společně mapují, v jakých prestižních galeriích, muzeích a veletrzích mladší generace umělců vystavuje a další její aktivity.

V letošním J&T Banka Art Indexu už potřetí za sebou zvítězila 38letá Eva Koťátková, která se v roce 2007 stala nejmladší laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého a deset let patří k nejznámějším českým umělcům na mezinárodní scéně. Nejúspěšnější byl loni v zahraničí Krištof Kintera. Navzdory protiepidemickým opatřením stihl i dvě samostatné výstavy, v Birminghamu a v Mnichově.

Prvenství v Art Indexu obhájila Eva Koťátková. Skokanem roku se na žebříčku stal Jan Kaláb

Magazín

Ceny děl se do tohoto indexu nezapočítávají, protože jsou k dispozici pouze prodeje z aukcí, nikoli přímo z galerií nebo od samotných umělců. Přesto téměř nikdo z nejprodávanějších výtvarníků v indexu dosud nechyběl.

Letos ovšem ze seznamu vypadlo trio nejprodávanějších současníků – Jan Merta, Jaroslav Róna a Vladimír Kokolia. Důvodem je nikoli pokles poptávky po jejich dílech, ale věk. J&T Banka Art Index totiž posunul hranici narození na ročník 1960.

Prodeje vede Kintera

Prodejnímu žebříčku mladší generace dominuje Krištof Kintera. Zatímco v letech 2018 a 2019 zaznamenal dva milionové prodeje, loni se nejdráže prodala jedna z jeho „krajin“ z cyklu Postnaturalia, a to za 114 tisíc korun. Celkem se v uplynulých deseti letech podle databáze Art+ zobchodovalo 150 Kinterových děl za více než 12,5 milionu korun.

Na druhé příčce figuruje s obratem 8,3 milionu korun Frederico Díaz. V jeho případě však přes tři čtvrtiny částky tvoří cena jediného díla, zlaté kapky Lacrim Au z veletrhu Expo 2010 v Šanghaji, která se v aukci prodala za 6,5 milionu korun.

Velmi dobře si na aukcích vede 41letý Pasta Oner, který v těchto dnech vystavuje v poděbradské Galerii Ludvíka Kuby. Jeho tři roky starý aukční rekord má hodnotu 840 tisíc. Dohromady kupci za jeho díla v minulých pěti letech utratili přes sedm milionů korun, ve kterých navíc nejsou započteny prodeje v internetových aukcích.