Odpadnou cla u třetiny exportu EU? Obchodní smršť může narazit na odpor

těžba v Kanadě

těžba v Kanadě Zdroj: profimedia

Už na čtrnáct se rozrostl letos v létě seznam zemí, s nimiž EU jedná o uvolnění obchodu. Pokud ale členské státy podlehnou tlaku veřejnosti a neschválí novou dohodu s Kanadou, bude unie pro smích.

V době, kdy se část evropské veřejnosti stále více bouří proti uvolňování mezinárodního obchodu, rozjela v létě Evropská komise vyjednávací smršť. Poprvé se sešli vyjednávači EU a Filipín, aby dojednali dohodu o volném obchodu. Do snižování cel a odbourávání dalších obchodních překážek se unie nově pustí také s Indonésií. Další v unijním hledáčku jsou Austrálie či Nový Zéland.

„Každá miliarda eur vývozu mimo Evropu představuje 14 tisíc domácích pracovních míst. Proto připravujeme dohody s USA, Japonskem, Kanadou a dalšími zeměmi,“ uvedl v červenci místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen.

Přes Manilu a Jakartu se evropští vyjednávači snaží dostat k většímu úlovku. Před devíti lety se EU pustila do jednání o volném obchodu s dynamickým jihoasijským seskupením ASEAN. Jenže rozhovory se zadrhly. Mezitím se proto Brusel dohodl na snižování cel se Singapurem a Vietnamem. Jedná také s Thajskem a Malajsií. „Tyto dohody by byly stavebními kameny pro budoucí smlouvu s ASEAN,“ prohlásila komise při spuštění jednání s Indonésií.

Česko potřebuje vyvážet i mimo EU

Česko je s unijním obchodním tažením spokojené. Ministerstvo průmyslu se už několik let snaží posílit český vývoz mimo Evropskou unii, kde končí přes 90 procent tuzemského exportu. Do Indonésie, Filipín a Vietnamu se přitom loni vyvezlo české zboží dohromady jen za osm miliard korun, což představuje dvě promile celkového vývozu.

Jenže celá snaha Bruselu o otevírání nových obchodních přiležitostí může brzy narazit. Kvůli tlaku veřejnosti, který rozdmýchal odpor levice, odborů a neziskových organizací proti euro-americké dohodě TTIP, si členské státy chtějí vzít zpět část pravomocí, které v obchodní politice dříve převedly na komisi. Obětí je dohoda s Kanadou. Ta by se měla dočkat podpisu na říjnovém summitu EU–Kanada.

Komise na začátku července kapitulovala a nechala ratifikaci kanadské dohody na národních parlamentech. V Německu hrozí, že její schválení zablokují ve Spolkové radě Zelení. Ve Francii část levice a odboráři tvrdí, že dohoda s Kanadou je trojským koněm, který otevře cestu k nenáviděné smlouvě s USA. Bulharsko a Rumunsko souhlas podmiňují tím, že Kanada zruší víza pro jejich občany.

„Pokud se dohodu nepovede ratifikovat, bude to pro evropskou obchodní politiku znamenat skoro rozsudek smrti,“ prohlásil podle deníku Politico na jednom z uzavřených jednání komise generální ředitel EK pro obchod Jean-Luc Demarty. A tak se připravuje alespoň varianta, že by po podpisu a souhlasu Rady a Evropského parlamentu vstoupily v platnost alespoň části dohody. S tím souhlasí i Česko.

„Ze zkušenosti víme, že ratifikační proces může být poměrně dlouhý. Prioritou ČR i EU proto je, začít dohodu předběžně provádět již v roce 2017,“ uvádí mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba. Jenže z dřívějších vyjádření některých europoslanců vyplývá, že dohoda může dostat stopku už ve Štrasburku.

Nové dohody v číslech
Pokud by EU nyní úspěšně uzavřela všech 14 rozjednaných dohod o volném obchodu, povzbudil by vyšší export evropský HDP o 2,2 procenta. V absolutním vyjádření by HDP vzrostl o 275 miliard eur, spočítala Evropské komise.

Bez nebo jen s minimálními cly a s menšími překážkami by se ocitly dvě třetiny unijního zahraničního obchodu. V současnosti je to necelá třetina.