Byznysu s přepychem v pražské Pařížské ulici zasadila koronakrize ránu přímo „luxusní“. Zpravidla nadnárodní obchodníci s módou, hodinkami či klenoty za statisíce už nemají zabedněné vchody a zatažené rolety jako v nejnáročnějších fázích pandemie, na rok co rok rekordní tržby ale patrně musejí ještě na několik let zapomenout. V centru Prahy scházejí hlavně ruské a čínské peníze. Návrat turistů bude pro celou Pařížskou stejně klíčový jako podoba možných vládních uzávěr.
Byznysplán museli s příchodem pandemie přehodnotit i miliardáři Oldřich Šlemr, Pavel Baudiš a Eduard Kučera, kteří v roce 2019 koupili prostřednictvím svého fondu R2G hotel InterContinental na severním konci Pařížské.
„Na rychlosti rekonstrukce hotelu se sice nic nemění, stihneme avizovaný začátek roku 2023, rozhodně ale počítáme s pomalejším návratem turistů. Původně jsme čekali, že se objem cestovního ruchu vrátí k předcovidovým číslům v roce 2024, vzhledem k současné situaci se tak ale může stát o dva roky později nebo ještě déle,“ uvádí ředitel nových investic fondu R2G Jakub Dyba.
Fond kalkuluje s návratností v řádu desítek let: „Návratnost se kvůli pandemii může protáhnout odhadem o patnáct procent.“ Provoz hotelu převzal řetězec Fairmont Hotels & Resorts, který je součástí sítě Accor silně zastoupeného v Kanadě. Podle Dyby proto bude důležité, v jakých počtech se začnou do Pařížské vracet turisté ze Severní Ameriky.
Nejen peníze Američanů, ale také bonitních Číňanů a Rusů postrádají butiky s luxusní módou nebo i klenotnictví. Obchodníkům navíc hrozí zpřísnění vládních protipandemických opatření.
„To si asi nikdo nepřeje a obchodu by to rozhodně neprospělo. Náš produkt, tedy luxusní šperky, je zároveň přímo napojen na životní styl odehrávající se ve společnosti, tedy v pravém opaku lockdownových uzávěr,“ vysvětluje manažer prodeje a marketingu klenotnictví Roberto Coin Štěpán Pokluda.
Přilákat zpět zákazníky bude o to náročnější, že řada šperků zdražila. „Ceny našich produktů upravujeme adekvátně ekonomické situaci. Připomeňme nedávný nárůst cen zlata,“ dodává Pokluda s tím, že kvůli kurzovým rozdílům byly naopak šperky v nevýhodě.
Podnikání umístěné v podzemí naopak v letních měsících znevýhodňovalo Bugsy’s Bar, jenž sousedí například se zlatnictvím Tiffany nebo s oděvním gigantem Gucci. Hlavní sezonu v baru očekávají v příštích měsících.
„V Pařížské se pohybuji přes dvacet let, úbytek lidí na ulici je extrémní. Podniky závislé na turistech mají velký problém přežít. Znám se se zaměstnanci luxusních obchodů, i ti mají českou klientelu, absence hlavně Rusů a Číňanů ale vytváří gigantické ztráty,“ popisuje manažer baru Jan Braniš.
Také obrat jeho podniku spadl s nástupem pandemie až o polovinu. Vzhledem ke zdražování cen energií či surovin Braniš nevylučuje, že zdraží i v baru: „Nejpalčivější jsou v gastronomii voda a elektřina, zdražily o desítky procent. U nápojů čekáme zdražení na přelomu roku o inflaci.“
Ztráty byznysmenů v Pařížské ale nepramení pouze z pandemie. Dříve v ulici fungovaly restaurace, „normální“ obchody typu běžné drogerie a další služby. „Teď tu jsou jen luxusní obchody a pár kanceláří. Život zde končí s jejich zavíračkou. Ta ulice sama o sobě nežije, nemáte ani kam si zajít na kafe,“ popisuje Braniš.
Zdražuje i Nespresso Boutique Pařížská. „Zvedáme ceny u vybraných kávovarů. V důsledku pandemie zaznamenal výrobní průmysl nárůst nákladů u celé řady součástek a komodit, jež se při výrobě kávovarů používají,“ obhajuje zvýšení cen marketingová manažerka Nespressa Andrea Petrová. „Vzhledem k růstu cen kávy, která zaznamenává sedmileté maximum, jsme nuceni přemýšlet i nad cenovou politikou našich káv a reflektovat vývoj trhu,“ dodává.
Ztráty obchodníků ilustrují například nedávno zveřejněné hospodářské výsledky české odnože společnosti Louis Vuitton. Zatímco v předchozích letech se roční obrat tuzemské pobočky blížil miliardě korun a předloni tuto hranici dokonce mírně překonal, loni se propadl na 533 milionů. Čistý zisk se ztenčil o dvě třetiny na necelých osmdesát milionů.
Finanční ztráty umocněné pandemií letos donutily k útěku z Pařížské i Zdeňka Bakalu. Byznysmen získal butiky v roce 2012 od „politického podnikatele“ Ivo Rittiga. Původně jich v centru metropole provozoval 25 prostřednictvím společnosti Luxury Brand Management, loni jejich množství snížil pod deset. LBM prodělávala už před pandemií, kumulovaná ztráta podle poslední výroční zprávy činila 462 milionů, upozornily Seznam Zprávy.
Naopak silnou poptávku hlásí i v pandemii společnost Carollinum, která prodává hodinky nejluxusnějších značek. Zákazníci je vnímají jako investici i v těžkých dobách. I proto se na některé hodinky na celém trhu dlouze čeká.
„Stále více pociťujeme prodlužování dodávek u velmi exponovaných kusů. Poptávka extrémně převyšuje nabídku, lidé investují do věcí s trvalejší hodnotou, také hodinářské manufaktury se potýkaly s omezením výroby,“ vysvětluje majitelka Carollina Tamara Kotvalová.
V lepším případě budou přeživší obchodníci v Pařížské reagovat zdražováním. V tom horším, kdy by vláda zpřísnila protipandemická opatření a turismus by ještě více utrpěl, by se řadě obchodníků vyplatilo uzavřít pobočky, upozorňuje analytik společnosti Portu Vratislav Zámiš.
„Rostoucí ceny energií, materiálů, ale i pracovní síly se již nyní projevují v cenách produktů a v nejbližších měsících bude tento trend pokračovat. Prodejci luxusního zboží mají určitou výhodu, jelikož jejich zákazníci na rostoucí ceny reagují s menší razancí a nákup si většinou nerozmyslí,“ říká Zámiš.
Poptávka po luxusním zboží roste především na asijských trzích, zejména v Číně. „Společnosti jako Moët Hennessy či Louis Vuitton se čím dál tím více orientují tímto směrem. Rostoucí životní úroveň v těchto zemích zvyšuje i tržby,“ dodává Zámiš s tím, že i pro butiky v Pařížské bude velmi důležité posílit pozice přizpůsobením se přechodu zákazníků do online prostředí.
Nový e-shop nedávno spustila právě zmíněná společnost Carollinum, za hlavní prioritu má ale nadále osobní kontakt se zákazníky.
Obchody zely prázdnotou i po zrušení vládních opatření loni v květnu:
