Problém vznikl při nastavení financování sociálních služeb, jež sice dotuje stát, ale peníze tečou přes města a obce. Ty kromě podpory soukromníků musí financovat i vlastní zařízení, jež pečují o staré a bezmocné lidi. Fungování těchto zařízení mají obce v kompetenci na základě legislativy. Na obecní zařízení letos připadlo 3,79 milionu eur a na neveřejná zařízení 4,79 milionu eur.
Kvůli nízkému objemu peněz se většina samospráv rozhodla přednostně pomáhat vlastním zařízením a obcházet zákon navzdory proklamované rovnoprávnosti. Rovnost financování už řešil i Ústavní soud, jeho rozhodnutí ve prospěch neveřejných poskytovatelů ale stále nezabralo.
„Uznáváme sice, že samosprávy nemají peníze na zabezpečení všech činností, které jim ukládá zákon, na druhé straně není možné, aby samospráva svými rozhodnutími diskriminovala občany – klienty neveřejných zařízení,“ upozorňuje šéfka Asociace poskytovatelů sociálních služeb Milada Dobrotková.
Popisuje i „právní“ možnosti diskriminace. Jednou je zavedení pořadníků na příspěvky za odkázané občany a jejich opožděné vyplácení. Častým případem je i neuzavírání smluv s poskytovateli. Některé samosprávy totiž po vydání rozhodnutí o odkázanosti na sociální službu a výběru poskytovatele s ním smlouvu neuzavřou, a nemají tak povinnost poskytovat příspěvky.
Náprava částečná, lepší než žádná
» Šéf rezortu práce Jozef Mihál se na poslední chvíli, jen pár měsíců před předčasnými volbami, rozhodl částečně soukromníkům i samosprávám pomoci. Jedno ze zlepšovacích opatření má zvýšit spoluúčast klientů zařízení sociálních služeb, a to na úroveň padesáti procent oprávněných nákladů. Musel to prý učinit, protože samotná města a obce mají strach k tomuto kroku přistoupit. „Bojí se, protože starosta by potom nebyl v budoucím období zvolený,“ vysvětlil.
» Zákon má zamezit i spekulacím, kdy starý občan převede svůj majetek na děti, aby to vypadalo, že je bez peněz. Zohledňovat se mu má nejen současný příjem a majetek, ale přihlížet se má i k příjmu získanému prodejem nemovitého majetku za posledních pět let.
» Kromě toho byly do zákona zakomponovány příspěvky. Na 101 neveřejných poskytovatelů sociálních služeb připadne v příštím roce 9,77 milionu, přičemž 217 veřejných poskytovatelů dostane 32,08 milionu eur.
