Soukromí zdravotníci si vyčíslili, o kolik přicházejí kvůli státním regulacím. Požadují proto zrušení plošných limitů.
Soukromí lékaři-specialisté přicházejí kvůli státním regulacím o 4,3 procenta obratu. Právě tolik péče, kterou svým pacientům v ambulancích poskytli, jim zdravotní pojišťovny nezaplatily s odkazem na limity určené úhradovou vyhláškou. Jen v roce 2016 přišli lékaři celkem o 1,4 miliardy korun za vykázanou práci, kterou tak ve výsledku provedli zadarmo.
Ukázala to první analýza tohoto druhu, kterou ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky zpracovala Česká lékařská komora. Zkoumala data od zdravotních pojišťoven v letech 2012 až 2016.
Ukázala, že lékaři různých odborností jsou na tom různě. Z porovnání nejhůře vycházejí specialisté na ušní-nosní-krční, plicaři a diabetologové, kde se podíl nezaplacené péče pohybuje okolo osmi procent. Podrobnosti komora zveřejní dnes. Objem nezaplacené péče lékaři dosud jen tušili.
Prezident lékařské komory Milan Kubek přitom mluví přímo o „systematickém okrádání“. Předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko to zase označuje za „dluh“ státu vůči lékařům. S tímto vědomím jdou lékaři do dalších jednání o úhradách na příští rok.
Jak žít 120 let? Odpovědi najdete v magazínu E15. Získat ho můžete zde >>>
Plošné regulace by podle nich v ideálním případě měly zcela zmizet. Tvrdí, že pokud poskytnou zdravotní služby, které pacient potřeboval, a nebylo to plýtvání, měli by za práci dostat zaplaceno.
Pro stát a zdravotní pojišťovny ovšem představují regulace nastavené vyhláškou vůči poskytovatelům zdravotních služeb jednu z mála možných brzd růstu výdajů za péči. Za současných okolností přitom nelze sledovat, zda pacient nějakou péči nečerpá dvakrát nebo zcela zbytečně. K regulacím léků přistupují zdravotní pojišťovny různě. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna neuplatňuje u lékařů limity na předepsané léky a pomůcky. Pokud je ordinace výrazně překročí, zkoumá, zda byla péče oprávněná.
Podle ministerstva zdravotnictví je tvrzení prezidenta lékařské komory Milana Kubka, že lékaři pracovali zadarmo, „vysoce zkreslené“. „Stejně tak jeho výroky o systematickém okrádání,“ uvádí mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. „Určité limity v úhradách jsou dány vyhláškou a jsou naprosto legitimní. Systém veřejného zdravotního pojištění nemá kapacity na to, aby zvládl hradit všechno,“ zdůrazňuje Štěpanyová. „Přesto to však neznamená, že by lékař, pokud překročí nasmlouvaný objem péče, nedostal absolutně nic. Při poskytnutí vyššího než nasmlouvaného objemu péče je tento vyšší objem pojišťovnou proplacen, ovšem s nižší jednotkovou úhradou,“ dodává mluvčí. Jestli chtějí lékaři lepší podmínky, mají si je domluvit se zdravotními pojišťovnami. Třeba v dohodovacím řízení o úhradách na příští rok, které právě probíhá. „Ministerstvo zdravotnictví oceňuje velmi konstruktivní přístup jak pojišťoven, tak ostatních segmentů v probíhajícím dohodovacím řízení o úhradách na rok 2019. Velmi by však uvítalo, kdyby se i prezident Milan Kubek snažil spíše o konsensus, namísto bojkotování snah o dohodu ze strany zástupců Sdružení ambulantních specialistů,“ dodala Štěpanyová. |
