Pokračování nutné transformace státní České pošty, odvrácení hrozeb, kterým co do počtu zaměstnanců čtvrtá největší tuzemská firma čelí, a její posun vpřed směrem k modernímu podniku. To jsou podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) tři hlavní úkoly pro nového generálního ředitele České pošty (ČP). Dneškem končí podávání přihlášek do personálního tendru. Podal ji i bývalý ředitel podniku Roman Knap. Jméno vítěze hodlá Rakušan oznámit do konce roku.
Klíčovou otázkou je, zda nový šéf České pošty naváže na kroky dosavadního vedení v čele s Knapem. Jeho vizí bylo „nezůstávat v pozici státního molochu, ale změnit poštu na firmu“.
Knap se na odchodu z vedení podniku dohodl s Rakušanem v červnu po vypuknutí kauzy Dozimetr, původně měl skončit už v září. Důvodem byla loňská Knapova obchodní schůzka s podnikatelem Michalem Redlem, který byl podle policie už tehdy hlavou zločinecké skupiny.
Kandidáti na generálního ředitele musí mít vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, minimálně tři roky praxe ve vrcholovém výkonném managementu státního podniku či společnosti s majoritním podílem státu nebo minimálně pět let praxe ve statutárních orgánech či vrcholovém managementu v jiné obchodní korporaci.
Jako součást přihlášky do tendru má zájemce předložit strategický koncept na téma: Vize a směřování České pošty v podmínkách aktuálního vývoje poštovních služeb v Česku a v Evropě a pro následný ústní pohovor si má připravit desetiminutovou prezentaci návrhu funkčního modelu České pošty s cílem dosažení finanční stability podniku.
Knap měl o budoucnosti ČP s 27 tisíci zaměstnanci jasnou představu. Minulý podzim po volbách do Poslanecké sněmovny, z nichž vzešla současná vláda, Knap hovořil o rozdělení firmy na dva samostatné subjekty. Jeden by poskytoval ztrátovou veřejnou službu neboli základní poštovní služby na celém území státu uložené zákonem, které by byly nadále dotované. Částka je paragrafy zastropovaná do výše 1,5 miliardy korun ročně. Druhý subjekt by byl zaměřený na komerční, a tedy profitující služby. Jedná se především o balíkovou službu, která tvoří třetinu byznysu ČP.
Razantnější snížení počtu poboček by větší efektivitu přineslo, avšak s negativními dopady na rozsah veřejné služby. Navíc je politicky citlivé. Podobné záměry dříve narážely na tvrdý odpor starostů a hejtmanů. Aktuálně se pošta potýká s růstem cen energií a pohonných hmot. V pondělí reagovala citelným zdražením dopisů až o 11 procent a balíků až o 15 procent.
Drahé energie a zastropování cen:
Rakušan vizi Knapa akceptoval a kritiky rozdělení podniku ujišťoval, že transformace není přípravou na privatizaci výdělečné části ČP. „Dojde k rozdělení, ale to neznamená, že pošta nebude ve státních rukou. Nechceme omezovat regionální služby. Je pouze otázkou, jestli jsou všude udržitelné velké, staré, neúsporné domy,“ řekl šéf rezortu vnitra. Dodal, že některé provozně nákladné pobočky by měly být nahrazeny moderními kiosky. Ministr vnitra by podle svých slov nešetřil na lidech „u přepážek“. Rezervy vidí ve středním managementu.
Podoba transformace se vyjasní po výběru nového ředitele, a zejména po rozhodnutí vlády. Ta má ještě letos stanovit, jaké služby bude ČP poskytovat, aby bylo možné udržet její financování a byla konkurenceschopná.
V posledních letech státní firma hospodaří v červených číslech. Loni výrazně snížila ztrátu, a to o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy. Provozní výnosy vzrostly o 400 milionů na 19,55 miliardy.
Hospodaření ČP ovlivnila pandemie koronaviru a také skutečnost, že stát podniku dlužil za roky 2018 až 2020 miliardové částky. Teprve v září získal ze státního rozpočtu 4,5 miliardy korun na úhradu čistých nákladů právě za poskytování základních poštovních služeb. S výplatou peněz musela vláda čekat na verdikt Evropské komise. Firmě stát dluží ještě 1,8 miliardy.
„Pokud by pošta oněch celkových více než šest miliard korun dostala včas, byla by bez problémů zisková,“ uvedl pod podmínkou anonymity zdroj deníku E15 blízký vedení firmy.
