Trump: Evropa může za vysoké ceny léků ve Spojených státech

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Shutterstock

Za vysoké ceny léků ve Spojených státech může Evropa a další globální vyžírkové, míní prezident USA Donald Trump.

Wall Street očekával dlouho slibovaný plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na snižování cen léků pojmenovaný příznačně podle jeho volební kampaně American Patients First s obavami. Dokument o 44 stránkách však přinesl úlevu. Investoři se po klíčovém projevu prezidenta Donalda Trumpa 11. května uklidnili a ceny akcií vyskočily. Index S&P mapující burzovní vývoj farmaceutických firem během jediného dne posílil bezmála o tři procenta.

Akcie hlavních hráčů z oboru, firem jako Merck či Pfizer, podražily během několika hodin od odhalení konkrétních Trumpových plánů o půldruhého procenta a na vyšší úrovni se udržely dodnes. Výdaje na léky jsou ve Spojených státech významné společenské téma. Podle některých komentátorů Trump ovšem nenavrhuje žádné velké změny, jeho plán může dokonce zisky výrobců léčiv zvýšit. Analytik Ronny Gal z makléřské společnosti Sanford C. Bernstein & Company dokonce v listu The New York Times označil prezidentův projev za „velmi, velmi pozitivní“ pro výrobce léků.

Po zvolení prezidentem Trump prohlásil, že ceny léků ve Státech jsou pobuřující a farmaceutické firmy při stanovování cen „jdou přes mrtvoly“. Jeden z pilířů představeného reformního plánu je však konstatování, že ceny totožných léků jsou v USA významně vyšší než v jiných, například evropských zemích. V tom Trump prakticky převzal dlouholetou rétoriku farmaceutických firem. „Amerika už se nenechá napálit, obzvlášť ne cizími zeměmi,“ řekl Trump.

Dokument mluví o „globálním vyžírkovství“ nebo parazitování ostatních zemí na Spojených státech. „Jiné země nezaplatí příslušný podíl na nezbytný výzkum a vývoj a na vstup inovativních léků na trh, místo toho se vezou na spotřebitelích a daňových poplatnících USA,“ uvádí se v něm. Jak upřesnil americký ministr zdravotnictví, bývalý manažer farmaceutické firmy Alex Azar, Washington má při zahraničních obchodních jednáních používat „svaly“, aby tlačil ceny léků v jiných zemích nahoru. Jak uvedl The Telegraph, věc se může stát předmětem vyjednávání mezi Velkou Británií a USA po brexitu.

Jak žít 120 let? Odpovědi najdete v magazínu E15. Získat ho můžete zde >>>

Video placeholde

E15 Premium - Jak žít 120 let • E15

Že by to mohlo mít reálný vliv na Evropu nebo jmenovitě na Česko, kterému se daří držet výdaje na léky pod kontrolou, se přesto neočekává. „Cenotvorbu v evropských zemích americký prezident ovlivnit nemůže. Každá země má vlastní pravidla, transatlantická harmonizace nepřichází v úvahu,“ uvedl Tomáš Doležal z institutu pro zdravotní ekonomiku iHeta. Také Jaroslav Duba z konzultantské společnosti Oaks vnímá Trumpovo prohlášení jako populistickou proklamaci politika, ne jako reálnou hrozbu pro Český zdravotní systém. „Není třeba se obávat, že bude ohrožena udržitelnost financování zdravotnictví v ČR,“ říká Duba. „Navíc už nyní je zcela běžné, že iniciální ceny zejména inovativních léků jsou nastřeleny iracionálně vysoko a po pár měsících rychle klesají,“ dodává Duba.

Také američtí experti pochybují, že by Státy mohly vymoci na zahraničních vládách, aby začaly za léky platit víc. „Těžko si představit, proč by s něčím takovým Německo, Francie, nebo Austrálie souhlasily,“ řekl podle New York Times Jack Hoadley z Georgetown University. Navíc i kdyby se Trumpovi nějakým způsobem podařilo zatlačit na jiné země, aby ceny zvýšily, ještě to neznamená, že v USA budou firmy ochotné ceny snížit, poukazují experti.

Podle OECD činily ve Spojených státech výdaje na léky 1162 dolarů na osobu, zatímco v Německu 766 dolarů na osobu a v Česku 431 dolarů. V USA není cena léků centrálně regulovaná. Farmaceutická firma oznámí svou cenu, jednotlivé pojistné programy pak vyjednávají o konkrétních podmínkách úhrady, případně o slevách. Ne však státní fond Medicare, který hradí péči pro 55 milionů Američanů, především seniorů. Ten má přímo ve svém statutu cenová vyjednávání zakázaná. Ve chvíli, kdy nějaký lék odmítne s ohledem na vysokou cenu za nízký efekt proplácet, čelí silnému tlaku pacientských sdružení s podporou politiků.

Toho, že by Medicare začal vyjednávat o cenách, se farmaceutický průmysl obává nejvíce. Další, co by mohlo ceny léků pro Američany snížit, by bylo povolení dovozu léků na recept ze zahraničí.Jak uvedl Doležal, většina příjmů farmaceutických firem z prodeje zcela nových přípravků, často sedmdesát procent tržeb, jde skutečně ze Spojených států a ceny inovativních léků tu skutečně bývají i několikanásobně vyšší než v Evropě a jinde. V tomto smyslu tedy platí teze, že je výzkum a vývoj v tomto oboru do jisté míry dotovaný USA. Navíc nové přípravky vstupují na trh v USA o několik měsíců nebo i let dříve než v Evropě. „Je to dané přístupem regulačních autorit, v posledních letech se to projevuje ještě více,“ uvádí Doležal. Navíc i nové zajímavé trhy pro farmaceutické firmy, jako jihovýchodní Asie také efektivně regulují ceny.

Vývoj akcií zámořských farmaceutických firem v posledním měsíci (index S&P Pharmaceuticals)Vývoj akcií zámořských farmaceutických firem v posledním měsíci (index S&P Pharmaceuticals)|E15