Pražská gastromapa dozná v příštích měsících zřejmě zásadních změn. Oproti loňsku strmě vzrostla poptávka budoucích restauratérů o prostory v metropoli vhodné pro jejich byznys. Zároveň přibývá podniků, které se nedokázaly vypořádat s nástrahami trhu v posledních letech. Byznysoví analytici tak hovoří o možném milníku gastropodnikání v hlavním městě, který s novými majiteli přinese i nové byznysové modely.
„Zájem o pronájem prostor typu restaurace a restauračních zařízení vzrostl v Praze oproti stejnému období roku 2022 o polovinu,“ uvádí šéfka komerčních pronájmů ve společnosti Engel & Völkers Prague Katarína Pokrupová. „Nárůst zájmu může být překvapivý, loňský rok byl ještě nicméně stále ovlivněn pandemií,“ dodává. Řada podniků skončila v důsledku rostoucích nájmů i extrémních provozních nákladů, nyní se situace uklidnila a uvolněné prostory se vracejí zpět na trh s novými provozovateli.
„O volné prostory je zájem zejména ze strany větších restauračních provozovatelů, kteří jsou dostatečně kapitálově silní, aby dokázali pokrýt dobu potřebnou k tomu, aby se nová restaurace uchytila a začala být profitabilní,“ uvádí partner Feira Real Estate Vlastimil Šedivý. Jak uvádí analytik, zvláště zvýšený zájem je o restaurační prostory v perifernějších částech Prahy. „Jde zejména o podniky, které se zaměří na stabilní lokální klientelu, nikoli na turisty,“ dodává Šedivý.
Metropole se vrací do hledáčku byznysmenů primárně díky kupní síle strávníků. „Zejména v Praze je poptávka po kvalitním gastru stále poměrně vysoká a Češi nemají problém si za jídlo připlatit, pokud tomu odpovídá kvalita,“ říká šéf valuačního oddělení poradenské společnosti RSM Jiří Skotnica. Zároveň se podle něho na trhu objevují nové koncepty jídelen, které sázejí na rychlost odbavení strávníků a relativně atraktivní cenu, přičemž dokážou udržet náklady na uzdě.
Nová vlna gastrobyznysu velmi rychle obsazuje lokální trh, tlak na stávající podniky zároveň může do budoucna restartovat celou lokalitu. „Podobně se budou snažit zajistit výnosy i další majitelé komerčních prostor, kteří nyní hledají kompromis mezi tím, co požadují a co trh může reálně nabídnout,“ soudí Skotnica. Je podle něho veřejným tajemstvím, že řada provozoven zůstala prázdná kvůli nerealistickým požadavkům na nájem.
„Zároveň se dá předpokládat, že aktuální situace využijí například majitelé franšíz, kterým se na řadě míst mohou uvolnit důležité a dlouhodobě obsazené prostory,“ dodává Skotnica.
Praha je s více než dvěma stovkami korun průměrné útraty za květen suverénně nejdražší obědovou destinací v Česku. Vzhledem k relativně nejvyšším příjmům ale představuje měsíční účet za obědy pro v metropoli zaměstnané strávníky necelých osm procent z jejich průměrné měsíční mzdy, což je nejméně v Česku. Oproti loňsku tak mohly zdražit účty za obědy o téměř patnáct procent, což je podle statistik Edenredu více než republikový průměr jen mírně přesahující třináct procent.
„Čísla z posledních měsíců naznačují, že zdražování v restauracích narazilo na strop. Zčásti je zpomalení způsobeno i tím, že restauratéři už nemají kam ceny zvedat. Pokud by dále zdražovali, riskovali by, že zákazníci začnou volit alternativní způsoby stravování, a o to méně budou utrácet v restauracích,“ řekla členka vedení společnosti Edenred Aneta Martišková.
