Venkovský maloobchod narazil na dno. Zavírání prodejen se zastavilo | E15.cz

Venkovský maloobchod narazil na dno. Zavírání prodejen se konečně zastavilo

Michal Nosek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Jen za uplynulých pět let zavřelo 1823 venkovských prodejen potravin a smíšeného zboží. Z posledních dat agentury NielsenIQ vyplývá, že zavírání nezávislých prodejen se loni již prakticky zastavilo.

V roce 2017 definitivně zatáhlo rolety svých výloh 1082 venkovských prodejen, ale loni to bylo již jen 57. Snížil se přitom jen počet soukromých obchodů, které nepatřily k žádné síti. Celkový počet prodejen s potravinami a smíšeným zbožím s plochou do 400 metrů čtverečních tak nyní v Česku činí 11 935, v roce 2017 jich bylo 13 758.   

„Během roku 2020 se mnoho obyvatel velkých měst vzhledem k často nařízené práci z domova rozhodlo přesunout do menších měst a obcí. To se nám v prvním pololetí 2020 výrazně projevilo v prodejních datech hypermarketů a supermarketů,“ komentuje Kristýna Garreisová z agentury NielsenIQ. „Velcí hráči začali více vnímat důležitost prodejen do 400 metrů čtverečních, ať už samostatných, či organizovaných v sítích. Rok 2020 ukázal, jak moc je tento segment prodejen důležitý. Uzavření okresů na jaře 2021 to pak jen potvrdilo,“ dodává.

Poslední roky také ukázaly, že čím dál více zákazníků dává přednost nákupům poblíž bydliště a chce šetřit čas trávený nakupováním. Výrazně se na tom podepsala i pandemie. Na základě dat Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) se podobně jako u nadnárodních řetězců i na nezávislém trhu snižovala frekvence nakupování ve prospěch rostoucí velikosti jednotlivých nákupů.

Svět trápí nedostatek výrobků a surovin

Podle Pavla Březiny, předsedy AČTO, je znatelný rostoucí zájem zákazníků o původ potravin. „Lidé chtějí nakupovat zboží od místních dodavatelů. Často jim už nestačí jen to, že je zboží českého původu, ale chtějí třeba chleba od místního malého pekaře,“ vysvětluje Březina.

Více než vesnických prodejen se pandemie dotkla menších obchodů na dříve exponovaných místech, například v blízkosti kancelářských budov či škol. „Pandemie nejvíce postihla naše obchody na náměstích či v turistických střediscích, kde se najednou z velké části zastavil život,“ doplňuje Ivo Pešák, výkonný ředitel sítí Pramen a Enapo.

COOP, největší maloobchodní řetězec, který působí zejména na venkově, vidí možnosti rozvoje v e-shopech, výdejních boxech a v rozšiřování služeb v rámci venkovských prodejen. „Chceme, aby se naše obchody díky e-shopům a finančním a poštovním službám a kavárnám stávaly nejen vesnickými supermarkety, ale i centry společenského dění,“ doplňuje Lukáš Němčík, šéf marketingu a rozvoje sítě COOP.

Nově by nejmenším prodejnám měl pomoci vládní projekt Obchůdek 2021+ zaměřený na podporu obchodů v obcích s méně než tisíci obyvateli.  

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah