- Krize oceláren Liberty je ideální příležitostí pro restart Ostravska
- Čekání na druhý solární boom. Na územním povolení ztroskotá až třetina projektů
- ČEZ prodává polské uhelné teplárny
Odemykáme pro vás tři prémiové články
Odemykáme:
Liberty v klinické smrti. Krize klíčového podniku je ideální příležitostí pro restart Ostravska
Byť podnikatel a konečný vlastník hutě Liberty Sandžív Gupta uvrhl těžký ostravský průmysl do největší krize od 90. let, otevírá se konečně šance na radikální transformaci regionu.
Ten příval černých zpráv z Ostravska, které začaly proudit na konci loňského léta a stále jim není konec, je už takřka ubíjející. Až čtenář přestává chápat, čeho chce vlastně vedení Liberty Ostrava dosáhnout a jak zásadní rány může podniku uštědřit hibernace provozu. Především je ale těžko pochopitelné, možná až neuvěřitelné, jak očekávaný a logický cyklický pokles ocelářské výroby dokázal zastihnout ostravské hutě nepřipravené a bezbranné.
Přitom uběhlo už více než čtvrt roku od chvíle, kdy vedení podniku svým hlavním partnerům představilo takzvanou „optimalizační vizi“, která by měla huť převést z „území vyhaslých pecí“ opět mezi fungující, a především zdravé ocelárny. V plánu, jak byl oficiálně prezentován, se třeba mluvilo o tom, že letos v lednu se měl rozjet proces znovuzprovoznění jedné z vysokých pecí. „Společnost bude využívat aktuální situace na evropském trhu, a to prostřednictvím výhodných nákupů ocelových polotovarů (předlitků), ze kterých bude válcovat finální výrobky, jako jsou za tepla válcované svitky,“ stojí v oficiální informaci, jež je dodnes k dohledání na webových stránkách ostravských hutí.
Pokračování 2 / 6
Odemykáme:
Čekání na druhý solární boom. Na územním povolení ztroskotá až třetina projektů
Na mapě budoucnosti české energetiky, která zůstávala dlouhé roky mapou slepou, začínají být vidět prvotní výraznější obrysy. Na počátku února ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo návrh aktualizace Státní energetické koncepce k mezirezortnímu připomínkování, z něhož jasně vyplývá, na jaké zdroje energie bude česká energetika sázet a která paliva naopak napíšou svou poslední kapitolu. V novém seriálu e15 zaostří pohled na jednotlivé typy energetických zdrojů, na jejich potenciál i překážky rozvoje, a hlavně na to, jak reálně mohou dosáhnout své nové role, kterou jim strategický dokument přisuzuje.
Jednoznačným vítězem – zejména vzhledem k neustále zesilující snaze Evropské unie urychlit dekarbonizaci – bude fotovoltaika. Ministerstvo průmyslu chce v roce 2030 vyrábět 37 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, oproti dnešku zhruba trojnásobek. Je zřejmé, že jiné než solární zdroje takový skokový nárůst nedokážou zajistit. „V praxi to znamená zhruba deset gigawattů výkonu fotovoltaiky,“ odhaduje ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Pavel Zámyslický. Dnes jejich instalovaný výkon dosahuje přibližně 3,5 gigawattu.
Pokračování 3 / 6
Odemykáme:
ČEZ chce v zahraničí držet jen moderní energetiku. K prodeji nabízí polské uhelné teplárny
Polostátní energetická společnost ČEZ zveřejnila výsledky za minulý rok. Její akcie se v reakci na ně propadly o téměř pět procent. Je to historicky jeden z největších poklesů. Celkově už od začátku roku ztratily 11 procent. Je zřejmé, proč byl pád tak prudký. Zisk ČEZ se oproti rekordnímu profitu z krizového roku 2022 propadl o 63 procent. Ze 70 miliard korun je najednou 26 miliard.
O zahájení prodejního procesu ČEZ informoval na svých stránkách v sekci pro investory. Krok odůvodnil tím, že je v souladu s dekarbonizační strategií skupiny, která je zaměřena na dosažení klimatické neutrality do roku 2040. „Po fázi testování zájmu trhu bude následovat výzva k podání nezávazných nabídek,“ píše ČEZ ve zprávě s tím, že pro prodej si jako investičního poradce najal ING Bank.
Divestice se týká čtyř polských společností CEZ Skawina, CEZ Chorzów, CEZ Produkty Energetyczne Polska a CEZ Polska. Hlavním aktivem jsou teplárny. CEZ Skawina je druhým největším dodavatelem tepla do Krakowa a Skawiny a CEZ Chorzów je jedním z největších dodavatelů tepla do Katowic a dalších městských aglomerací ve Slezsku. V souhrnu byly polské společnosti v roce 2022 při tržbách v přepočtu zhruba 7,3 miliardy korun ztrátové. Loni ale podle odhadu ČEZ stejné firmy vytvořily provozní zisk EBITDA ve výši bezmála jedné miliardy korun.
Pokračování 4 / 6
Výběr dalších premiových článků e15
Stěhování peněz z Pekingu do Tokia. ČNB zvedla sázky na akciové Japonsko
Česká národní banka loni výrazně posílila svou sázku na japonské akcie. Stalo se tak v období, kdy banka rezignovala na fádně se vyvíjející investice za Velkou čínskou zdí a rozhodla se Peking opustit. Utržené peníze z Číny centrální bankéři následně přeposlali na tokijskou burzu. Investiční výhybka přišla téměř v geniálním okamžiku. Japonská burza se chystala k fenomenálnímu sprintu, kdežto čínské akcie měly dále doplácet na obsesivní nedůvěru globálního kapitálu. Na první pohled exotická sázka tak mohla České národní bance vydělat i kolem pětadvaceti procent.
„Pokud jde o japonské akcie, jednalo se o změnu struktury akciového portfolia ČNB, která byla naplánována již v delší minulosti a nesouvisela nijak s aktuální tržní situací. Zároveň tento přesun nevedl ke změně velikosti celého akciového portfolia,“ uvedla bez dalších podrobností Štěpánka Filipová z České národní banky. Bližší detaily o skladbě devizových rezerv banka tradičně nepodává.
Pokračování 5 / 6
Výběr dalších premiových článků e15
Češi investují do dodavatele obranných technologií Pentagonu se slovenskými kořeny
Český fond rizikového kapitálu Credo Ventures se pod vedením Andreje Kisky mladšího podílel na investici do amerického vojenského startupu Picogrid, který dodává technologie například tamnímu ministerstvu obrany. V Picogridu je to už druhá silná regionální stopa, jedním ze dvou spoluzakladatelů je totiž Slovák Martin Slosarik.
Picogrid vyvíjí software a hardware, pomocí nichž je možné spojit více obranných technologií pro moderní boj. Dodavatelé těchto technologií často poskytují vzájemně nekompatibilní prvky bez možnosti je jednotně řídit. „Dodáváme technologie schopné propojit notoricky fragmentované obranné systémy,“ popsal Slosarik.
Pokračování 6 / 6
Výběr dalších premiových článků e15
Startupových fondů ubude, investoři si budou vybírat, říká Ondřej Bartoš z Credo Ventures
Fond rizikového kapitálu Credo Ventures je považovaný za vůbec první svého druhu v Česku. Před patnácti lety ho zakládal Ondřej Bartoš, který patří mezi nejzkušenější postavy českého startupového světa. Dnes varuje, že za poslední roky vzniklo až příliš mnoho startupových fondů, které tak nevyhnutelně nesplní očekávání svých investorů. „Doba covidová byla až přehřátá, s tím souvisí, že peněz pro startupové fondy bylo až příliš mnoho s ohledem na to, kolik tady může vznikat opravdu velkých úspěchů,“ říká v rozhovoru pro e15 Bartoš.
