Oheň a důchod. Mladý fyzik žije a investuje tak, aby odešel do penze ve čtyřiceti

Lukáš Nádvorník

Lukáš Nádvorník Zdroj: e15 Michaela Szkanderová

První peníze, které si vydělal, získal z brigády v květinářství v rodné Bechyni. První akcie, kterou si o pár let později pořídil, byla Komerční banky. Obě události nejsou nijak staré, Lukáš Nádvorník je třicátník, brzy ale odejde do důchodu. Přesněji řečeno odejde do FIRE. Jde o celosvětový fenomén založený na kombinaci úsporného života a správného investování, který vede k finanční nezávislosti.

Úplně na začátku je důležité říci, že Lukáš Nádvorník není žádný kluk ze zlaté mládeže. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, kde nyní působí jako pedagog. Exaktně, v souladu se svou profesí, přistupuje jak k investicím, tak k vidině své finanční nezávislosti, která by měla přijít v jeho případě do tří let. „Opravdu si nemyslím, že život bez práce je šťastný život. Pro mě může být šťastný se smysluplnou prací,“ vyhlíží nadcházející roky.

Proč být nezávislý

Takže místo toho, aby dal nohy na stůl, bude pracovat dál, ale nebude na práci finančně závislý, tudíž si bude moci dovolit práci hůře placenou, ovšem naplňující. „Líbí se mně to přepnutí. Že se práce bude muset zajímat o mě a získat si mě,“ říká. A jestli to bude nadále práce vysokoškolského pedagoga, není prý v jeho případě jisté.

Život člověka směřujícího k FIRE (Financial Independence, Retire Early) nemusí nutně připomínat pobyt v poustevnické jeskyni. „Moje auto je deset let staré, telefon neměním za nový tak často. Jinak žiju normálním životem,“ popisuje Lukáš Nádvorník.

Pravidla FIRE

Dostáváme se tedy ke kouzlu, jak s FIRE začít. Hnutí má i své tabulky, podle nichž se dá počítat, s jakým příjmem kdy člověk dosáhne kýženého cíle, ale základní poučkou je dávat bokem desítky procent měsíčního příjmu. „Pokud si z příjmů kolem 60 tisíc dá člověk alespoň dvacet stranou, může to začít dávat smysl,“ říká Lukáš Nádvorník. Druhou věcí je pak ochota peníze investovat a ona investice musí být dynamičtější, než na jaké je většina lidí v Česku zvyklá. Kolem sedmdesáti procent peněz by mělo být uloženo v akciích. „Člověk ale musí počítat s tím, že majetek se bude vyvíjet v čase a přijdou roky, kdy reálně uvidíte třeba o třicet, čtyřicet procent méně peněz, než bylo na začátku,“ upozorňuje Lukáš Nádvorník.

Jak investovat podle Lukáše Nádvorníka

„Netradujte“, tedy neobchodujte s rychlým nákupem a prodejem nebo vyhledáváním akcií s vysokým růstovým očekáváním.

Zkombinujte akcie a konzervativnější investice, jako jsou dluhopisy či menší nemovitostní projekty.

Věřte burzovním ETF fondům, nevěřte kryptu.

Rozdělte portfolio mezi Evropu, USA a rozvíjející se trhy.

Zaměřte se na technologické firmy, umělou inteligenci a firmy specializující se na lidskou dlouhověkost.

Vstoupit do FIRE prý není těžké. Většina Čechů už koneckonců ten nejtěžší úkol udělala – dává si peníze stranou. Ale neinvestuje je. Paradoxně ani Lukáš Nádvorník o hnutí netušil, když svoji touhu po finanční nezávislosti začal uskutečňovat.

V tom, že o svém cíli mluví, je v hnutí FIRE spíše výjimkou. Ti, kteří se do boje o finanční nezávislost pustili, jsou většinou introverti a často se bojí, že je ostatní nepochopí a budou je považovat za zbohatlíky.

Podobně otevřený je Lukáš Nádvorník v tom, jak a kam investovat, aby byla cesta k nezávislosti co nejsnazší. V základním rozdělení aktivně a pasivně spravovaných investic se drží těch pasivních, i když neslibují vyšší než průměrné tržní výnosy. „Tradování“, tedy obchodování s rychlým nákupem a prodejem, nebo vyhledávání akcií s vysokým růstovým očekáváním není pro něj. Navíc jako matematik ví, že tato strategie není tak výhodná, jak se na první pohled může zdát. „Zastánci aktivně spravovaných investic tvrdí, že správným výběrem konkrétních akcií nebo dluhopisů se dá docílit lepšího zhodnocení. Tímhle směrem jde v současnosti drtivá většina investičních forem, ve kterých česká veřejnost je, typicky to jsou podílové fondy. A protože jsem povoláním vědec, tak mě zajímalo proniknout pod povrch. Dospěl jsem ale ke zjištění, že statisticky to moc úspěšná strategie není,“ říká.

Důvod je, že tyto odhady bývají velmi nepřesné a že aktivně spravované investice jsou spojeny s průběžnými poplatky. „V Americe, kde jsou data nejkvalitnější, se ukazuje, že aktivně spravované fondy mívají dlouhodobě zhodnocení většinou o dvě procenta menší než pasivní fondy, důvodem je právě vyšší nákladovost těchto fondů,“ popisuje.

Lukášovo portfolio tvoří ze 70 procent právě akcie a z 30 procent konzervativnější investice, jako jsou dluhopisy či menší nemovitostní projekty. Konkrétně peníze svěřil burzovním ETF fondům, včetně některých z US indexu S&P 500, další pak rozdělil mezi Evropu a rozvíjející se trhy. Zajímají ho technologické firmy, umělá inteligence a firmy specializující se na lidskou dlouhověkost.

Naopak kryptoměny v jeho portfoliu chybějí. Nedokáže totiž spolehlivě odhadnout, jestli za třicet let, kdy bude portfolio prodávat, budou mít hodnotu alespoň jako dnes. „Nicméně když se teď stávají součástí ETF, je to dobré znamení, že mají investoři více na výběr,“ hodnotí.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!