Ve dnech 7.–8. června 2012 se v Tiraně konaly oslavy 20. výročí Ústavního soudu Albánie, spojené s mezinárodní konferencí věnovanou problematice dělby moci a ústavního dohledu.
Ústavní soud byl v Albánii po pádu komunistického režimu zřízen ústavním zákonem č. 7561 z 29. dubna 1992. Jeho složení, organizace a pravomoci procházely během dvaceti let existence řadou změn. V roce 1998 byla přijata nová Ústava, následoval zákon č. 8373 z 15. července 1998, o organizaci a funkci Ústavního soudu Republiky Albánie, který však byl záhy dne 10. února 2000 nahrazen novým. I když není stanovena věková hranice pro jmenování soudcem Ústavního soudu, fakticky tato možnost přichází přibližně kolem čtyřicítky. Není však bez zajímavosti, že současný předseda Ústavního soudu Republiky Albánie Bashkim Dedja byl jmenován soudcem a předsedou Ústavního soudu v roce 2010 právě jako čtyřicetiletý. Věkový průměr soudců činí v tuto chvíli přibližně třiapadesát let, všichni soudci jsou absolventy Právnické fakulty Univerzity v Tiraně.
„Upřená pozornost Evropy“
Albánský Ústavní soud má celou řadu kompetencí, převažuje agenda ústavní kontroly norem na jedné a rozhodování o ústavních stížnostech na druhé straně. Podle oficiální statistiky rozhodovaly senáty Ústavního soudu v r. 1992 o dvanácti ústavních stížnostech, v roce 2011 o dvou stech devíti ústavních stížnostech.
Oslav výročí a mezinárodní konference se zúčastnila celá řada významných osobností a zahraničních delegací. S pozdravnými projevy tak vystoupili například předseda Evropského soudu pro lidská práva Nicolas Bratza a předseda Benátské komise Gianni Buquicchio, s referáty na konferenci vystoupili mimo jiné profesor Rainer Arnold z University v Řezně, předsedové Ústavních soudů z Maďarska, Bulharska, Kosova, Makedonie a Polska a dále soudci z celé řady evropských Ústavních soudů. Českou delegaci jsme tvořili Vlasta Formánková a já coby dva soudci Ústavního soudu.
Oslavy 20. výročí Ústavního soudu byly výrazně středem zájmu albánské politické reprezentace. S projevy vystoupili prezident republiky Bamir Topi, předseda vlády a bývalý prezident republiky Sali Berisha, předsedkyně Poslanecké sněmovny Josefina Topalli, s odborným referátem pak předsedkyně Nejvyššího soudu Shpresa Beçaj.
V panelu o judikatuře ústavních soudů, jež se dotýká dělby moci, řízeném bývalým albánským soudcem Evropského soudu pro lidská práva Kristaqem Trajou, jsem i já přednesl svůj referát, jenž nesl název „Is the Constitutional Court the Third Chamber of the Parliament?“
Podrobněji bude průběh oslav a mezinárodní konference zachycen ve sborníku, který by měl být vydán do konce tohoto roku a lze očekávat, že bude k dispozici v knihovně Ústavního soudu ČR.Pro účastníky konference uspořádali albánští pořadatelé doplňkový kulturně poznávací program, mimo jiné návštěvu Drače včetně vykopávek antického amfiteátru, Skanderbegova muzea a hradu v Kruji a historického městečka Berati, které je zařazeno na seznam UNESCO.
Muzeum v Berati spravuje mimořádně zajímavou sbírku ikon, mezi nimiž vynikají především díla albánského malíře 16. a 17. století Onufriho.
Baterku nepotřebujete
Již z prvého pohledu je patrné, že v Albánii je rychle budována síť komunikací, postupně jsou budovány hotely a infrastruktura při pobřeží, historická část Tirany je rekonstruována a obklopena moderní výstavbou. Doba přelomu tisíciletí, kdy turistický průvodce doporučoval kvůli možnému výpadku elektrického proudu cestovat i do Tirany s baterkou, je evidentně dávno pryč…
Velmi zajímavé setkání oproti předpokládanému plánu uskutečnila česká delegace s bývalým albánským disidentem, posléze velvyslancem ve Francii a v letech 2005–2007 ministrem zahraničních věcí a spisovatelem Besnikem Mustafajem. Besnik Mustafaj po svém odchodu z politiky působí mimo jiné v nevládní organizaci pro sbližování etnik, kultur a náboženství na Balkáně. Potěšující informací, která vyplynula z rozhovoru o poměrech v současné Albánii, bylo Mustafajovo ujištění, že albánský Ústavní soud má mezi Albánci dobrou pověst a není v podezření z korupce.
Lze uzavřít, že pokud se vývoj v Albánii bude dále ubírat současně nastaveným směrem, lze očekávat další prohloubení česko-albánských vztahů na poli právním i politickém, hospodářském a kulturním.
