Aleš Mergental je policejním mluvčím územního odboru Policie České republiky v Uherském Hradišti. Absolvoval mediální studia a žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně a má za sebou i „civilní“ profesní zkušenost v médiích. U policie prošel kurzem pro tiskové mluvčí a preventisty. Mezi novináři má pověst vstřícného a oblíbeného tiskového mluvčího, takže se v regionálních i celostátních médiích objevuje poměrně často. „Připravuji a zveřejňuji zprávy o aktuálních událostech a případech, kterými se zabývají okresní útvary na Uherskohradišťsku. Zpracovávám odpovědi na dotazy redaktorů, vyjíždím na místa událostí, kde poskytuji informace a také se starám se o novináře, aby kolegové měli klid a prostor pro svou práci,“ popisuje Aleš Mergental obvyklou náplň své práce. „Na místě pořizuji fotky či videa, které slouží jako podklad ke zveřejněné zprávě. Připravuji i tematické materiály, které mají mít preventivní efekt pro veřejnost,“ dodává uherskohradišťský policejní mluvčí. Ke své práci však nevyužívá sociální sítě.
Že policie nesdílí informace prostřednictvím sociálních sítí, potvrzuje i vedoucí středočeského preventivně informačního policejního oddělení Štěpánka Zatloukalová. Připouští však, že pro svoji práci využívá soukromý facebookový profil. „O nějaké variantě prezentace na sociálních sítích uvažujeme. Sociální sítě jsou fenomén a my ho vnímáme, nicméně v našem případě by to mohlo být prozatím kontraproduktivní,“ říká Jana Macalíková z oddělení tisku a prevence Policejního prezidia ČR.
Cenný zdroj
Zákon v současné době zřizuje kromě Policejního prezidia i čtrnáct krajských ředitelství policie. Každé z nich má pod sebou několik územních obvodů, které se shodují s někdejšími okresy. Součástí každého z těchto obvodů je tzv. preventivně informační skupina, kterou tvoří přinejmenším jeden tiskový mluvčí.
„Tito mluvčí se vyjadřují k případům týkajícím se jejich regionu. Případy závažnějšího charakteru, tedy například vraždy či majetková trestná činnost většího rozsahu, spadají do kompetence preventivně informačního oddělení krajského ředitelství policie,“ vysvětluje Štěpánka Zatloukalová. „Tiskový mluvčí musí umět zpracovat a vyhodnotit informace tak, aby nenarušily vyšetřování a měly i preventivní charakter. Výstupy konzultujeme s vyšetřovateli služby kriminální policie a vyšetřování či dopravními policisty,“ popisuje Zatloukalová.
Základními pilíři policejního informačního systému je web Policie.cz, tiskové zprávy a specializovaný „pátrací“ pořad České televize (dříve Alarm, Policejní zápisník, Pachatel neznámý, v současnosti Na stopě). Policisté, kteří mají na starost vztahy s veřejností a novináři, patří v médiích k vůbec nejčastěji citovaným respondentům.
„Zásah“ informační produkce tiskových oddělení policie je obrovský a každý alespoň trochu vstřícný a komunikativní policejní mluvčí platí mezi zpravodajskými novináři za velmi ceněný zdroj. Je to dáno i poměrně restriktivním přístupem policistů k poskytování informací jinými než oficiálními cestami. Matadoři kriminálních rubrik a špičkoví investigativní reportéři si hýčkají své exkluzivní kontakty, ale v běžném zpravodajském provozu je téměř nemyslitelné ptát se na cokoli přímo kriminalistů nebo třeba dopravních policistů v terénu.
Zatímco ještě v polovině devadesátých let bylo při troše novinářského „štěstí“ a dobrých kontaktech na kriminálce možné natáčet televizní zpravodajství i na místě násilných trestných činů, dnes zůstávají televizní štáby za páskou a drtivá většina policistů s reportéry striktně nemluví. Zavazuje je k tomu ostatně i policejní kodex, který nařizuje zachovávat mlčenlivost o informacích zjištěných při služební činnosti.
„Výstupy, které poskytuje tiskový mluvčí policie, musejí být vždy v souladu se zákonem. Tedy například se zákonem o ochraně osobních údajů a zákonem o ochraně obětí trestných činů,“ vysvětluje Zatloukalová.
Na místě činu
Obecně se mluvčí z preventivně informačních skupin územních odborů zodpovídají nadřízeným na krajských ředitelstvích. I Štěpánka Zatloukalová tak kromě jiného sleduje a vyhodnocuje mediální výstupy „svých“ okresních mluvčích. „U případů, které předpokládají pokračující zájem médií, navrhuji další mediální strategii. Ta je vždy stanovena tak, aby nenarušila vyšetřování,“ říká Zatloukalová. Právě konflikt mezi intenzivní poptávkou po informacích ve sledovaných kauzách a zmíněným požadavkem o nenarušení vyšetřování vyžaduje od policejního mluvčího schopnost obstát v situacích srovnatelných s nasazením „civilních“ PR specialistů na krizovou komunikaci.
„Práce tiskové mluvčí a novinářů musí být partnerství. Přesvědčila mě o tom zkušenost při poskytování informací v rámci metanolové kauzy, kterou jsem měla možnost celou dobu prezentovat. Bylo důležité nastavit si s novináři pravidla a ta pak oboustranně dodržovat. Čtyřiadvacet hodin denně jsem jim k dispozici a vždy informaci dostanou. I v případě, že nemůžeme nic říct, se vždy dá říct alespoň něco…“
Aleš Mergental považuje ve své práci za nejsložitější situace, kdy je třeba najít hranici míry informací, které by dostatečně vykreslily událost, a zároveň neuškodily lidem, jichž se událost osobně a často tragicky dotýká. „Závažnější problém občas vyvstane při porušování ochrany soukromí a osobnosti ze strany novinářů při zpracovávání reportáží, které se týkají obětí různých citlivých událostí,“ říká uherskohradišťský policejní mluvčí.
Podle Štěpánky Zatloukalové mohou při komunikaci policie a novinářů vzniknout napjaté situace i na místech tragických událostí, trestných činů či dopravních nehod. „Snažím se na takových místech být, například komentovat dopravní nehodu přímo z místa, kde k ní došlo. Má to i preventivní charakter, protože lidé bezprostředně vnímají komentovaný obraz a uvědomí si nebezpečí. Mohu také získat informace přímo od kolegů, kteří případ na místě vyšetřují. A zároveň jim mohu vytvořit prostor a klid pro práci, což eliminuje možný konflikt mezi policisty a novináři,“ popisuje Zatloukalová.
Informační příměří
Střet mezi poptávkou novinářů po informacích a neochotou vyšetřujících policistů z různých důvodů cokoli „pustit“ je koneckonců i častým dramatickým momentem televizních kriminálek. Součástí práce dobrého tiskového mluvčího je schopnost takový konflikt vybalancovat k oboustranné spokojenosti, nebo alespoň k příměří.
„Snad nejproblematičtější je poskytovat médiím informace o věci, která je aktuální, čerstvá,“ říká tiskový mluvčí hodonínské policie Petr Zámečník. „Novináři chtějí co nejvíce informací hned, ale policisté v této chvíli bývají na informace skoupí, protože se situace ještě vyvíjí a spousta věcí se může změnit.“ Zámečník připouští, že získat aktuální informace je v takových situacích složité i pro samotného mluvčího. „Náročný byl z tohoto hlediska třeba případ tří utonulých vodáků na řece Moravě. Více než týden se nedařilo najít těla,“ připomíná Zámečník tragédii z loňského května.
„Nejtěžší to bývá vždy na místě, kde došlo k úmrtí. Přijedou příbuzní, jejich smutek tragédii ještě umocní… I když to není přímo součástí mé práce, mnohdy musím být právě jim v tu chvíli nablízku,“ popisuje svoji zkušenost tisková mluvčí policie v Ústí nad Orlicí Lenka Vilímková.
Držet krok
Stejně jako pro klasické komunikační agentury je pro preventivně informační složky policie důležitou zpětnou vazbou monitoring médií. Štěpánka Zatloukalová využívá monitor tisku ministerstva vnitra a také internetový monitoring Právědnes.cz. Sleduje zpravodajství i sociální sítě a velmi často jí prý posílají zpravodajské výstupy či odkazy na ně i samotní novináři. Součástí její práce je pak rovněž shrnutí příslušných mediálních výstupů pro nadřízené.
S osmiletou praxí je Zatloukalová zkušenou tiskovou mluvčí a kromě mediálního tréninku a komunikačních kurzů absolvovala i kurz pro tiskové mluvčí organizovaný Policejním prezidiem. Přesto tvrdí, že právě okamžitá zpětná vazba včetně monitoringu médií pro ni představuje jeden z nejúčinnějších způsobů, jak se v rámci profese posouvat vpřed. „Situace v médiích se velmi rychle mění, přibývají nová, je nutné hledat stále nové informace a držet krok,“ dodává středočeská policejní mluvčí.
