Proniknout do tajů fungování Evropské unie není jednoduché a nejednomu novináři se z toho rosí čelo. EU to tuší a novinářům nabízí školicí press tripy. Příležitost mohou využít samozřejmě i čeští žurnalisté.
Směrnice, nařízení, DG, zpravodaj, subsidiarita, koheze. Vyznat se v žargonu institucí Evropské unie dá někdy pořádně zabrat a pro novináře, kteří dostanou za úkol přinést informace přímo z Bruselu či ze Štrasburku a uspořádat je do zajímavého článku, to může znamenat noční můru.
Ke komplikované mluvě a všudypřítomným heslům a zkratkám, kterými se bruselští úředníci ohánějí, jako by se nechumelilo, se navíc přidává i složitý systém fungování institucí.
Správně pochopit, kdo je na evropské úrovni zodpovědný za předkládání návrhů politik a kdo za přijímání rozhodnutí, vyžaduje čas a píli. Často se proto stává, že novináři na získávání takových poznatků rezignují a pohroma je na světě. Na stránkách novin se se železnou pravidelností objevují nepřesnosti, zavádějící informace a mnohdy i zbytečně poplašné zprávy.
Co takové chybné informování o EU může způsobit, jsme se ostatně mohli přesvědčit i v nedávné kampani za odchod Spojeného království z evropské osmadvacítky, kde se to nesmysly a lživými argumenty jen hemžilo.
Na vlastní kůži
Pomoci žurnalistům proniknout do tajů fungování institucí Evropské unie a zbořit tak mýty, které kolem přípravy unijní legislativy existují, mají i novinářské cesty, jež jsou pravidelně několikrát ročně organizovány místními zastoupeními a informačními středisky EU. V případě Česka se jedná o Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu.
Několikadenní exkurze se soustřeďují především na Evropskou komisi a Evropský parlament a odehrávají se proto přímo v centru dění v Bruselu a Štrasburku. Výjimkou ale nejsou ani cesty do Evropské centrální banky ve Frankfurtu nad Mohanem nebo Evropské investiční banky, která sídlí v Lucembursku.
„Cílem novinářských cest do unijních institucí je umožnit českým novinářům, jejichž redakce nemají zahraniční korespondenty, aby se sami seznámili s tímto prostředím,“ vysvětluje Strategii smysl takových výprav Karolína Kottová z tiskového oddělení Zastoupení Evropské komise v České republice. Exkurze se proto může zúčastnit například i novinář z domácí redakce regionálního deníku.
„Pozvaní novináři nahlédnou pod pokličku fungování legislativního procesu a na vlastní kůži zažijí atmosféru, která panuje v institucích EU,“ dodává k tomu Iva Laňová z Informační kanceláře Evropského parlamentu. Zdůrazňuje přitom, že návštěva unijních institucí nezavazuje novináře k žádnému předem naplánovanému počtu výstupů.
Zeptej se svého komisaře
Vybraní zástupci médií, kteří se cesty zúčastní, mohou počítat s nabitým programem. Kromě základních informací o fungování tiskových služeb EU na ně čekají přednášky, které je seznámí s chodem dané instituce a přiblíží základní pojmy, na něž při psaní o evropských politikách narazí.
Časté jsou tematicky laděné semináře, v nichž se novináři dozvědí podrobnosti o aktuálně projednávaných tématech nebo předložených legislativních návrzích. Jednou se proto semináře zaměřují na spotřebitelská témata, jindy zase cílí na energetiku, dopravu nebo na evropské strukturální fondy.
Žurnalisté se mohou dále těšit na osobní setkání se zástupci institucí, například s evropskými poslanci, kteří v krátkém vystoupení přibližují svou práci a následně zodpovídají novinářské dotazy. Po domluvě mohou proběhnout i rozhovory na kameru či diktafon.
„Novináři mají příležitost se zeptat přímo evropských komisařů, poslanců, českých úředníků i diplomatů na to, co jejich čtenáře, diváky a posluchače o Unii zajímá,“ říká k tomu Kottová.
Pro žurnalisty to navíc představuje neocenitelnou příležitost, jak s danou osobou navázat kontakt, který mohou v budoucnosti při přípravě článku nebo domlouvání rozhovoru využít.
„Novináři jsou často překvapeni, že je možné evropskému poslanci zavolat přímo do kanceláře nebo v některých případech i na mobilní telefon. Není nutné k tomu vždy využívat tiskové oddělení nebo jiné zprostředkovatele,“ uvedla Laňová.
Novinářské exkurze bývají doplněny o prohlídku profesionálně vybavených audiovizuálních center či o možnost navštívit tiskové konference nebo brífinky, které probíhají přímo v budovách institucí. Čeští novináři na nich mohou vznést přímý dotaz – například na šéfa Evropské komise Jean-Claudea Junckera, případně si nechat vysvětlit postoj Evropského parlamentu od jeho předsedy Martina Schulze.
Jazyk pro všechny
Že novinářské cesty za poznáním mají smysl, potvrzují i sami novináři, kteří je v minulosti absolvovali (včetně autorky tohoto textu).
„Překvapila mě ochota politiků a mluvčích frakcí (tedy skupin v Evropském parlamentu, které sdružují poslance podle politické příslušnosti; pozn. red.) vysvětlovat jednotlivé aktuální problémy srozumitelným jazykem tak, aby je pochopilo i to nejširší publikum,“ napsal Strategii redaktor domácího zpravodajství Blesk Zprávy Tomáš Polák, který se press tripu do sídla Evropského parlamentu v Bruselu zúčastnil letos na jaře.
„Cesta mi definitivně rozšířila obzory. Nečekal jsem, že toho Evropský parlament novinářům nabízí tolik. Myslím, že to je dobrá praxe kvůli tomu, že toho o práci evropských institucí Češi obecně tolik nevědí,“ dodal. Z materiálu, který během třídenní cesty do Bruselu nasbíral, čerpal novinář ještě další dva týdny.
