Corporate governance v Česku kulhá

Nově jmenovaný vedoucí partner Deloitte Legal Jan Spáčil

Nově jmenovaný vedoucí partner Deloitte Legal Jan Spáčil

Státní správa nejeví zájem o zlepšení poměrů v zemi, ale o mnoho lepší není ani soukromý sektor, varuje Jan Spáčil, čerstvě jmenovaný vedoucí partner Deloitte Legal pro střední a východní Evropu.

“Pokud chcete být úspěšným fotbalovým trenérem, máte k dispozici kvalitní hráče a vaším cílem je dostat svoje mužstvo mezi špičku ve střední a východní Evropě, musíte především dobře poskládat tým a motivovat ho ke spolupráci, jinak nemáte šanci uspět. A podobné zákonitosti platí i v advokacii, “ říká Jan Spáčil, advokát a partner Ambruz & Dark/Deloitte Legal.

Ví, co říká; zdaleka ne každý z českých právníků se v mezinárodním měřítku dostane tak vysoko jako on. „Zabýval jsem se integrací našich kanceláří uplynulý rok. Nestál jsem u zrodu myšlenky vytvořit silnou právní síť, ale podílel jsem se na realizaci a navrhoval jednotlivé kroky. Následně mi byla nabídnuta pozice lídra pro střední a východní Evropu s jednoduchým argumentem. Bylo mi řečeno, že nabídnutá funkce je logickým odrazem toho, co již ve skutečnosti stejně dělám,“ popisuje, jak se dostal ke své pozici.

Jeho prvořadým úkolem v nové funkci bude posunout integraci středoevropských kanceláří v rámci sítě Deloitte Legal a dosáhnout toho, aby všechny pod jednotnou značkou dokázaly poskytovat jednotný standard právních služeb ve všech 17 zemích, kde působí. „Chceme dosáhnout toho, aby fungovalo sdílení klientů, zkušeností a know-how, prostě všeho, co charakterizuje jednu firmu působící v mnoha státech. Naším cílem je také zdokonalit naše služby v tom smyslu, že když přijde velká nadnárodní firma, která se často na nás a na okolní státy dívá jako na jeden region, tak ve všech zastoupených státech dostane tu samou službu. Takže se ohledně všech svých aktivit v tomto regionu bude klient bavit jen s jedním člověkem, dostane jednotnou sazbu pro všechny země, jednu fakturu atd. Nejdůležitější však je, že kvalita právní služby, kterou dostane, bude na stejné úrovni, ať už se bude poskytnutá služba týkat Litvy či Bulharska,“ vysvětluje Jan Spáčil.

Z jeho vysvětlení je zřetelné, že si uvědomuje komplikovanost svěřeného úkolu. „Zrovna v minulém týdnu jsem o unifikaci poskytovaných služeb a zastřešení celého regionu pod jedním standardem hovořil s jedním bývalým kolegou, který má na straně velké nadnárodní společnosti, potenciálního klienta, celý region na starosti. Ten se vyjádřil jasně skepticky v tom smyslu, že dle jeho zkušeností se v současnosti nikomu skutečně taková unifikace nedaří…“ Podle Spáčila by měl být konkurenční výhodou fakt, že Deloitte působí na rozdíl od ostatních renomovaných kanceláří ve všech zemích regionu. Z hlediska zastoupení v 17 státech zaujímá první pozici v regionu, podle počtu právníků patří se 150 mezi první pětku. „Cílem je samozřejmě získat další velké klienty – a nemusíme chodit daleko. Klíčem je přesvědčit klienty využívající jiných služeb Deloitte, že umíme stejně dobře poskytovat i právní služby. Pokud využijeme všech příležitostí, myslím, že není ve střednědobém horizontu nereálné, abychom byli mezi špičkou v regionu i z pohledu ekonomického a klientského,“ prohlašuje Spáčil.

I během krize je možné dosáhnout růstu

Jan Spáčil potvrzuje, že právní branže nezažívá zrovna zlaté časy, ačkoli to v podstatě nikdo z právních firem navenek nechce přiznat a tváří se, že je vše růžové a ekonomická krize nepřináší žádná negativa, pouze příležitosti. Mezi právními kancelářemi, jak z řad nadnárodních sítí, tak velkých lokálních hráčů, přitom panuje tvrdý konkurenční boj o každého klienta. Krize v kombinaci s nižší atraktivitou regionu podle něj způsobila, že některé z mezinárodních společností odešly z českého trhu a jiné to zvažují.

„Odchody konkurence můžeme vnímat pozitivně, jelikož můžeme využít naši konkurenční výhodu, a poměrně úspěšně se nám daří vzniklé mezery na trhu zaplňovat a posilovat svoji pozici, což musím zaklepat,“ popisuje situaci na trhu a dodává: „Klientům nabízíme schopnost spojit znalost místního prostředí se zázemím a zkušenostmi globální poradenské sítě. Jako součást Deloitte spolupracujeme denně s našimi kolegy z jiných oddělení - daní, auditu, poradenství, forenzními specialisty, odborníky na corporate governance a tak dále, a to nejen v našich kancelářích, ale po celém světě. To nám umožní mít mnohem komplexnější a praktičtější pohled na podnikání našich klientů než jen z pohledu právníka.“ Obrovským plusem je samozřejmě také aktuální celosvětová strategie Deloitte ohledně podpory poskytování právních služeb a rozvojové aktivity globálního týmu Deloitte Legal.

Neradostná situace ve firemní správě

Jan Spáčil vede též Corporate Governance Centrum Deloitte v České republice. Když hovoří o krizi a jejím vlivu na trh právních služeb, zdůrazňuje též obecný vliv na kvalitu správy obchodních společností jako takových. „Sami jsme byli zvědavi, co nám ukáže průzkum našeho centra realizovaný s Institutem členů správních orgánů (CIOD), který se zabýval aktuálním stavem správy a řízení společností v České republice. Průzkum nám bohužel ukázal, že situace není růžová a zasloužila by si určitě pozornost státu. Ze strany veřejné správy však vidíme v tomto ohledu nezájem, přitom je však třeba si uvědomit, že na kvalitní správě a řízení obchodních společností stojí ekonomický vývoj země.
Fungování společností by mělo být obecně nastaveno tak, aby byla dosažena rovnováha a chráněná práva všech zúčastněných, tj. firmy, jejího vedení, akcionářů či společníků, obchodních partnerů, věřitelů, zaměstnanců, států apod. Situace u nás napovídá, že minimálně někdo ze zmíněných je anebo lehce může být poškozován či krácen na svých právech,“ vysvětluje Jan Spáčil.

Jak ukázalo porovnání s podobným výzkumem realizovaným v roce 2009, situace v této oblasti se příliš nezlepšila. I když by se dalo předpokládat, že během krize a stále se zpřísňující regulace se firmy zaměří na zlepšení kvality svého fungování, není tomu tak. Některé firmy přiznávají, že nemají dostatek finančních prostředků pro to, aby udržely systém správy a řízení na požadované úrovni.

„Zahraniční experti, které jsme seznámili s naším průzkumem, poukazují na skutečnost, že mezinárodní investoři si v konkurenci potenciálních investičních cílů a teritorií potřebují být jisti, že o jejich investice bude dlouhodobě postaráno a že nedojde k potenciálním problémům, jako jsou konflikty zájmu, podvody či korupce. O opravdu efektivních nástrojích správy a řízení společností je jednoduché hovořit, ale velmi obtížné zajistit, aby opravdu fungovaly,“ komentuje výsledky průzkumu Spáčil.

Výsledky průzkumu by bohužel mohly sloužit jako varování pro zahraniční investory, protože naznačují, že pravidla správy a řízení společností v Česku buď nejsou přijata vůbec, či jen formálně. Upozorňují například na často ryze formálně zřízené a nefunkční dozorčí rady, neprůhledná pravidla pro odměňování statutárních orgánů, nefunkčnost interních auditů, interního kontrolního systému, absence preventivních opatření pro odhalování korupce, apod.

„Obecně diskutována je potřeba zefektivnění státní správy a tlaku na její vykonavatele, aby jednali jako odpovědní hospodáři a eliminovali podvody a korupci ve veřejné sféře. Pokud však nebude fungovat sféra soukromá, jsou změny ve veřejné sféře k ničemu,“ dodává Spáčil.

Problém je ve vymahatelnosti

Z pozice předsedy správní rady protikorupční organizace Transparency International Jan Spáčil kritizuje právě podvody a korupci ve veřejné sféře. Tým Ambruz & Dark/ Deloitte Legal přitom podporuje aktivity Transparency International formou bezplatného právního poradenství. „Mnozí tvrdí, že situaci zhoršuje kvalita českých zákonů, ale podle mého názoru problém není v zákonech, ale především v jejich vymahatelnosti, obecné toleranci problematiky a nastavení standardů v naší společnosti. Stále zde ve velké míře pro mnohé platí, že kdo neokrádá stát či zaměstnavatele, okrádá rodinu,“ dodává Spáčil.

Korupci v systému by podle něj měl pomoci omezit například zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, pokud policie a státní zastupitelství najdou odvahu začít ve větší míře stíhat v korupci „namočené“ firmy a soudy začnou trestat. „Pokud by byl zákon skutečně důsledně uplatňován, mohl by vést k omezení korupce. Vlastníci firem by si tak měli uvědomit, že pokud nějakým způsobem využívají korupční jednání nebo ho tolerují či umožňují, aniž by to tak vysloveně chtěli, může to dopadnout i na jejich majetek a reputaci. V takovém případě by firma měla být snadněji ,stíhatelná‘ než fyzická osoba,“ dodává Spáčil.

Další otázkou je osobní odpovědnost lidí, kteří porušují zákony a účastní se ať už z pozice zadavatele či dodavatele manipulace či předražování veřejných zakázek, zneužívání evropských dotací či dalších korupčních praktik. „Pakliže nebude z porušování zákonů vyvozována osobní odpovědnost například úředníků a prohřešky důsledně trestány, nebudou mít reálný efekt ani desítky nových zákonů. Jak už jsem však zmínil, korupci bohužel bere česká společnost jako standard. Všichni sice říkají: Mně se tu nelíbí, nechci, aby moje děti vyrůstaly v tak korupčním prostředí. Ale zároveň na tom sami participují, sami dělají věci, které kritizují.“

Rodina, sport a víno nejlepší relaxací

„Nemůžu se zamknout v kanceláři a myslet jen na práci. Aby se člověk mohl naplno věnovat práci, potřebuje také relaxovat. Chci se také věnovat rodině, nechci být táta, který přichází domů, když už děti dávno spí a odchází, když ještě spí.“ S rodinou „dobíjí baterky“ na horách, snaží se také najít čas s přáteli v zimě na skialpy, v létě na ferraty. Rychlý myšlenkový relax a fyzickou kondici hledá i při boxerských trénincích. „Nechodím tak často, jak bych chtěl, ale i tak je to fantastický pocit, za padesát minut odcházíte k. o., tedy fyzicky, s hlavou vyčištěnou.“

Podobné pocity ale zažívá i při trochu jiném druhu aktivity, která též občas zahrnuje fyzickou námahu. „Vlastníme v pěti lidech nad Mikulovem vinohrad, a přestože manuální práce na něm je též příjemná, přechutnávání ve sklepě, ať už úrody vlastní či jiných, v tomto případě vítězí. A letos to vypadá na dobrý ročník!“