V zářijovém vydání měsíčníku Strategie si dále přečtete o masivní celoevropské protikuřácké kampani, o uvadajícím lesku české bižuterie a naopak sílícím brandu Mamacoffee či rozhovor s brand manažerem českého Samsungu Markem Havlíčkem a portrét nového šéfa Publicisu Tomáše Vargy.
V životě jde o čtyři energie: o fyzickou, emocionální, mentální a spirituální. S tou fyzickou jsem pracoval dobře, s těmi zbývajícími ne, říká Jan Mühlfeit, bývalý šéf Microsoft Europe. O svém pobytu na psychiatrii mluvil zcela otevřeně
Co se vám vlastně přihodilo?
Asi takto: deprese je strašná nemoc a já jsem si sáhl úplně na dno. Je vědecky doloženo, že 70 až 80 % příčin k depresi je dáno geneticky, jenže my to v rodině nemáme. Takže jsem musel hledat jinde.
A našel?
Ano. V podstatě to bylo tím, že já jsem sice odpočíval, nicméně pokaždé jen fyzicky, nikdy ne duševně. Moje myšlenky se pořád hnaly kupředu. Dosahoval jsem skvělých výkonů a zároveň se zabíjel. Je to, jako byste hrál tenis proti zdi – ona vás nakonec stejně porazí. A to se mi přesně stalo… Léky nezabíraly, zhubl jsem skoro 30 kilo. Došly mi síly, dva měsíce jsem ležel a těšil se na to, že umřu.
Dá se rozpoznat, že to jde s člověkem z kopce?
V zásadě ano, jen musíte naslouchat. Tělo vám dává signály, u mě to byly bolesti zad a v břiše. Říkal jsem si, no jo, padesátka, a ještě více si naložil. Více jsem běhal, více sportoval, a jednou v roce 2012 jsem takhle mluvil v Německu do nějakého média a za tři dny už jsem ležel na Homolce s děsnými křečemi v břiše. Z Homolky mě pustili, že jsem absolutně zdravý, načež přišlo to ležení a myšlenky na smrt. Pak mě vzali k Cyrilu Höschlovi do Národního ústavu duševního zdraví v Bohnicích. Pobyl jsem tam čtyři měsíce, zabrala až třetí antidepresiva.
V čem vám byla antidepresiva dobrá?
Chemie vám dopomůže k tomu, že se dostanete na nulu. Ovšem problém deprese je ten, že nechcete dělat nic nového. Všechno vidíte černě, černé lidi, černá auta, černé kočky. Všechno si to pamatuji. Není to tím, že by byl člověk zblblý, jen se totálně propadáte. Lékaři se snaží vás nastartovat: každý den se doktor ptal: Už jste otevřel počítač? Já že ne, nemám na to sílu, nechce se mi nic dělat, leda koukat do stropu.
Otevřel jste ten počítač nakonec?
Ano, a měl jsem tam asi 7000 nevyřízených mailů. Řekl jsem si, že musím začít něco dělat. Každý den jsem jich přečetl 400 a moc mi pomohlo, že valná většina z nich byla od lidí, kteří mi přáli uzdravení. Asi za tři týdny Höschl usoudil, že můžu jít domů.
| Celý článek a další zajímavé informace naleznete ve Strategii č. 9, která vychází 23. září. |
|---|
