Na počátku éry internetu tomu bylo přesně naopak. Celé čtyři pětiny hodnoty společností v žebříčku tehdy tvořil majetek hmotný. Na klesajícím významu výrobních kapacit a movitého majetku firem má hlavní podíl globalizace a nástup nových technologií. Právě tyto dva faktory zásadně ovlivnily prudký růst odvětví postavených na inovacích a intenzivním využívání znalostí jako například biotechnologie, IT, medicína či farmacie.
Rostoucí význam inovací a kreativity potvrzují také výsledky globálního průzkumu Innovation 2010 společnosti Boston Consulting Group. Z průzkumu vyplývá, že 72 procent z 1600 dotazovaných top manažerů řadí inovace mezi tři hlavní strategické priority své společnosti. V Číně to je dokonce 92 procent respondentů.
Přestože žebříčku nejinovativnějších společností světa roku 2010 dominuje americký trojlístek Apple, Google, Microsoft, do popředí se začínají tlačit rovněž první reprezentanti Číny – BYD Company, Haier Electronics nebo China Mobile. Z činností, kterým se v oblasti inovací chtějí dotazované společnosti nejvíce věnovat, dominují vývoj produktů, generování nových nápadů, testování a design.
Inovace v podnikání úzce souvisí se schopností kreativně přemýšlet. Kreativní uvažování je spojeno s tím, jak lidé přistupují k řešení problémů a jejich schopností nalézat díky novým kombinacím stávajících postupů inovativní řešení. Schopnost kreativně přemýšlet ale nestačí. Neméně důležité jsou zkušenosti a motivace.
Čím komplexnějšími a hlubšími zkušenostmi člověk disponuje, tím lépe. Stejně nezastupitelnou roli při hledání inovativních řešení hraje vnitřní motivace. Lidé zkrátka musí svou práci dělat rádi a řešení problému by pro ně mělo být výzvou. Osobní zájem o problém a vidina uspokojení z jeho vyřešení vedou i k větší ochotě riskovat. Jak vytrvalost, tak připravenost podstoupit riziko hrají v procesu kreativního řešení problému stěžejní roli.
Brainstorming jako technika kreativního řešení problému
Brainstorming se začal používat již ve třicátých letech minulého století. Dnes slouží nejčastěji jako nástroj ke generování nových nápadů. Řídí se čtyřmi základními pravidly: » každý nápad je vítaný – neexistují žádná tabu » žádný nápad nesmí být kritizován » čím více nápadů, tím lépe » důležité je rozvíjení nápadů ostatních a interakce ve skupině
Postup při klasické brainstormingové technice je následující:1. Definujte problém, který chcete řešit.2. Několik dnů předem pošlete pozvánku na brainstormingovou schůzku skupině čtyř až deseti lidí. V pozvání krátce popište problém a jeho kontext.3. Při přípravě nezapomeňte na volbu vhodných prostor a nezbytné pomůcky (fixy, samolepicí Post-it bločky, stěna/flipchart).4. Facilitátor začne setkání vysvětlením a definicí problému, který řešíte, a odpoví na případné dotazy. Následně shrne základní pravidla brainstormingu.5. Účastníci brainstormingu na pokyn začnou vyvolávat své nápady. Každý nápad je zapisovatelem zaznamenán na samostatný Post-it lístek a následně nalepen na zeď/případně na flipchart.6. Brainstorming by obvykle neměl trvat déle než 30–45 minut. 7. Po brainstormingu by mělo vždy následovat roztřídění jednotlivých nápadů, jejich vyhodnocení a následně výběr nejlepších nápadů splňujících definovaná kritéria. Výsledek celého procesu se zdokumentuje a předá účastníkům brainstormingu.
Autor je spolupracovníkem redakce
